David Berdych ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

David BERDYCH
--------------------
Dobrý den.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Pane Berdychu, jak jste vlastně začal loupit a unášet lidi?

David BERDYCH
--------------------
No, to je taková složitá otázka, není to tak jednoduchý, k tomu se musíte nějakým způsobem, když to tak řeknu, propracovat.

Čtěte také

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A jak jste se propracoval vy?

David BERDYCH
--------------------
Já jsem začal dělat vyhazovače v Discolandu Sylvie, majitel byl známej pan Ivan Jonák. Tam jsem se tak nějak seznámil postupně s těma lidma, se kterejma jsme se později nějak dali dohromady a dělali jsme, co jsme dělali, že jo, já jsem byl takovej vyhazovač, kluk, kterej sportoval a snažil se nějakým způsobem přijít k penězům, tak postupně až prostě jsme se takhle dali dohromady s klukama, s kterejma jsme se znali, nejdřív sami ...

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A jak vás to tak jako napadlo, že teď začneme teda unášet a přepadat?

David BERDYCH
--------------------
Tak ono to k tomu má blízko, jakoby ti vyhazovači, vždycky někdo někde prostě si zaplatí, aby někomu domluvili, nebo aby někam došli pro nějakej dluh.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Jako domluvili myslíte jako natloukli?

David BERDYCH
--------------------
No, třeba.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Ve skupina, ve které jste působil, byla specifická tím, že jste spolupracovali s policisty a že oni vám vlastně zadávali práci, a pak ty případy těch únosů, které jste dělali, vyšetřovali. Jak jste se vůbec k těm policistům dostal?

David BERDYCH
--------------------
Já tady nechci jako jmenovat konkrétní jména, ale prostě přes jednoho z těch obviněnejch jsme se dostali vlastně k těm dvou policistům, který byli s náma odsouzený a který, jste to přesně popsal, takhle je to i v rozsudku a takhle to fungovalo prostě.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Dobře, ale jak jste se dostali k těm policistům? Já je jmenovat klidně budu, protože jsou odsouzeni, to byl Josef Opava a Petr Koňařík. Jak?

David BERDYCH
--------------------
No, říkám, přes jednoho z členů, který byli s náma odsouzený, tak jsme se k nim dostali, takhle prostě jakoby takovou, takovou obezličkou, kterou vymyslel ten dotyčnej.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
No, dobře, ale jak se to tak stane, že policista najednou začne vám zadávat práci a vy s nimi začnete dělat? Vždyť to jsou vlastně dvě skupiny, které by spolu jako opravdu spolupracovat neměly?

David BERDYCH
--------------------
Nevím, jak se tohle stane, nevím, ale prostě se to stalo a bylo to tak, no. Tohle je takový úplně děsivý, když se nad tím člověk zamyslí a ono se to tak nějak furt takhle mele a děje i v dnešní době, furt jsou nějaký takový pochyby, neříkám třeba tohohle charakteru, ale furt někdo vynáší nějaký informace, furt se něco jako děje jakoby. Jak se to stane, nevím, prostě nedokážu to zodpovědět na takovou otázku. Asi selže ten policista, prostě nějakým způsobem ho zláká prostě nějaký finance nebo nejspíš, teda ne nebo, určitě.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A vy jste jim platili?

David BERDYCH
--------------------
My jsme jim platili, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Kolik?

David BERDYCH
--------------------
My jsme dávali 30 % prostě z každý tý akce, kterou jsme provedli, tak jsme odevzdávali zase přes toho dotyčnýho, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vy jste přišel do přímého styku s těmi policisty?

David BERDYCH
--------------------
Několikrát určitě, no, jakoby hodněkrát, jak co se týče týhle tý jakoby naší činnosti, tak i prostě mimo.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vzpomenete si na nějakou ze zakázek, kterou vám vlastně zadali?

David BERDYCH
--------------------
Já o těhle konkrétních bych se nechtěl, nerad bych se bavil, nebo to.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Tak já se na jednu konkrétní zeptám.

