Jaký je rozdíl mezi školstvím u nás a za hranicemi, jsem poznala díky synově ADHD, přiznává spisovatelka

26. říjen 2019

Na Sibiř ji tehdy jako studentku etnologie přivedly ruské pohádky, které v dětství milovala. Tamním kočovným Evenkům věnovala spisovatelka Pavlína Brzáková několik knih, ve kterých popisuje mytologii, písně, lovecké zážitky a setkání s duchovními světy. Kromě toho je také autorkou publikace Kryštof ADéHáDě, shrnující zkušenosti matky dítěte, kterému diagnostikovali vývojovou dysfázii a poruchu pozornosti s hyperaktivitou.

„Můj syn až do čtvrtého roku nemluvil. Byli jsme ale v takovém vzájemném souznění, že jsme spolu mluvit ani nepotřebovali. Problém se začal rýsovat mnohem později, až když šel Kryštof do první třídy,“ popisuje Brzáková. Její syn navíc zahájil školní docházku kvůli přesunu rodiny do Kosova, kde manžel spisovatelky získal práci, v mezinárodní škole při OSN.

Čtěte také

„Potýkání s diagnózou se začalo odehrávat v cizojazyčném prostředí, a to mi ukázalo, jak velký je rozdíl v přístupu k dětem u nás a v zahraničí. Byla tam obrovská tolerance k povahám a mentalitám, vstřícnost, rozdíl v direktivním přístupu, radost z prožívání jinakostí dětí. Nebyl problém, že se Kryštof odlišuje, protože každý byl vnímán jako odlišný,“ dodává.

Cesty za sibiřskými pohádkami

Brzáková v sibiřské divoké přírodě hledala nejen místní kořeny a vzdálenou kulturu, ale také poznatky o vlastní identitě. „Na Sibiři jsem se zbavila některých představ o sobě, které v dětství člověk získává od rodičů – o tom, jaký je a co by měl dělat. Čím jsem starší, tím více se těchto otázek zbavuji a užívám si přítomnosti,“ říká host Hovorů.

Čtěte také

Zjistila jsem tam také, že toho v krizových situacích poměrně hodně snesu. Když přijde do tuhého, uvažuji chladně, několikrát mi to dokonce zachránilo život.“

Lákání šamanů

Na některých místech ruské Sibiře, kde stále žijí kočovníci a pastevci sobů, má podle spisovatelky člověk přijíždějící z Evropy pocit, že se tam zastavil čas. V blízkosti měst v jižní oblasti, kde turisty lákají šamani, se díky jejich příjezdům už promítá komerce a prvky konzumní civilizace. 

„Důvodem, proč nás šamani zajímají, je chuť experimentovat, zažívat něco nového. Mnohdy jde i o psychedelické látky, které někteří touží vyzkoušet. Může nás k tomu ale také vést to, že křesťanství se současnými kauzami nemusí mít pro všechny dobrou pověst a není úplně jisté, jestli církev nachází správný komunikační jazyk k mladým generacím," poznamenává spisovatelka. 

Poslechněte si celý rozhovor Terezie Bečkové s jejím hostem. Pavlína Brzáková mimo jiné zavzpomíná, jak se chovali a jak vnímali naši společnost šamani, které pozvala do Česka.

autoři: Teresie Bečková , Kateřina Tesařová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.