Deset dnů, deset výstav a strašidelné české portréty

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výstava jako blesk

Jak se vám zamlouvá projekt, kdy se v jedné galerii vystřídají během deset dnů díla deseti nadějných umělců nastupující generace? Londýnská galerie Flowers právě to dělá, a to už dlouhých 30 let. Je to honička, ale funguje to. Na exkluzivní adrese v centru britské metropole vystavil na pár hodin svá fotorealistická díla taky český malíř Hynek Martinec.

„Pro samotné umělce je to stejná citová záležitost, jako kdyby tady jejich díla visela měsíc. Naši technici jsou v pohotovosti ráno a večer. V noci výstavu připraví, a když v sedm hodin večer zavřeme, zase díla sundají. Takže je to pro nás emočně i fyzicky náročné, ale stojí to za to, a proto to každý rok děláme,“ popisuje zákulisí výstavy Sophie Hallová.

Čtěte také

Je patřičně pyšná na akci, kterou galerie Flowers v luxusní Cork Street v centru Londýna pořádá už 30. rokem. Osloví pokaždé deset osobností z umělecké branže, které pak vyberou deset perspektivních talentů.

Malíř Ben Johnson letos sáhnul po Hynku Martincovi

„Byl jsem hluboce dojatý jeho prací a tím, jak obrovskou integritu vyzařuje celá jeho osobnost. Je to jeden z nejsilnějších a nejpříjemnějších lidí, které znám. Máme mnoho společných zájmů a jedním z nich je dělat věci, které jsou důležité,“ říká Ben Johnson.

Hynek Martinec ve svém londýnském studiu

Dokáže jít skutečně do hloubky, nezabývat se povrchností vzhledu, ale sledovat to, co je za ním,“ zdůvodňuje britský malíř svou volbu, která letos padla na českého malíře Hynka Martince.

„Je to zajímavá zkušenost vidět své obrazy ve Flowers. Je to pro mě veliká událost, ale hlavní je pro mě vidět reakce na má díla. Chodí sem opravdu hodně lidí. Kdybych ty obrazy vystavil v jiné lokalitě Londýna, tak to zdaleka tak nezarezonuje,“ říká Martinec.

Tradiční výstava je odrazovým můstkem pro umělce

„Myslím, že je to skvělá iniciativa. Je to báječná možnost představit Londýňanům umělce, na které by jinak třeba těžko narazili. Samozřejmě je to báječný odrazový můstek pro vystavující malíře,“ říká Jane Nealová, která je odbornicí na středoevropské umění.

Čtěte také

„Je to ambiciózní a dynamický program, který se na léto dobře hodí. Mám radost, že jsem toho všeho součástí. Škoda, že takových projektů není víc. Je výborné, že galerie takhle investuje do umělců a umění v Londýně,“ dodává Jane.

Hynek Martinec v Tate Modern

Potvrzuje starou známou věc, že prorazit v Londýně v nepředstavitelné konkurenci, je nesmírně složité. Na druhou stranu k vám ale nikdo nepřistupuje s předsudky a je úplně jedno, jestli jste umělec z Česka, Rumunska, nebo z Británie.

V Praze chápete Kafku na každém rohu

Návštěvníky malé galerie v luxusní části britské metropole magicky přitahovaly hlavně dva, dost strašidelně působící portréty umělcovy přítelkyně Zuzky. U nich byla předlohou daguerrotypická fotografie 19. století.

Podle Bena Johnsona je v podstatě nemyslitelné, aby něco takového namaloval Londýňan nebo Newyorčan. V čem ale spočívá češství nebo středoevropanství v Martincových dílech?

Čtěte také

„Myslím si, že město Praha má pod povrchem cosi, co vám umožňuje chápat třeba Kafku doslova na každém rohu. Hynkovy obrazy jsou podle mě stejně zajímavé, temné a naplněné stíny. V Praze se vyhnete stínům, jdete například do hospody a najdete tam lidi, kteří se skvěle baví. Ale je tam zájem ponořit se hluboko do lidské duše a prozkoumat její temné stránky. A přesně tohle vidím i na Hynkových obrazech,“ popisuje své pocity z Martincových obrazů Ben Johnson.

„Můžu říct, proč jsem něco namaloval a vylíčit své osobní důvody. Na druhou stranu ale chápu, že každý divák se svými vlastními zkušenostmi má úplně jiný pohled na svět a může ho zaujmout na mém obraze něco docela jiného, co mě zas až tolik nezajímá,“ dodává český malíř.

Hynek Martinec, který předtím žil a pracoval v Paříži, na britských ostrovech boduje. Potvrzuje to mimo jiné fakt, že se další jeho dílo dostalo do Národní portrétní galerie.


Zvětšit polohu Flowers Gallery v Cork Street

autor: Jiří Hošek
Spustit audio