David BERDYCH
--------------------
Dobře, to bude lepší.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vy jste, vy jste ukradli plány ke strategickému podniku Čepro a ...

David BERDYCH
--------------------
Jo, jo, jo, to byl ten, jak on se jmenoval?

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Pan Ivanov.

David BERDYCH
--------------------
Pan Ivanov, ano, Dian Ivanov, to byl ten Bulhar, ano, jo, jo, to bylo.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Tehdy jste mu teda strašně natloukli.

David BERDYCH
--------------------
To je pravda, no, ten dostal hodně, protože prostě nechtěl nás jakoby, nám vyhovět, dejme tomu, to tak řeknu, to je hrozný o tom takhle mluvit prostě i po těch letech, takže jo, máte pravdu, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Kdo vám to tehdy zadal?

David BERDYCH
--------------------
Zadal nám to pan Opava, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
To je ten jeden z těch policistů?

David BERDYCH
--------------------
Ano.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Víte, pro koho jste ty plány kradli? Koho mohly zajímat?

David BERDYCH
--------------------
Ne, to netuším, ale určitě někoho zajímaly, protože to bylo hlavní, co je zajímalo jakoby, co chtěli.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Plány?

David BERDYCH
--------------------
No, chtěli ty ..., to byla taková složka asi takhle vysoká 15 centimetrů prostě a byly tam teda, jako já jsem do toho nakoukl, tam byly prostě jakoby nějaký záměry prostě nějakejch čerpacích pro nějaký ..., jakoby ty částky tam šly prostě do miliard, co jsem tam z toho četl, prostě, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vy jste zároveň posbírali poměrně dost peněz i u tohohle toho pana Ivanova. Kolik jste si vlastně dohromady vydělali?

David BERDYCH
--------------------
Já jsem to nikdy takhle nepočítal, ale jako na tu dobu a prostě na to, kolik mi bylo let a tak, tak určitě jsem, já nevím, průměrně, když se to rozpočetlo, měl třeba, já nevím, 200 tisíc měsíčně, takový něco, nevím, prostě tak nějak, po dobu hodně let jakoby.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A co jste s těma penězma dělali?

David BERDYCH
--------------------
Utráceli za nesmysly. Za auta, za zábavu, za všechno ostatní, za ženský, prostě tak, jak to v tý době chodilo a v tý společnosti, kde jsme se pohybovali, bylo, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Měl jste někdy pochybnosti o tom, co děláte v tu chvíli, když jste to dělal?

David BERDYCH
--------------------
Určitě. Vždycky člověk pochybuje, vždycky se bojí, že ho můžou chytit, že dělá něco, co se nemá. Prostě to není tak, jakoby já to nemám úplně, že bych byl úplně jako bez nějakýho vnitřního toho ..., ale člověk to potlačí, dokáže to potlačit, tak pak jakoby ...

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Dobře, ale vy jste ty lidi velmi často třeba mučili, to je přece jako ..., jak potlačíte, že někoho nemučíte?

David BERDYCH
--------------------
Prostě jdete za nějakým svým cílem a nekoukáte nalevo napravo, že jo, takže to tomu přizpůsobíte. To je jakoby takovej můj jako, samozřejmě já se na to dneska koukám jinak jakoby, ale musel jsem si na to přijít, že jo. Mně k tomu pomohlo to vězení, že prostě se to takhle nedá.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vy jste, kdysi jsme se bavili, a vyprávěl jste mi o dokonalém zločinu.

David BERDYCH
--------------------
Neexistuje.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vy jste tehdy okradli nějaké jiné zloděje, tuším, že šlo o poštu. Vzpomínáte na ten případ ještě?

David BERDYCH
--------------------
Teď mi to ještě víc připomeňte, teď úplně ...

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
No, vyprávěl jste mi, že jste ukradli asi 30 milionů ...

