Daniel Herman, ředitel ÚSTR

Ústav pro studium totalitních režimů má nového šéfa, čtvrtého v krátké době. Do čela kontroverzní instituce se postaví bývalý katolický kněz a mluvčí Českých biskupů, Daniel Herman. Přebírá rozhádanou skupinu badatelů a sám přiznává, že jedním z prvních jeho úkolů bude poznat tým. Jaké změny čekají ústav? Jak si poradí se snížením rozpočtu a jak zabrání účelovému skandalizování některých lidí, budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je právě nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, Daniel Herman, vítejte u nás, dobrý den.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Kdy jste se vlastně rozhodl, že půjdete do tohoto výběrového řízení a pokusíte se stát šéfem tohoto ústavu?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Když jsem zaznamenal takovou velmi výrazně rozvlněnou hladinu po ukončení funkce pana docenta Pernese a tak jsem si řekl, čím bys ty mohl přispět k tomu, aby se situace třeba zklidnila. Konzultoval jsem s některými blízkými přáteli, jestli to není snad jenom můj osobní vrtoch a když jsem si ověřil, že je to dobrý nápad, tak jsem si řekl ano, to může být můj příspěvek. Takže v podstatě hned v té době, když se začalo jednat o tom, že bude vypsáno nové výběrové řízení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A byl to váš nápad anebo vás třeba i někdo oslovil a řekl vám: Danieli, nechtěl byste to také zkusit se přihlásit do toho konkurzu?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Úplně primárně to byl můj nápad a já jsem spíš potom konzultoval s některými lidmi, jak říkám, kteří jsou mi blízcí a kteří mě znají, takže asi to úplně prvně vyšlo z mé hlavy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže ten konzultant nebo tím konzultantem byl určitě i profesor Jan Švejnar, pro kterého jste dosud pracoval, vedl jste mu kancelář, je to tak?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Je to tak, samozřejmě pan profesor byl mezi prvními, protože jeho postoj byl pro mě velmi důležitý a musím říci, že se zachoval hoden svého formátu, opravdu skvěle mě od samého začátku podporoval a byl také včera první, kdo mi v kanceláři gratuloval, když mi členové rady volali, že jaksi ta volba dopadla pro mě, tak pan profesor byl úplně první, kdo vyjádřil svoji radost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dal vám i něco na rozloučenou třeba? Protože odcházíte od něj, to je jasné.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Samozřejmě že odcházím, ale neodcházím někam na Mars, takže předpokládám, že i nadále budeme s panem profesorem v nějakém lidském kontaktu. My se setkáme v neděli. Budeme ještě vlastně předávat ty věci, celou agendu. Takže nenene, takto to nebylo. Ono je tam vždycky hodně práce, ale musím říct, že se zachoval jako formát, opravdu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Proč si myslíte, že rada ústavu vybrala právě vás?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak to je asi otázka spíše pro radu. Ač se jmenuji Daniel, necítím se býti prorokem. Pravděpodobně tam hrála roli moje motivace, jak jsem tedy byl vyrozuměn. Pravděpodobně bylo přihlédnuto ke konceptu, který jsem předložil. Pravděpodobně tam hrála roli i otázka mého životopisu, některé ty zkušenosti, které mám ze svých minulých působišť. Pravděpodobně i zkušenosti z rodinného zázemí, kde má naše rodina velmi silné zkušenosti jak s nacismem tak s komunismem, takže to byly asi kamínky,které tu mozaiku sestavily.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Asi na vás nevyplave, že byste někdy studoval VUML?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
To jsem opravdu nikdy nestudoval. Já jsem veškeré věci ze svého životopisu dal k dispozici radě. To, co jsem pokládal za plus, to co jsem pokládal za mínus, zkrátka všechno jsem předložil s naprostou otevřeností, protože chci od samého začátku ty věci pojednávat s otevřeným hledím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Byl jste se už podívat v té instituci?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Byl jsem tam samozřejmě včera na pohovoru, takže vím přesně, tak to jsem věděl i předtím, kde instituce je, takže ano,byl.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale ještě jste neviděl třeba kancelář ředitelskou?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já jsem dnes ráno hovořil s panem ředitelem Hazdrou, domlouvali jsme se na pondělní ranní setkání, protože to pověření je od pondělí, tak mi přijde vhodné respektovat to, jak to bylo dohodnuto.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já jsem záměrně zmínila tu kancelář ředitelskou, protože první ředitel ústavu, pan Žáček, si jí nechal vybavit zhruba za milion korun, bylo mu to vyčítáno. Vy plánujete nějakou takovou přestavbu ředitelské kanceláře?