Dlouhodobý rozpočet EU se na summitu neposunul. Summit v prosinci se kvůli němu možná protáhne

19. říjen 2026

Brusel má za sebou další náročný summit. Takzvaný Víceletý finanční rámec, tedy rozpočet na roky 2028 až 2034, patřil k jeho hlavním tématům. Členské státy se totiž neshodnou na jeho celkové výši ani na tom, kolik peněz má směřovat na zemědělství a podporu méně rozvinutých regionů. Spory se vedou také o nové zdroje příjmů unijního rozpočtu.

Část zemí, mezi nimi například Německo, Nizozemsko nebo Švédsko patří k zemím, které požadují úspornější rozpočet. Chtějí mimo jiné omezit výdaje na zemědělství a kohezi, tedy podporu regionů. Proti tomu se staví skupina 17 států včetně Česka.

Návrh irského předsednictví sice oproti původnímu návrhu Evropské komise počítá s osmiprocentním snížením, některým zemím ale ani to nestačí. Dohoda do konce roku proto zůstává nejistá.

Česko odmítá některé nové příjmy

Evropská komise navrhuje, aby rozpočet získával peníze například z příspěvků velkých firem, výnosů z emisních povolenek nebo poplatků za nerecyklovaný elektronický odpad. Část těchto návrhů však naráží na odpor členských států.

Zdeňka Trachtová na summitu EU v Bruselu

Český premiér Andrej Babiš oceňuje, že aktuální návrh nepočítá se škrty v zemědělství a kohezi. Odmítá ale, aby do rozpočtu EU směřovaly výnosy z emisních povolenek nebo zdanění tabáku. Přijatelnější je pro něj podle Zdeňky Trachtové například výnos z takzvaného uhlíkového cla.

Pokud státy nebudou chtít omezit výdaje ani se dohodnout na nových příjmech, může být jednou z možností zvýšení jejich příspěvků do společného rozpočtu. To by se dotklo zejména zemí, které do unijní pokladny odvádějí více, než z ní získávají.

Babiš se v otázce rozpočtu rozchází také s Marine Le Penovou, se kterou se v Bruselu setkal. Francouzská politička chce výrazně snížit francouzský příspěvek a podporuje omezení peněz na kohezi. Český premiér naopak škrty v této oblasti odmítá.

Spor o emisní povolenky pokračuje

Čtěte také

Dalším tématem summitu byly vysoké ceny energií. Babiš spolu s dalšími zeměmi, mimo jiné státy Visegrádské skupiny, Itálií a Řeckem, prosazuje odklad systému emisních povolenek ETS2 do roku 2030. Ten se má vztahovat na vytápění fosilními palivy a silniční dopravu.

K odkladu se ale nepodařilo získat shodu. Severské státy upozorňují, že oslabování systému by poškodilo firmy, které už investovaly do čistších technologií, a narušilo předvídatelnost pravidel. Závěry summitu proto místo odkladu vyzvaly Evropskou komisi, aby připravila krátkodobá opatření proti vysokým cenám energií a prudkým výkyvům cen povolenek.

Ukrajina žádá další pomoc

Na okraj summitu přijel do Bruselu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedním z témat byla americká politika vůči Rusku a obavy, že by mohlo dojít k uvolňování sankcí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU sankce nezruší, dokud Rusko pokračuje ve válce.

Čtěte také

Ukrajina má od EU schválenou půjčku ve výši 90 miliard eur na letošní a příští rok. Zelenskyj ale upozornil, že země potřebuje dalších 70 miliard. Evropská komise má nyní připravit plán, jak na další potřeby Ukrajiny reagovat. Lídři zároveň slíbili další pomoc s ochranou ukrajinské energetické infrastruktury před zimou.

Jednání o dlouhodobém rozpočtu budou pokračovat v dalších měsících. Předseda Evropské rady António Costa má hledat kompromis mezi členskými státy, aby se podařilo dohodu posunout před prosincovým summitem.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.