David BERDYCH
--------------------
Jo, jo, jo, už vím. To pak i se vyšetřovalo a zkoušelo. Oni udělali nějakej podvod nebo něco v Komerční bance nebo něco a schovali si peníze u jednoho, teď nevím, jestli to byl jejich příbuznej, nebo jak to bylo, a ty peníze jsme jakoby získali, no, to je pravda.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Jak jste to získali?

David BERDYCH
--------------------
No, toho človíčka jsme si zase půjčili, jak jsme to dělali, unesli jsme ho a on nám řekl, kde je má schovaný, že jo. A to bylo celkem, spíš to byla psychologická hra než nějaká násilná, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A tehdy vás za tohle to policie vyšetřovala?

David BERDYCH
--------------------
Ne, až prostě později se na to nějak dostali, když nás postupně vyslýchali kvůli všem věcem. Já už jsem pak neměl co skrývat, takže i tohle jsem jim řekl, oni nevěděli, čeho se chytit, pak se nějak chytli a nějakým způsobem se k tomu dopátrali. Já nevím, jestli ty lidi odsoudili, neodsoudili, jak to bylo.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je David Berdych. Pane Berdychu, vy, když vás chytla policie, tak jste se přiznal.

David BERDYCH
--------------------
No, jasně.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Proč?

David BERDYCH
--------------------
No, tak jednak už mi toho moc nezbylo k nějakému manévrování jakoby a jednak prostě já tohle to přirovnám, já sportuju, jsem takovej, že když něco hraju a prohraju, tak prostě konec a hotovo, že jo. Prostě, nemá cenu prostě nějakým způsobem mlžit a něco, když už jsou ty věci jasný a daný. Prostě je lepší to říct, jak to bylo a prostě, ať je to za váma. Taky jakoby nějakým způsobem tam funguje ta zpověď, že to ze sebe dostanete ty nahromaděný roky toho, co v sobě jakoby dusíte, že jo. Můžete si promluvit o tom jenom s těma lidma, okolo sebe, se kterejma děláme, a jinak ne, žijete takovej dvojí život. Prostě já jsem měl zvlášť prostě svůj rodinnej a pak jsem dělal tohle to a je to hrozně těžký a podle mě jakoby obdivuju lidi, který to dělaj celej život a vydržej to jako.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A co na tom, prosím vás, obdivujete?

David BERDYCH
--------------------
No, ne, prostě jakoby ten člověk musí bejt, ať je jakejkoliv, ať je špatnej, dobrej, nehodnotím, ale musí bejt strašně silnej, prostě to se nedá jako.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Čili vy jste třeba vašim příbuzným, vaší přítelkyni neřekl o tom, co děláte?

David BERDYCH
--------------------
Ne.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Oni to vůbec nevěděli?

David BERDYCH
--------------------
Tak trošku věděl táta něco, že mám nějaký prostě ty, ale jinak ne.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Co vám na to řekli, když jste se právě přiznal?

David BERDYCH
--------------------
My jsme taková rodina, že ať je to jakkoliv, tak jsem jejich a držíme spolu prostě v těch problémech a prostě jakoby samozřejmě to určitě neschválili, hrozně mi pomohli po dobu toho věznění. Vím, že kdyby se něco stalo znova, že kdybych někde ujel ze svý nějaký prostě, jak bych to řekl, nějak cíleně, ne z nějaký chyby, co se může stát, že jo, tak by mi to neodpustili a přišel bych o ně. Takže prostě pro mě je takhle daný. Prostě rodina je, drží se mnou, celou dobu držela.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vy jste ale v té své zpovědi, jak tomu říkáte, tedy přiznání na policii, označil vlastně svoje dřívější kamarády.