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Zatím jsem ji ani neviděl, takže určitě nepokládám toto za prioritu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů, Daniel Herman ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Jak zklidnit rozhádaný ústav? Budeme se ptát. A Daniela Hermana se ptáte i vy prostřednictvím Facebooku a také na našem mailu dvacetminut@rozhlas.cz. Komentátor Martin Zvěřina dnes v Lidových novinách napsal: Po Pavlu Žáčkovi je každý šéf v ústavu na nepřátelském území a to proto, že ÚSTR se nestal standardním vědeckým pracovištěm, ale spíš nástrojem pro politické použití historie. Budete tento názor rozporovat nebo také to tak cítíte?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já si myslím, že to takto není. Myslím si, že činnost ústavu je daná zákonem a je daná velice dobře a je třeba, aby skutečně ústav ve smyslu zákonných norem pracoval. A rozhodně to nemůže být instituce stranickopolitická, to myslím, že v žádném případě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A neměl jste pocit, teď v minulosti, ten ústav nefunguje tak dlouho, takže možná ani nemusíme mluvit o nějaké vzdálené minulosti, že se účelově objevovali některé kauzy?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já jsem přeci jenom zatím trošku příchozí zvenčí, takže se neodvažuji posuzovat, co bylo. Chci se s tím seznámit, chci opravdu nějakou analýzu velice rychle udělat, abych se mohl i z toho vnitřního prostředí s těmi problémy, které byly, ale i s těmi prioritami,které čekají, obeznámit, takže bych se teď nechtěl vyjadřovat k tomu, co mohlo být nebo nemuselo být chybou. Já si myslím, že ústav je nastartován dobře a že je třeba, aby opravdu pracoval tak, jak mu zákon ukládá, že to je možné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale vy určitě čtete noviny poctivě, tak jedna kauza, té si nešlo nevšimnout, to byla kauza údajného udavačství spisovatele Milana Kundery. Co jste říkal na to, jakým způsobem byla zveřejněna?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Předpokládám,že tam asi nebyly úplně jasně stanovené mantinely komunikační pravděpodobně. Ale znovu říkám, vidím to zvenku, možná tam došlo k přestoupení některých kompetencí,tak to na mě alespoň působí a pravděpodobně i k vytrhávání určitých věcí z kontextu, ze souvislostí, což by jistě nemělo být.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dokážete tomu zabránit jako nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, aby se třeba předčasně nedostávaly ven některé kauzy, aby bylo všechno pořádně ověřeno, než se to dá ven?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Chci rozhodně hned na začátku dát určité regule přesné, aby ty kompetence komunikační byly jasně stanovené, takže chci se o to maximálně vynasnažit, jistě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A neobáváte se toho, že třeba zaměstnanci, vaši podřízení, vám začnou vyčítat, že nejste historik, že nemůžete rozumět tomu, vlastně co oni tam dělají a podobně?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já jsem si na historika nikdy nehrál, myslím, že to ani není úloha ředitele,aby vstupoval do oblastí odborné činnosti. Spíš chápu svoji úlohu jako úlohu stabilizátora právě proto, aby odborníci mohli v té své rovinně bez různých vnějších rušících vlivů pracovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dokážete zpacifikovat zaměstnance ústavu? Já se ptám záměrně, protože někteří zaměstnanci ústavu třeba vystupovali proti panu Žáčkovi, někteří kvůli němu odcházeli, velká část zaměstnanců se postavila proti panu Pernesovi, to si všichni ještě dobře pamatují. Neobáváte se toho, že vás tam čeká něco podobného?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Neobávám se toho, samozřejmě se vynasnažím zcela maximálně a na základě svých dosavadních zkušeností mám pocit, že zatím se mi vždycky podařilo i třeba některé neklidné hladiny poněkud zklidnit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že dokážete nějakým způsobem vysvětlit svým zaměstnancům, že tam jsou kvůli tomu, aby pracovali, bádali a ne protestovali proti svému šéfovi? To znamená tvrdě jim to vysvětlíte?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já předpokládám, že ti lidé to vědí, takže přicházím k týmu, který zatím ještě neznám s tím, že nám jde o společnou věc a pokud se na tomto shodneme, tak si myslím,že určité dílčí problémy nebo spíš různost úhlů pohledu budeme schopni překonat. Jde mi o to, sčítat IQ, sčítat energii, to je myslím naprostá priorita a pevně věřím, že se to podaří.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jaká je podle vás ta nálada teď v tom ústavu? A já vím, že jste tam samozřejmě ještě nebyl třeba několik hodin, neměl jste možnost pořádně mluvit s těmi zaměstnanci, ale z toho, co víte nebo z toho, co třeba čtete i v novinách. Tak jak to na vás působí?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jak jsem řekl, domnívám se, že je to poněkud více turbulentní prostředí než by třeba mohlo být. Takže se budu snažit působit jako jakýsi trankvilizátor.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Můžete mi vysvětlit, jako obarvené blondýně, co to znamená?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jako uklidňovač situace, že se ti lidé nemusejí bát nějakých drastických kroků proti něčemu, někomu, myslím si, že pokud se dohodneme na tom, že nám jde o společnou věc, o to, aby ústav opravdu plnil své poslání stanovené zákonem, takže je tady platforma pro dobrou spolupráci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Budete dělat nějaké personální změny?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
