Dlouhé stíny Báburovy mešity
Před 30 lety překonaly tisíce radikálů policejní zátarasy a vtrhly do areálu Báburovy mešity v indickém městě Ajódhja. Během pár hodin ji lidé srovnali se zemí a spustili řetězec událostí. O život tehdy přišly tisíce Indů, změnil se veřejný i politický život, což trvá dodnes. (Repríza z listopadu 2022.)
Čtěte také
Kopule Báburovy mešity v indickém městě Ajódhja nestojí už 30 let, přesto stále vrhají své stíny na indickou politickou a společenskou scénu. Jejich násilné zboření davem rozvážných hinduistických nacionalistů 6. prosince 1992 zasadilo symbolickou smrtelnou ránu indickému sekularismu a otevřelo cestu do nejvyšší politiky silám těžícím ze šíření mezináboženského rozkolu a nenávisti.
Téma zbořené mešity a hinduistického chrámu, který ji má nahradit, je i po 30 letech stále živé a stále zásadním způsobem ovlivňuje indickou politiku i vztahy mezi hinduisty a muslimskou menšinou.
Jak se nepříliš významná a celkem nenápadná mešita vlastně dostala do centra tak vyhroceného a násilného sporu? Proč za sebou její zboření zanechalo krvavou stopu s tisícovkami obětí? Jak celá kauza posloužila jako výtah k moci pro šovinistické síly reprezentované dnes vládnoucí stranou BJP premiéra Naréndry Módího? Jak se právě jeho politickou kariérou Báburova mešita táhne jako pověstná červená nit? A jakou roli v tom všem sehrála telenovela z 80. let?
Na všechny tyto otázky se ptá pořad Za obzorem. Připravil Ondřej Himmer.
Související
-
Mix tradice a modernosti. Kroje už nefrčí ani na severu Indie
Po sportovních výkonech nastává čas společenské přípravy na oficiální oslavu, například volba šatů. A Lucie Výborná se kromě reportérky stává taky figurantkou.
-
Jan Fingerland: Kolize obrů – Indie proti muslimskému světu
Kdyby se to netýkalo turisticky proslulého Tádž Mahálu, možná by se to ani do evropských médií nedostalo.
-
Indie si s Ruskem pomáhají navzájem. Zvláštní sympatie za tím ale nejsou, vysvětluje indolog
Martin Hříbek připomíná, že Indie v minulosti neodsoudila ani sovětské invaze do Maďarska, Afghánistánu ani do Československa v roce 1968.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