David BERDYCH
--------------------
Jasně, tak to taky není jednoduchý, že jo, protože někteří z nich prostě byli přátelé dlouho, vím, že mi to neodpustili doteďka. Já se teda s nikým nestýkám, nikoho nevyhledávám, protože vždycky, když to bylo s těmahle lidma, tak to skončila špatně, takže se tomu vyhnu, ale prostě to jsou věci, který vás trápěj, že jo. Jak vás trápí to, co jste dělal, když si na to občas vzpomenete, tak vás trápí to, že jste ty lidi nějakým způsobem zradil, to tak je prostě. Je to jedno, jestli to bylo, ohledně čeho to bylo, ale prostě v jejich očích vím, že to jsem jim nějakým způsobem ublížil, ale ono by to bylo stejně jedno, protože prostě si myslím, že dřív nebo později by začal vypovídat někdo jinej a stejně by nás odsoudili, takže to je jakoby ...

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A ti lidé předtím, než jste je tedy označil jako své spolupachatele, tak to byli vaši přátelé?

David BERDYCH
--------------------
Někteří jo, neříkám všichni, ale někteří jo, někteří z nich jo.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Stýká se s nima dodneška?

David BERDYCH
--------------------
Ne, s nikým se v podstatě nestýkám jakoby z nějakýho úzkýho kruhu toho.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Oni vám poměrně intenzivně v průběhu soudu vyhrožovali.

David BERDYCH
--------------------
Jo, snažili se, no. Já jsem ale takovej, že když se pro něco rozhodnu, tak zatím jdu a neustoupím, já nebudu doleva, doprava. Rozhodl jsem se vypovídat a říct, jak to bylo, tak já se nenechám, samozřejmě mi pomohli policajti a jak Vězeňská služba a prostě, ať je to, jak chce, já vím, že mě za to teď spousta lidí zatratí, já jim touhle tou cestou chci poděkovat, protože prostě dodrželi slovo a postarali se o mě jakoby, pomohli mi.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
K tomu, jak se o vás postarali, to si řekneme za chvilku. Pojďme ještě zůstat tady v téhle té chvíli. Když jste o těch lidech opravdu vypovídal, řekl jste všechno? Přiznal jste se opravdu ke všemu?

David BERDYCH
--------------------
Ano, to, co jsem věděl, jsem řekl prostě.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
I na sebe?

David BERDYCH
--------------------
I na sebe, tak především na sebe. Tak nejde vypovídat na všechny okolo a já, že jsem nic neprovedl, že jo, to nejde.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
No, ne, ale je to opravdu tak, že se ví všechno, co jste udělali?

David BERDYCH
--------------------
Já si myslím, že jo, jsem přesvědčenej, že určitě jo.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
No, dovolte mi, abych o tom malinko pochyboval.

David BERDYCH
--------------------
Tak vy budete vždycky pochybovat. Vy jste od toho, abyste pochybovali.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Když vás zavřeli do vězení, co jste dělal? Jakým způsobem vás policie třeba chránila předtím, aby vám neublížili?

David BERDYCH
--------------------
Tak já jsem, než prostě došlo k soudu a to, tak jsem byl poměrně jakoby izolovanej a hlídanej prostě, ať jsem šel kamkoliv z cely, tak se mnou šli dva dozorci, policajti dojížděli do věznice, určitě dali nějaký pokyn ke zvýšeným opatřením vůči mý osobě. Po soudu jakoby se to trošku uvolnilo i na moji žádost, já jsem chtěl prostě v trestu pracovat a nějakým způsobem fungovat, abych si začal budovat tu možnost toho podmínečnýho propuštění, že jo, tak nějak člověk okouká, jak to tam je, tak se rozhodne, co chce. Buď se rozhodne jít nějakým směrem, nebo na to kašle a prostě ten trest sedí celej, že jo.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Co jste v tom vězení dělal?

David BERDYCH
--------------------
Tak já jsem ze začátku, když jsem měl ty soudy, tak mě do práce nedali. Pak se to trošku polevilo, padl ten hlavní rozsudek, tak jsem požádal o zaměstnání. Já nevím, vystřídal jsem asi čtyři práce. Naučil jsem se brousit, leštit sklo, dělal jsem v takový výrobě elektroniky, pak jsem dělal, ve vězení se tomu říká cáchař, oni tomu říkaj administrativní pracovník. To máte vlastně na starost všechny pracoviště, píšete jim směny, píšete jim, vlastně kolik vydělali, kolik udělali, staráte se jakoby o to a potom na konci trestu, když mě převezli na Ruzyň, když jsem splnil ty podmínky pro dozor, pro věznici s dozorem, tak jsem šel do kuchyně, naučil jsem se vařit a tam odsud jsem šel potom domů, že jo, po těch letech.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Všichni spoluvězni o vás věděli, že jste vlastně vypovídal na policii.

