Divočáků přibývá, varují zemědělci. „Antikoncepce nefunguje!“ říká myslivec

Až využijete pěkného počasí a vyrazíte na procházku do lesa, pozorně se rozhlížejte kolem sebe. Existuje dost šance, že narazíte na divoké prase. Divoká prasata se v Česku přemnožila, zemědělci sčítají škody a myslivci nyní přemýšlejí, co s tím.

„Termínu přemnožení se vyhýbám, není přesný,“ upozorňuje na úvod Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty, zároveň však dodává: „Divočáků je hodně a způsobují nám problémy. Využívají přírodní prostředí, které jsme jim připravili my lidé – pěstujeme kukuřici, pěstujeme řepku… Zkrátka jsme připravili ty nejlepší podmínky pro to, aby se divoká prasata rozmnožovala.“

Zemědělci žádají myslivce o pomoc


Divočáci neškodí jen na plodinách, jako jsou řepka a kukuřice, ale i na travinách, které rozrývají. Kromě toho škodí i lesníkům – zasadíte-li sazenici dubu, dokážou divočáci vyrýpat celý řádek čerstvých sazenic. Kromě toho poškozují lesní cesty i prameniště.

Jsou to právě kukuřičná a řepková pole, v nichž se divočáci rádi skrývají. „Pomohlo by, kdyby se tato pole osívala v určité vzdálenosti od lesa, aby existovalo přehledné místo, kde bychom divočáky mohli lovit. Užitečné by bylo i to, kdyby byla řepková a kukuřičná pole rozčleněna pásmy ječmene, ten je nízký a přehledný,“ uvažuje Luděk Králíček.

Míček je podle něj nyní na straně zemědělců. Ti už v současnosti disponují metodami, jak pěstovat nižší řepku nebo třeba takovou kukuřici, která divokým prasatům tolik nechutná. „Pomůžou-li zemědělci nám, pomůžeme i my jim,“ usmívá se myslivec.

Zemědělci po myslivcích v současnosti vyžadují, aby divočáků lovili tolik, kolik je v rámci zákona možné. „Celoročně můžeme lovit sele a lončáka mladší 24 měsíců. U lovu bachyní a kňourů existují určitá omezení, ty lovíme od poloviny léta do konce ledna,“ upozorňuje Luděk Králíček.

Antikoncepce? To nejhorší, co může být

Jednou z možností, jak bojovat proti přemnožování divočáků, je antikoncepce. Tu Luděk Králíček označuje za bez přehánění jednu z nejhorších možností, které existují. „V Indii ji zkoušeli na posvátných kravách, aby neměly telátka a nezhoršovaly situaci v dopravě a podobně. Skončilo to téměř vyhynutím mrchožravých ptáků v této oblasti!“

Antikoncepce by tak ani v našich podmínkách nepůsobila pouze na populaci divočáků, ale na celý potravní řetězec.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.