Desetitisíce Bratislavanů vyráží za město na pikniky

Nad Bratislavou se rozhořely ohně. Stačilo, aby slunce trochu rozehřálo vzduch, a stovky výletníků okamžitě sbalily tašky plné klobás a vyrazily rozdělat ohně nad město. Bratislava je zajímavá tím, že v rozlehlém městském lese, který je součástí Malých Karpat, stojí desítky odpočívadel a dřevěných altánků, u kterých můžete beztrestně tábořit od rána do rána. A to ani nemusíte nosit dříví do lesa.

Působí dojmem, jako by celou zimu na nic jiného nečekali. První jarní paprsky vyslaly signál, davy ze sídlišť okamžitě opustily umělé krby a obsadily všechna parkoviště na okraji lesa. Teď se postupně ztrácejí v houští, na lesních pěšinách a do větru vysílají kouřová znamení.

"Možná je tam nějaká cedule, kdy se může opékat, musí to být ohraničené těmito kamínky. My jsme ještě ochránci přírody, takže nelámeme živé stromy, ale pouze co je popadané. Je to suché, takže to i lépe hoří." Ochráncem přírody je tady kromě Moniky zřejmě každý, protože ohně planou u každého rozcestí. Atavistické sklony městského člověka zkrátka dostaly volný průchod a radost mu nekalí ani konkurenční ohníčkáři, přikyvuje Ivan.

"Všude je samý panel a beton. Bratislava je jedno velké staveniště, takže je to super, když se dá vypadnout někam blízko do lesa a udělat si pohodičku," doplnil Ivan.

Sobotní výlet s přáteli nebere Monika na lehkou váhu. Důkazem je plná taška masa, plechovek s pivem a hromady chleba. Oblíbené místo si ale museli vybojovat, tedy přijít včas. "Někteří jsme leniví, takže čím blíže, tím lépe. Ale není to taková atmosféra, že je to město a už to není město," řekl Ivan a Monika ho doplnila, že podobná místa jsou na Železné, u Dunaje nebo na Kolibě.

Vybudovaná tábořiště kolem Dunaje a v Malých Karpatech působí dojmem, že bratislavští radní se o odpočinek obyvatel města příkladně starají. Výletníci však tento optimistický názor nesdílejí.

"Nevím, jestli se o nás pěkně starají. Ještě tu nějaké pozůstatky zůstaly z 20. let, podle mě ta ohniště, kde si opékali už naši rodiče. Vždyť se podívejte, jak je to vyžrané od červotočů a tak," namítla Monika, nicméně Ivan připustil, že místní politice přeci jenom nechali některé objekty zrekonstruovat. "Že by ale nějaké velké úpravy? To ne," dodal.

Fascinující je, že si tu nikdo neláme hlavu se dřevem a bere si, co je po ruce. Ovšem v porovnání s tím, že kamiony každý den vyváží z lesa plné fůry bukových kmenů, to asi nebude s drobným spalováním zase tak horké. Nevadí to ani řediteli Městských lesů Vladimíru Kutkovi.

"Když je pěkné počasí, tak jsou tu strašná kvanta lidí, hlavně na jaře, když to na lidi po zimě udeří. Když se tam vyrojí, tak to jsou desetitisíce lidí, kteří si do batůžku vezmou slaninu, špekáčky a jsou opékat, takže na tu rekreaci si lidé mohou z lesa dřevo brát. Vlastně nám dočišťují les v okolí piknikových míst. Nic špatného nedělají," upřesnil.

Městský les tvoří několik tisíc hektarů bučin a vzhledem k reliéfu krajiny je plný strmých a hlubokých roklin, kde se dobrovolně ztratí nejeden výletník. V kopcích je několik hradů, pozůstatky středověké důlní činnosti a jiné drobné turistické radosti. A tak je nabíledni, že tisíce bratislavských ohníčkářů mají svůj jasný cíl.

autor: lsm
Spustit audio