David BERDYCH
--------------------
Jasně.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Jakým způsobem se na vás tvářili? To znamená, považovali vás za ...

David BERDYCH
--------------------
Jsou lidi, který to pochopěj a který prostě ty, co maj jakoby vyšší inteligenci, ty menší už třeba jenom záviděj, že jsem byl v televizi. A pak jsou takový ty, který vás chtěj vyzkoušet nějak, že ...

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Záviděli, že jste byl v televizi?

David BERDYCH
--------------------
Jasně, jasně. Pak jsou takový ty, který vás chtěl nějakým způsobem vyzkoušet, jestli jakoby obstojíte.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
V jakém smyslu?

David BERDYCH
--------------------
Ať psychicky nebo fyzicky, prostě jakkoliv vás prostě chtěj potrápit. Je to takový, všichni, co jsou ve vězení, všichni vězni mají způsobem narušený ego, maj ho nevyrovnaný, takže od toho se to odráží, prostě no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
To znamená, vy jste se musel prát se svými spoluvězni často?

David BERDYCH
--------------------
No, tak ne vždycky často. Občas se to stalo nebo prostě se postavit, nedát ten strach najevo. Musel jste prostě jakoby vědět, že když to přijde, tak se musíte postavit, jako nejde to. Jakmile jednou couvnete, tak budete couvat pořád.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Byl jste ve vězení v kontaktu s těmi lidmi, které jste vlastně označil?

David BERDYCH
--------------------
Já jsem byl vlastně v kontaktu jenom s Honzou Zeleným, jinak s nikým jiným, jsem s těma lidma, z tý tý nás nedali dohromady. Vím, že to bylo pro Vězeňskou službu složitý, protože v jedný chvíli nás sedělo jakoby, ....

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Honza Zelený, jenom pro posluchače, to byl člověk, který potom ve vězení spáchal sebevraždu. Když jste na to narazil, máte vysvětlení, proč tu sebevraždu spáchal?

David BERDYCH
--------------------
No, jakoby já si myslím, že se něčeho bál ještě dalšího, na co by se mohlo přijít, co bylo jeho nějaký, co věděl jenom on, protože prostě měl nějakej asi, byl tam k tomu nějakej podnět prostě, ale nevím, asi ho to trápilo víc, prostě bál se a stalo se, co se stalo, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Ve studiu je se mnou David Berdych. Pojďme se posunout dál. Když jste vyšel ven, co vlastně děláte dneska?

David BERDYCH
--------------------
Tak já pracuju u jedný stavební firmy. Někdy sedím v bagru, někdy v náklaďáku, někdy držím lopatu, tam u nás je to tak, že děláme všichni všechno, když je potřeba a normálně pracuju, normálně žiju.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Kolik berete?

David BERDYCH
--------------------
Minimum.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A jak se srovnáváte s tím, že vydělával jste 200 tisíc korun měsíčně, jak jste říkal, a dneska berete nějaký ..., malou mzdu?

David BERDYCH
--------------------
No, tak s tím se samozřejmě srovnává těžko, ale, ale já mám ženu, která vydělává dobrý peníze, mám rodinu, která mi pomáhá, prostě mám bráchu, kterej prostě taky je dobře postavenej, takže jako ty mi pomáhaj a zatím, dokud to nebude lepší, to bude takhle.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Pane Berdychu, nenechal jste si náhodou někde něco schovaného z té dřívější doby, co jste vytáhl ze štrozoku?

