David Jakš

Země jako Thajsko, Srí Lanka nebo Indonésie odhadují, že bude trvat až deset let, než se počty zahraničních návštěvníků vrátí alespoň na polovinu stavu před pandemií. 

Největším světovým ohniskem nemoci covid-19 je teď Indie.  „Lidé polehávají na ulicích, v autech… Nestíhají ani krematoria,“ popisuje rozhlasový zpravodaj David Jakš.

Thajsko přivítalo nový rok – má číslo 2564 a je to doba, která uplynula od smrti Buddhy. Jindy nezřízená párty v ulicích měst má ale už druhý rok daleko skromnější podobu.

Za uplynulých deset let prošlo uprchlickými tábory v Thajsku více než čtyři sta tisíc lidí. Více než polovina z nich byli Barmánci. Většina z nich chce v Thajsku zůstat.

Pravidelně každý rok touto dobou sužují sever Thajska masivní lesní požáry. Proč je lidé úmyslně zakládají? A jak mohou Thajcům pomoct české technologie?  

Ani v časech pandemie se nezastavil obchod s drogami. V oblasti Zlatého trojúhelníku mezi Barmou, Thajskem a Laosem se mu naopak daří čím dál tím lépe.

Systém hromadné dopravy v thajském metropoli Bangkoku patří mezi nejlepší v celé Asii. Jeden dopravní prostředek ale Thajcům vadí a popravdě řečeno vadil už jejich rodičům.

Největší překážkou cestování v Asii není strach z covidu-19, ale z ochranné karantény, kterou tam nařizují všechny země bez výjimky. David Jakš si zkusil, jaké to je.

V srdci jednoho z největších čínských měst Čcheng-tu už přes tisíc let stojí chrám Čching-jang. Odolal všem válkám, komunistickým experimentům i silným zemětřesením.

Během letních povodní přišly miliony lidí v Kambodži o úrodu rýže a zeleniny. Jedna ze tří českých neziskovek, Diakonie českobtatrské církve evangelické, pomáhá na místě.