Z pánského L už mám zas dětskou velikost. Já se nezadýchávám, reagují na hubnutí děti

Čtěte také

Jak přitáhnout děti k pohybu? Na třech školách zkouší hodiny tělocviku 5x týdně, atraktivně a s trenérem

„Kluci, jste tu všichni? Nechybí nám někdo? Já vám chci všem moc pogratulovat. Všichni, kdo jste tady byli na hubnutí, jste zhubli. Můžete si zatleskat, všem se to povedlo,” chválí za hlasitého potlesku výsledky asi třicítky kluků nutriční terapeutka Kristýna Bučková. Na stole v jedné z místností Olivovy dětské léčebny má přichystané knížečky, které dětským pacientům postupně rozdává.

Na první straně má každý ze skupinky kluků rozepsané kilogramové úbytky i centimetrové rozdíly v pase. V brožuře jsou ale i jídelníčky, cvičení pro obézní děti nebo informace o tom, jak správně číst na potravinách složení.

Co po léčebně?

Brožuru dostala v rámci samostatného vyhlašování pro holky i 17letá středoškolačka Sabina, která přijela s nadváhou. „Jsem moc spokojená. Při 163 centimetrech mám 69. O šest kilo míň. Těším se, až všichni uvidí, že jsem to dokázala,” lesknou se Sabině oči, protože jí bude prostředí i noví kamarádi chybět.

Stejně jako Tobiáš říká, že udělá všechno pro to, aby v pravidelné stravě a pohybu pokračovala. Oba se shodují, že se na redukčním pobytu naučili jíst třeba kuskus nebo bulgur.

„Rodiče dětí se snažíme vybavovat informacemi. Dostávají odkaz na zhruba stostránkovou knihu, která je věnovaná zdravému životnímu stylu. Je tam hodně o pohybové aktivitě i o výživě. Najdou tam i psychologickou péči,” upřesňuje primářka Olivovy dětské léčebny Eva Havránková. Doporučuje rodičům, aby s dětmi dál chodili k odborníkům, „Dítě by mělo docházet do nějaké nutriční ambulance, aby mělo představu, jak dál pokračovat.”

Nutná podpora rodičů

Roli rodičů v období po redukčním pobytu dítěte zmiňuje i psycholožka Jitka Kubátová. „Musíme ty rodiče prostě pořád motivovat dál a dál, aby viděli důležitost hlavně té zdravotní stránky. Aby se začali pohybovat společně s dětmi, aby připravovali jídlo společně, aby se o tom doma všichni bavili. Aby se nová strava a začlenění pohybu prostě stalo součástí toho zdravého životního stylu,” vysvětluje a chválí děti, že zvládly náročný redukční pobyt.

Čtěte také

Zátěžové kolo, boxovací pytel a nordic walking, děti s obezitou a nadváhou pokračují v hubnutí

„Každý, kdo projde tady tím programem, se hodně naučí a hodně si toho prožije. A má velkou motivaci v tom potom pokračovat. Ten pobyt má spoustu výhod a přínosů, ale náročný je,” říká psycholožka Kubátová, podle které má většina dětí s nadváhou nebo obezitou zkušenosti se šikanou.

Připouští to i 17letá Sabina. „Ano, lidé jsou docela zlí, když jste malí a trošku víc při těle. Všichni vás vidí jako terč.”

Efekt léčebny

Výsledky Sabiny|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

„Tady je velkým přínosem, že jsou na tom všichni stejně. Najednou se ocitnou na místě, kde sdílí podobné problémy a můžou se hrozně motivovat navzájem,” vyzdvihuje psycholožka Jitka Kubátová. „Já se rozhodně cítím zdravěji a sebevědoměji, jsem taková lehčí. Splnila jsem si trošku sen, že jsem sem přijela. Nakopla jsem se,” směje se Sabina.

Pyšný je na sebe také 10letý Šimon z Písecka, který chodí od začátku letních prázdnin kvůli své váze do strakonické nemocnice. Navštěvuje tam dětskou obezitologickou ambulanci.

Výsledky Tobiáše|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

„Nejdřív jsem měl 70 kilo, pak jsem měl 67 a teď mám 59. Nedávno jsem byl s taťkou nakupovat. Dřív jsem měl pánskou velikost L a teď už mám dětskou velikost. Líbí se mi, jak si okolí všímá, že jsem zhubnul. Ať už spolužáci, učitelé, doktoři nebo babička.”

Nalezené sebevědomí

Šimonova babička sedí v ordinaci kousek od vnuka. „Šíma se cítí sebevědoměji. Je na tom lépe s dýcháním a uběhne to, co ostatní. Cítí se spokojeně a šťastně. Přestali jsme jako rodina kupovat sladké pití, pečivo vybíráme celozrnné, vynechali jsme uzeniny. A já se pochlubím. Nezhubla jsem tolik co Šimíček, ale dole mám tři kila,” směje se.