David BERDYCH
--------------------
Nenechal a myslím si, že potom, prostě jak důkladně policie a všichni, státní zastupitelství pátrali, kde jsou ty peníze, že by je bejvali našli jako.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Je dobré podotknout, že ty peníze, které jste nakradli, se vlastně nikdy nenašly.

David BERDYCH
--------------------
Jasně, no, to je pravda, to asi jo, ale jako ...

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Opravdu je náhodou někde nemáte?

David BERDYCH
--------------------
Já je teda nemám jakoby.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A víte, kde jsou?

David BERDYCH
--------------------
Nevím, nevím.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Počkejte, tak vy jste přece ...

David BERDYCH
--------------------
Tak jsou utracený. Z mýho pohledu ty, co jsem já měl, tak ty jsem utratil. To jsem řekl, za co a jak.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vaše přítelkyně na vás více než 11 let čekala. Nedávno jste se oženil. Jakým způsobem to ona zvládala?

David BERDYCH
--------------------
No, těžko. Pro ní jsou tyhle věci hrozně zatěžující, ta dlouhodobá ta jí dala hroznou sodu. I tahle ta návštěva u vás v rádiu se u nás probírala jakoby celej den, ale jako je to úžasnej člověk, je silná prostě a je to opora a věřím, že i bude do budoucna.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Když dneska jdete po ulici, vidíte pancéřové auto, které převáží peníze z banky. Nenapadne vás ještě, že byste ho mohl přepadnout?

David BERDYCH
--------------------
Ne, to mě nenapadne, ale pousměju se a pokejvu hlavou a to si řeknu, vzpomenu si na nějaký starý časy, ale jinak prostě mě to nenapadne. Ono všechno se tak změnilo, že já bych jakoby ani nevěděl, jak to mám udělat dneska. To není, dneska je všechno jinak, dneska máte všude nějakou techniku, máte kamery, já nevím ani, za kým bych šel, s kým bych něco takovýho ... To nemůžete udělat sám, že jo, to je složitý. Takže prostě já se tak pousměju jakoby a jinak to nějak nevnímám tohle to. Víte, já jsem dřív obdivoval lidi, který prostě dělali takovýhle věci, byly to ty legendy toho podsvětí, mluvili jsme o nich spolu prostě a ty se prostě tím, že dokázali, byli silný, prostě uměli se prát, byli pověstný svou drsností, tak jsem dřív obdivoval. Dneska tohle neobdivuju. Já dneska obdivuju kluka, kterej si sedne do šestnáctitunovýho bagru a dokáže s ním jezdit po výkopu a nespadnout tam. Nebo tady v centru někde támhle v nějaký úzký uličce, když vezmete dvacetitunovej náklaďák osmikolovej a zacouváte tam na zrcátka, tak to je u mě frajer, ale tohle to prostě, to už je mimo.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Zní to tedy velmi dojemně, upřímně řečeno. Nevím, jestli se tomu úplně dá věřit. Pane Berdychu, vy jste před soudem tvrdil, že je vám líto, co jste udělal?

David BERDYCH
--------------------
Ale tak to prostě tak je.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Omluvil jste se někomu z těch lidí?

David BERDYCH
--------------------
Já jsem se při soudu omluvil každýmu, kdo tam přišel z poškozených jakoby. Nejvíc kupodivu jsme i mluvili, nejvíc na to reagoval pan Ivanov, kterej jakoby se otočil a řekl, že to přijímá tu omluvu a děkuje, že ví, že to nebylo proto, jakoby osobní, že to ví a že to respektuje.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Jako že nebylo osobní, že jste ho seřezali, takže málem umřel.

David BERDYCH
--------------------
No, řekl to tak. Byl ..., takhle to bylo prostě jakoby. Já jsem byl překvapenej a jako hodně mě to dostalo. Jinak ty lidi na to nereagujou u toho soudu. Ono je to těžký. Ono to nejde hned. Vy jste jakoby, to berete, že se jim chcete omluvit, tak, jakoby nějakým způsobem žádáte podvědomě to odpuštění nebo to, a to trvá, že jo, jako nedá se to asi hned. Samozřejmě ...