To by bylo asi v tuto chvíli předčasné říkat, protože jsem ještě nenastoupil. Nastoupím v pondělí a samozřejmě se budu snažit velice rychle se obeznámit s týmem, který v ústavu je a podle situace a na základě dialogu s těmi lidmi se pak rozhodovat dál.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale některé personální kroky vás čekají. Vy budete muset obsadit místo náměstka, pokud se nepletu. Už víte, kdo by vám dělat náměstka? Už jste řekl, že by to měl být historik.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Samozřejmě že určité představy mám, ale v tuto chvíli bych pokládal za předčasné dávat k dispozici nějaká jména.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Platí tato odpověď i pro otázku, že chybí šéf archivu bezpečnostních složek a jestli už víte, kdo to bude?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
No to samozřejmě nevím, protože probíhá výběrové řízení, pokud vím, tak byly dneska otevřené obálky. Nevím, zatím to bude záležet na výběru komise. To se samozřejmě uvidí, ale je to velice důležitý spolupracovník a samozřejmě že situace v archivu je také velmi důležité, aby byla stabilizovaná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Budete chtít spolupracovat s některým z bývalých pánů ředitelů? Ať je to pan Žáček, pan Pernes nebo pan Hazdra.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Rozhodně žádné jméno pro mě není nepřijatelné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jakým způsobem si dovedete představit, že by se tito lidé mohli angažovat v ústavu?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jak říkám, v tuto chvíli je to asi předčasné, musím se seznámit samozřejmě s těmi tabulkovými místy, s možnostmi, které jsou, s ochotou toho či onoho se zapojit tím či oním způsobem. Ale jak říkám, žádné jméno pro mě není nepřijatelné a priori.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Budete třeba vy sám je kontaktovat a žádat o spolupráci nebo očekáváte, že třeba oni přijdou za vámi a zeptají se, jestli by pro vás mohli něco dělat?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Prozatím jsem některé z lidí kontaktoval, někteří lidé kontaktovali mě, takže je to asi takové přirozené, přirozená komunikace mezi lidmi, kde asi jde prostě o společný zájem, o společnou věc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
S panem Žáčkem už jste o tom hovořil případně?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jak říkám, já nechci opravdu žádná jména v tuto chvíli zveřejňovat. S kým jsem hovořil nebo ne. Byla celá řada lidí, s kterými jsem se setkal, celá řada lidí, s kterými jsem situaci konzultoval, takže určitý vhled do věcí mám a prozatím mám pocit, že jsem nenarazil na nějaké téma, které by bylo tak nesmiřitelné, že by tam nebyla domluva možná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když bych položila jasnou otázku, až se vyřeší tyto personální věci, až se trochu zabydlíte v kanceláři, ať už budete mít vybavení jakékoliv, jakým způsobem by ten ústav měl fungovat do budoucna? Jak by se měl rozvíjet? Co by měl dělat? Co budete chtít vlastně z toho ústavu vybudovat?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jsou nastavené určité projekty, které schválila rada ústavu, ty si myslím, že jsou velmi dobré, jak projekty badatelské, tak vzdělávací. Je to myslím velice dobře nastaveno. Pochopitelně ten ústav by měl přispívat k jakémusi očištění historické paměti k tomu, aby se společnost byla schopná vyrovnat se svojí minulostí. Ta minulost naše, jak dobře víme, není jednoduchá a je to jak minulost nacistická nebo době tedy okupace nacistické, v době Třetí říše, protektorátu, tak bezprostředně po ní komunistická minulost. Toto jsou myslím velké rezervy a 20 let uplynulo a myslím si, že je to taková vhodná doba, když se třeba podíváme do některých okolních zemí, právě k tomu, abychom nastavili nové parametry přístupu, takového věcného a s tím samozřejmě souvisí možnost obeznámit se s věcmi, které byly, takže široká míra zpřístupňování informací je velice důležitým prvkem činnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když se vrátím ještě k těm personálním otázkám, budete jako bývalý mluvčí potřebovat vůbec mluvčího nebo si vystačíte sám?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak jako bývalý mluvčí si velmi dobře uvědomuji, že spolupráce se sdělovacími prostředky je samozřejmě nutná. Nevidím to asi v tuto chvíli jako úplně základní věc. Protože jak se správně ptáte, mě nedělá problém, když sedím před rozhlasovým mikrofonem, ale na druhou stranu jistě do budoucna nějaké střednědobé perspektivě budu i tuto otázku řešit. Ale nepokládám ji teď za prioritu číslo jedna.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Jak se ústav vypořádává s menším obnosem peněz? Zjistíme právě teď. Už jste si domluvil schůzku u ministra financí?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
