Devatenáct kilometrů minulosti

7. srpen 2008

Od listopadu 1989 uplynulo skoro 19 let a stále se objevují nové informace o totalitní minulosti. Když byly zveřejněny pomocné registrační protokoly bývalé vojenské kontrarozvědky, ukázalo se, že na těchto seznamech figurují někteří poslanci, jeden senátor, vysoce postavení důstojníci. A dá se očekávat, že podobné informace se budou ještě objevovat. V Ranním interview na Radiožurnálu jsme mluvili s mluvčím Archivu bezpečnostních složek Jiřím Reichlem.

Proč jste svazky zveřejnili až teď, proč k tomu nedošlo dřív?

Myslím, že tato otázka asi není určena Archivu bezpečnostních složek, který vznikl v únoru. Za půl roku udělal tuto práci a zdigitalizoval více než 140 000 záznamů o osobách, o které se vojenská kontrarozvědka zajímala. Je to spíš otázka pro instituce, po nichž jsme tyto materiály převzali, a které dosud ty materiály nezveřejnily.

Po kom všem jste materiály přebírali?

Podle zákona jsme přebírali materiály od ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Zatím jste zveřejnili jenom část toho, co máte, jestli tomu dobře rozumím.

Samozřejmě, protože není v technických a lidských silách ústavu a Archivu bezpečnostních složek zveřejnit všechny materiály najednou. Jenom pro informaci, materiálů je zhruba devatenáct kilometrů. Některé se nemohou zveřejňovat podle zákona na internetu, musí se o ně žádat podle archivního zákona.

Devatenáct kilometrů složek s různými materiály?

Ano, veškerých archivních materiálů - ať už jsou to personální spisy, spisy na prověřované osoby, ať už jsou to mikrofiše, na kterých se uchovávaly některé materiály, protože mikrofiše jsou daleko trvanlivější než papírové materiály. Kdybychom všechny tyto archiválie naskládali za sebe, tak dostaneme necelých devatenáct kilometrů.

Kolik jste ukousli z těch devatenácti kilometrů?

To se takhle nedá vyčíslit. Knih je 318, každá kniha je jinak tlustá a některé materiály už jsou digitalizované. Pracovníci digitalizačního oddělení denně skenují několik tisíc stran materiálů a pokračují maximálním možným tempem.

Pokud jde o těch pět politiků a dva vysoce postavené důstojníky, kteří byli evidováni v kategorii důvěrníků, dá se z toho usoudit, jestli spolupracovali, nebo nespolupracovali se Státní bezpečností? Nějak jednoznačně, abychom na ně mohli ukázat prstem - to byli oni, kteří spolupracovali...

Jednoznačně se to říct nedá. Když média přišla s informací, že v pomocných registračních protokolech jsou někteří poslanci a další politici, říkali jsme, že to nelze takto hodnotit: ten je špatný, ten je čistý. Je potřeba si zažádat o archiválie, o spisy těch osob, pokud se dochovaly. Přečíst si, co v nich je, a pak usuzovat, jestli ten člověk mluvil s vojenskou kontrarozvědkou nebo s StB, či nemluvil. Možnost zažádat si o archiválie u osob, které najde v pomocných registračních protokolech, které jsou na internetu, má každý. Návod je na našich webových stránkách.

Co znamená "pomocný registrační protokol"? Zjednodušeně řečeno, je to seznam dokumentů vojenské kontrarozvědky, které máte. Dá se tomu tak rozumět?

Ano, je to naskenovaný seznam materiálů, seznam registračních protokolů osob a objektů, o které se zajímala vojenská kontrarozvědka. Jsou tam agenti i osoby, o které se vojenská kontrarozvědka nějakým způsobem zajímala.

Pokud jde o špičky Státní bezpečnosti, kdy tyto materiály zveřejníte?

Plánujeme postupně zveřejňovat - s blížícím se výročím nejenom srpnové okupace, ale i vzniku československého státu - hybatele mašinérie Státní bezpečnosti, která byla neuvěřitelně propracovaná. To aby si veřejnost mohla udělat obrázek, kdo za tím vším stál.

(Kráceno, původně vysíláno 31. 7. 2008)

autor: dak
Spustit audio