Dluhy obcí loni klesly na 89 miliard korun, jsou nejnižší za posledních pět let

Celkový dluh českých obcí byl loni 89 miliard korun, což je zhruba o 3 miliardy méně než rok předtím. Zadluženost obcí tak dále klesá a je nejnižší za posledních pět let. Podle společnosti Czech Credit Bureau nejvíc snížila dluhy Ostrava, obecně pak pomohlo celkové oživení české ekonomiky.

Obcím se podle aktuální studie daří dál zvyšovat příjmy hlavně tím, že vybírají víc peněz na daních. Ty podle analytiků z Czech Credit Bureau tvoří až 60 procent jejich příjmů.

„V roce 2014 sehrály specifickou roli evropské dotace, jejichž objem se meziročně zvýšil o 40 procent. A přispěl k tomu i vysoký přebytek z roku 2013, kdy obce nečekaly, že dostanou tak vysoké příjmy a všechno neutratily – utracení těchto peněz přesunuly do dalšího roku,“ vysvětluje Věra Kameníčková z Czech Credit Bureau.

Jenže podle ní nemusejí evropské dotace obcím vždy jen pomáhat. Pokud je radnice čerpá a nesplní jasné podmínky, musí pak peníze vracet. A to je problém hlavně u menších obcí. Krach finančně náročného projektu je může zadlužit na roky dopředu.

„Říkali mi z jednoho města, že mají tuším na pět let úrok 0,56 procenta, což je podstatně menší než inflace. Samozřejmě je někdy jednodušší si vzít takový úvěr, než například čerpat prostředky z EU nebo si půjčovat od Evropské banky pro obnovu a rozvoj, protože podmínky u komerčních bank jsou zpravidla administrativně mnohem méně náročné,“ říká předseda Svazu obcí a měst Dan Jiránek.

Vzali jsme „konsolidované saldo příjmů a výdajů“ přepočtené na počet obyvatel. Čili zhruba kolik obec „vydělala“ nebo „prodělala“ každému občanovi.

Podle ministerstva financí nejde jednoznačně říct, díky čemu se radnicím loni ekonomicky dařilo lépe. Postupný pokles obcí, které nejsou schopné splácet své dluhy, ale ředitel odboru financování územních rozpočtů Miroslav Matěj vítá.

„V loňském roce ve srovnání s rokem 2013 počet obcí s vyšším rizikem hospodaření klesl zhruba z 45 na 33. Tam je pozitivní trend. Nicméně od roku 2011 jsou tři obce – Bublava, Prameny a Turovice – u kterých je vysoké riziko platební neschopnosti, a to riziko trvá,“ uvádí Matěj.

Zadlužování má zbrzdit finanční ústava

Aby stát do budoucna podobným případům zabránil, chystá nová pravidla v podobě finanční ústavy. Ta nastaví kritéria, která budou muset obce dodržovat.

„Tyto předpisy by měly upravit pravidla, která by měla na individuálním základě regulovat úroveň zadlužení obcí a krajů. V případě, že územní samosprávný celek, ať už obec nebo kraj, překročí 60 procent průměru svých příjmů za poslední čtyři kalendářní roky, bude muset v následujícím roce snížit svůj dluh o 5 procent z rozdílu mezi výší dluhu a právě tou hranicí 60 procent,“ popisuje Miroslav Matěj.

Nejvíc zadlužených obcí na celkovém počtu v regionu je dlouhodobě v Moravskoslezském kraji. V záporných číslech tam jsou dvě třetiny z nich. Většinu dluhu ale celkově tvoří čtyři největší města v republice – tedy Praha, Brno, Plzeň a Ostrava.

Dluh obcí na obyvatele v roce 2014