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vrátil jste jim peníze, které jste jim vzal?

David BERDYCH
--------------------
Ne, to ne. Jakoby já splácím dluhy, který prostě nějakým způsobem posílám peníze v rámci svejch možností, který jsou, a jinak prostě to asi ne, na to asi nikdy nedosáhnu.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vy jste ve vězení strávil 11 let. Co byla první věc, kterou jste udělal, když jste vyšel na svobodu?

David BERDYCH
--------------------
No, šel jsem, jel jsem za svojí budoucí ženou a šli jsme na večeři.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Vám vlastně utekla velká doba. Můžete popsat tu změnu, když člověk po takovéhle době v izolaci vlastně přijde znova na svobodu, co vás tak napadá?

David BERDYCH
--------------------
Nevím, ta změna je obrovská a je hrozně těžký jakoby, já, kdybych neměl ženu a lidi okolo mě, který mi pomohli, rodinu, tak já bych to nezvládl. Prostě je to těžký. Všechno se změnilo. Technika, prostě všechno je jinak. Lidi se chovaj i jinak, jsou jiný prostě. Je to takový, první měsíc jsem všude chodil s ženou a bál jsem se dojít i na poštu, že jo. Prostě bylo to pro mě takový jakoby těžký, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
My jsme se bavili o tom, že na to existuje termín. Jak ten termín zněl?

David BERDYCH
--------------------
Já, co jsem si o tom přečetl, tak je to prizonizace a instituizace, já to nevyslovím.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Institucionalizace.

David BERDYCH
--------------------
Tak, tak, tak a prizonizace, ano.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
A jak se to na vás projevovalo? Měl jste pocit, že máte ten vězeňský rytmus ještě, když jste byl na svobodě, to znamená, měl jste pocit, že se máte hlásit někomu, nebo v čem to vlastně spočívá?

David BERDYCH
--------------------
No, jako jo. To je takovej ten strach jako jít cokoliv udělat, jo, protože všude jste pod dozorem, všechno máte na pípák, na ten a už prostě jenom vyjít, najednou, že můžete, máte hrozně moc tý svobody, můžete jenom vyjít před barák, jít, sednout si do auta, řídit ho a teď jakoby, i sem se ženy ptal, jestli můžem tam dojít, jestli to a prostě by jsem takovej, takovej prostě jako ..., ještě kolikrát doteďka, ono to je dlouhá doba, než si člověk přivykne, tak jako není to jednoduchý, no.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Nebojíte se, že se tam znova vrátíte?

David BERDYCH
--------------------
Tak toho se určitě bojím a jako vrátit se tam nechci.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Je to vězení k něčemu dobré?

David BERDYCH
--------------------
Vězení je určitě k něčemu dobrý. Není to ..., záleží na tom, co chcete a jak jim povolíte těm lidem, který to tam dělaj jakoby s nima spolupracujete, povolíte, vydáte se jim. Musíte nějakým způsobem mít nějakou snahu, něco chtít se sebou udělat. Pokud to ignorujete a je vám to jedno, tak to nikdy nebude fungovat. Záleží na tom, co člověk chce. Když prostě ..., tak oni jsou tam od toho, uměj to dělat, jsou to generace lidí, který si ty zkušenosti předávaj a prostě to funguje. A hlavně i prostě, oni i poznaj, jestli předstíráte, nebo jestli to myslíte vážně, protože prostě jsou na to školený a těch lidí jim prošlo tolik, že prostě u 8 z 10 to prostě poznaj.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Zda to na vás poznal i posluchač Českého rozhlasu, nechám na posouzení jemu. Děkuji, že jste přišel.

David BERDYCH
--------------------
Není zač.

Janek KROUPA, moderátor
--------------------
Dnešním hostem Radiožurnálu byl David Berdych. Pěkný den. Na shledanou.

David BERDYCH
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.