Diskuse o slovinsko-chorvatském hraničním sporu

Lubica BERGMANOVÁ:
Zájem o volby do Evropského parlamentu ve Slovinsku klesá. Slovinci jsou s Evropskou unii spokojeni a zemi chybí hlavně silné evropské téma. Navíc zdejší volební systém je poněkud benevolentní. Chybí nám politická konkurence. Slovinci tak nevolí program, ale jen osoby. A právě to považuje slovinský kulturní sekretář Marjan Pungartnik největší problém.

Marjan PUNGARTNIK, slovinský kulturní sekretář:
To jsou jenom grupy, který práci přes jako politický marketing a nic jiného. A druhá věc, která je, není rozdíl mezi programy, můžeš volit jenom osoby a ne program, a já myslím, že to není konkurence politická.

Lubica BERGMANOVÁ:
I přesto se ale před slovinskými volbami vždy objevuje jedno stěžejní téma a na povrch se dostává i teď slovinskochorvatský hraniční spor týkající se přibližně šestikilometrového úseku. Hraniční spory trápí tyto země od roku 1991, kdy na tehdejší Jugoslávii získaly nezávislost. V 90. letech oba státy dospěly k dohodě, která zaručovala slovinským lodím volný koridor přes chorvatské vody. Výměnou za to Slovinsko přistoupilo k ústupkům na pozemní hranici. Slovinský parlament dohodu schválil, chorvatský ale ne. Poté se situace vyhrotila a přenesla se i na půdu Evropské unie.

Marjan PUNGARTNIK, slovinský kulturní sekretář:
Chorvati a Slovinci toho zneužívají jako vládnoucí etapa. Je dost korektní vztah Chorvatů, obyčejných Chorvatů a také obyčejných Slovinců mezi s sebou, že je to jedna, jedna skupina lidí, kteří se fanatizují.

Lubica BERGMANOVÁ:
Jak navíc Marjan Pungartnik poznamenává, pokud nakonec Chorvatsko vstoupí do Evropské unie, bude hranice stejně jednotná.

Marjan PUNGARTNIK, slovinský kulturní sekretář:
Nejsou schopni sednout a domluvit se a je to Slovinsko nebo Chorvatsko, to je stejně vina za ten konflikt, protože jeden metr u zemi není žádný problém, protože za určitou dobu bude to všechno Evropská unie a nemá smysl ty věci natahovat do konce.

Lubica BERGMANOVÁ:
Kdo zatím na nekončící spor hlavně doplácí, jsou slovinští rybáři. Aby se zabránilo různým konfliktům, často je na moři doprovází i policejní hlídka.

rybář:
Není to dobré. Pro Slovince to není dobré. Dřív to bylo jiné, teď jsme ale malá země. Špatné je to hlavně pro nás, jsem rybář a přitom mám problém s tím dostat se na otevřené moře.

Lubica BERGMANOVÁ:
Nastiňuje mi jádro problému jeden z rybářů lovící v piranské zátoce.

Eduardo, rybář:
Ještě není nic rozhodnuté, protože Chorvati stále dělají problémy. Pokud se dostaneme na jejich území, přijede hlídka a musíme místo hned opustit a ještě zaplatit pokutu. Ta je dost vysoká pět tisíc eur i víc. S Italy jsme tyhle problémy nikdy neměli, a to ani v době, kdy jsme nebyli členy Evropské unie. Italové nás nikdy ze svých vod nevyháněli.

Lubica BERGMANOVÁ:
Říká zhruba pětapadesátiletý rybář Eduardo z Piranu. Je ale podle něj hlavně problém na politické scéně?

Eduardo, rybář:
No, politika, hlavně lidi jsou špatní, ne zákony. Lidé žijící podél hranic se nenávidí. Ve vnitrozemí je to jiné, tam taková nenávist nepanuje. Chorvati tady nikdy dřív nelovili. A teď chtějí, proč ale?

Lubica BERGMANOVÁ:
A jak Eduardo celou situaci řeší? Jednoduše jezdí raději lovit do italských vod. Lubica Bergmanová, Radiožurnál, Slovinsko.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.