Do dějin se zapsali i tím, že nezvítězili. Historička Čechurová představuje ve své knize neúspěšné kandidáty na československého prezidenta
V pořadu Ex libris se ohlédneme za prezidentskými volbami. Ne ovšem za těmi českými, ale československými. Vítěze voleb v minulých desetiletích dobře známe, kdo všechno ale kandidoval, i když na prezidentský post nakonec nedosáhl? Právě o tom je knížka Jany Čechurové „Kdo mířil na Hrad? 35 neúspěšných kandidátů na funkci československého prezidenta“. Pročetla a okomentovala ji Naďa Reviláková.
Během svého trvání měla Československá republika celkem devět mužů na postu nejvyšším, tedy ve funkci prezidenta. Jejich jména zná každý absolvent základní školní docházky. Ale mohla znít také úplně jinak.
Čtěte také
Přehled zvažovaných kandidátů na československého prezidenta je pestrý. Historička Jana Čechurová se dopočítala čísla 35. Právě tolik bylo adeptů na funkci hlavy státu, kteří na ni nakonec nedosáhli.
Jejich medailonky zahrnula do knihy „Kdo mířil na Hrad?“. Některé z nich máme v paměti dodnes, a to nejen z politického života naší země. Nechybí mezi nimi podnikatelé, umělci nebo slavný cestovatel.
Já a prezident? Ani za nic!
Prezidentská volba v dobách Československa nebyla přímá. To do jisté míry zužuje počet kandidátů oproti situaci, jak ji zažíváme dnes. Jana Čechurová ale nevybírala jen mezi těmi oficiálně navrženými, to by byl okruh jmen ještě výrazněji užší.
Čtěte také
Připomíná i ty, o nichž se v souvislosti s možnou kandidaturou hovořilo, přemlouvalo a leckdy oni sami nechtěli o takové možnosti ani slyšet.
Mezi lety 1918 a 1992 proběhlo celkem dvacet prezidentských voleb a ve většině případů oficiálně nekandidovalo více uchazečů. A také, až do roku 1989, stačilo k vítězství pouze jedno kolo.
„Pokud se objevil oficiálně další kandidát, bylo možné to vnímat jako projev odmítnutí politického systému jako takového. A protože bylo zřejmé, že nekoaliční kandidát nemá šanci, můžeme takové politické vystoupení považovat za výrazné gesto,“ píše Čechurová.
Která jména nám mohla v naší dějinné paměti nahradit Masaryka, Beneše či Havla, uslyšíte v pořadu Ex libris. Z knihy „Kdo mířil na Hrad? 35 neúspěšných kandidátů na funkci československého prezidenta“ vybrala některé pozoruhodné adepty, kteří si v tomto případě paradoxně získali pozornost svým neúspěchem, autorka pořadu Naďa Reviláková.
Související
-
Politické procesy a Gottwald? Nejdřív je odmítal, nakonec ale podlehl tlakům Moskvy, říká historik
Nástup komunistů po únoru 1948 zahájil éru politicky vykonstruovaných procesů. Mířila jak na demokraty, odpůrce bolševismu a další.
-
Masaryk nebo Havel se rodili v revolucích. Další prezidenti jsou jen politici, myslí si Špaček
„Havlova doba byla naprosto výjimečná. Takové osobnosti jako byl Tomáš Garrigue Masaryk nebo Václav Havel se rodí jen v revolucích,“ říká Ladislav Špaček v Osobnosti Plus.
-
Byl prezident Masaryk potomkem Habsburků? Bez srovnání DNA to vyloučit nemůžeme, odpovídá historik
Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
