Dárky se u Romů dávaly jen symbolicky. Důležité bylo, že se na Štědrý den sešla celá rodina
Jaké vánoční zvyky se dodržovaly v tradiční romské rodině? A co nesmělo chybět na svátečním stole? Na dětství vzpomíná Květoslava Podhradská, která dnes podobné Vánoce připravuje svým vnoučatům.
„Když jsem byla ještě dítě, naše romské vánoční zvyky se dodržovaly. Na Boží hod ráno jsme si všichni umývali obličej v lavoru s mincemi, abychom byli bohatší, protože Romům pořád peníze chyběly. Dalším zvykem bylo, že u večeře seděla celá rodina pohromadě. Brali jsme to jako samozřejmost, být na Vánoce u jednoho stolu s rodiči, i když už s námi sourozenci nebydleli. A pod stolem bývala sláma, protože se Ježíšek narodil ve chlévě.“
Dnes 59letá Květoslava Podhradská dále vzpomíná, že na Štědrý večer se o nich podávali zabijačkové hody, šinga čili kynuté záviny, nebo ušamé, tradiční romské vánoční cukroví:
Čtěte také
„Vánoční tabule u nás byla opravdu o jídle. Nechyběl bramborový salát, řízky ani kapr. Těsně před svátky se také zabilo prasátko, takže byly zabijačkové hody. Na stole nikdy nechybělo ušámen, rodinný recept. Jde o linecké těsto, které se rozválí na plechu, vrství se a prokládá s tvarohem, ořechy a mákem. Peklo se 23. prosince každý rok. 24. prosince ráno se peklo kysané těsto, na šinga s mákem a kakaem. A ještě si vzpomínám, že maminka dělala místo vánočky pásku, tj. žluté těsto na sladko s rozinkami, které vypadalo jako velký kulatý chleba.
Dnes se u Romů jako v každé rodině v Česku peče cukroví lepené s marmeládou, čili linecké. Jinak Češi mají svoje krásné vánoční tradice - rozlévají olovo, krájí jablíčka.“
Dárky si v rodině dávali pouze symbolicky a především těm nejmenším:
„Dárky u nás doma dostávali jen ti nejmenší, ale nám ostatním to líto nebylo. Jako starší sourozenci jsme to brali opravdu jako samozřejmost. Postupně jsme my starší kupovali dárky rodičům. Pamatuji si, že otec dostal tranzistor –jakou on měl radost! Měl totiž rád hudbu.“
Tak jako většina Romů i Květoslava Podhradská nezapomíná ani během vánočního času na své blízké zemřelé:
„Po celý vánoční čas nikomu z rodiny nechybí na stolečku vedle malého vánočního stromečku fotografie rodičů, kteří už bohužel nejsou mezi námi.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
