Do rodinných vztahů se dostal konzum, jsou často na jedno použití, říká zakladatelka mateřských center Rut Kolínská

13. květen 2017

S mateřskými centry začínala s kamarádkami v Praze, dnes existují ve velkých městech i malých vesničkách. Některá z nich přitom stále fungují jako scházení matek na mateřské, čím dále více chodí i tatínků. Hnutí mateřských center založila v Česku Rut Kolínská, která je držitelkou titulu Žena Evropy a Václav Havel ji kdysi navrhoval do prezidentské funkce.

Dnes startuje první část pětitýdenní kampaně s názvem Rodina v centru pozornosti. Ta má veřejnost upozornit především na to, jak důležitá je v dnešní době rodina.

„Rodině se věnuje pozornost jenom, když se děje něco špatného. To, že rodina má smysl a je přínosná pro každého z nás, tak o tom se moc nemluví,“ přibližuje smysl kampaně.

Čtěte také

Dnešním ideálem je stále klasický typ rodiny – táta, máma, babičky a dědečkové, ale velmi těžko se k tomu dochází. A ti, co k tomu modelu nedojdou, tak potřebují především pomoci.

Podstatné jsou přitom dobré a udržitelné vztahy pro dítě v rodině. Rodina není důležitá jenom pro dítě, ale také pro starou generaci, aby se nedostala někam do ústraní, ale byla stále součást rodiny. „Chceme, aby se i staří lidé mezi námi cítili dobře,“ podotýká.

Přání Václava Havla se jí splnit nepodařilo

Také se stále více hovoří o krizi rodiny, jde přitom především o tom, jak se s ní srovnáme a vyrovnáme – dnešní trendem je totiž konzum, který se dostal do rodinných vztahů, a ty vztahy jsou pak velmi často na jedno použití. „To si myslím, že není dobře,“ vyzdvihuje.

O projektu mateřských center se začalo více hovořit i díky Ceně Žena Evropy, kterou získala v roce 2003. Tehdy jí také Václav Havel nabídl, zda by kandidovala na prezidentku. Jeho přání se jí ale splnit nepodařilo, ačkoliv sbírala podpisy i v době, kdy byla přímá volba prezidenta. A v té souvislosti s úsměvem připomíná, že má šanci především ten, kdo je dravý, bohatý… a není ženská.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autoři: pst , prh
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.