To jsem si ještě nedomluvil, ale každopádně to bude asi velice brzy na pořadu dne. Nicméně to není jediný prostor k tomu, kde hledat rezervy. Jak jsem se informoval z úst některých lidí, kteří v této oblasti se pohybují, tak jsou zde určité možnosti, kde se asi dá ušetřit. Jak víme, tak je zde několik budov, které jsou velmi nákladné, dokonce jsou tady některé smlouvy, které už jsou nájemní jakoby, vyprší brzy a bude třeba řešit otázku nějaké centralizace dislokace. To všechno souvisí s úspornými opatřeními. Je to rozhodně jedna z prioritních otázek. Jednak stabilizace toho rozpočtu současného a příprava rozpočtu na příští rok.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že byste se nějakým způsobem sestěhovali do nějaké budovy, kde by třeba byli všichni a takové ty budovy, kde třeba je málo lidí nebo nejsou úplně využity, takže ty byste třeba pronajímali nebo prodali?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Uvidíme, každopádně ty náklady, které jdou do údržby několika budov jsou neúměrně vysoké právě na úkor třeba té vlastní badatelské činnosti. Takže tímto směrem je třeba uvažovat opravdu velmi hospodárně, efektivně, racionálně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo financí chce rozpočet ústavu snížit o 17 milionů na 146 milionů korun. Vy si myslíte, že tady tímto krokem, těmi nákladnými budovami, které byste třeba už neplatili by se dalo ušetřit těch 17 milionů, že byste to ani nemusel po panu ministrovi chtít, aby vám alespoň část vrátil?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Rozhodně s ministerstvem financí jednání povedeme, to je zcela jisté, ale na druhou stranu podle předběžných propočtů, z kterými jsem měl možnost se seznámit, tak značné rezervy jsou právě v těch budovách, které,jejichž údržba hlavně u některých z nich je velice vysoká.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Máte propočet třeba, kolik by se tím dalo ušetřit nebo zatím ne?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jsou to určité hrubé obrysy a ty úspory se ukazují jako velmi značné.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
To znamená nějaké číslo dokážete teď říct?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Asi z hlavy bych takhle nechtěl nějaká přesná čísla dávat, protože se s tím budu seznamovat, ale opravdu jsou to značné úspory.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená 10 milionů třeba by se tím dalo ušetřit?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jak říkám, přesná čísla nechci uvádět v tuto chvíli, ale jsou to úspory velmi značné, které by velmi pomohli i finanční stabilizaci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak dvacetminut@rozhlas.cz a vaše otázky pro nového šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana. Pan Lumír z Brna se ptá: podíval jste se někdy, jaké materiály na vás vedla StB, co zajímavého jste si přečetl?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Žádal jsem o to, samozřejmě, ale bylo mi sděleno, že můj svazek byl někdy v prosinci 89 skartován, takže bohužel jsem se k ničemu nedostal.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Víte třeba, kdo na vás donášel?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Domnívám se, že v některých případech to vím, ale ne ze svazku, který neexistuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A mluvil jste třeba někdy s těmi lidmi, zkontaktoval jste s nimi? Ptal jste se jich třeba proč to dělali?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
S některými lidmi jsem mluvil, ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A co vám řekli?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Jsou to různé motivy, někteří říkali, že mi vlastně chtěli pomáhat. Jiní že to bylo z určité obavy, ze strachu, možná z mladické nerozvážnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Odpustil jste jim?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Rozhodně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A nebudete teď třeba na ně hledat nějaké materiály u vás v archivu?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Z tohoto důvodu rozhodně ne. To absolutně se nesmí zneužívat něco takového a nemám ani tu motivaci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ivana Adamovská: pane Hermane, máte kamarády mezi bývalými estébáky?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Není mi to známo. Předpokládám, že ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jaromír, jasná otázka na vás: proč jste odešel z katolické církve? Tak teď tu máte možnost vysvětlit. Ono to není tak úplně pravda, že jste odešel z katolické církve.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
To vůbec není pravda. Já jsem z katolické církve neodešel. Já jsem pouze požádal papeže o uvolnění z kněžských závazků, v čemž mi bylo vyhověno a jsem nadále členem katolické církve bez jakéhokoliv zapojení do nějakých struktur.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že chodíte třeba každou neděli dál do kostela, pane Hermane?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
To jsou moje osobní věci, o kterých bych nechtěl hovořit. Ale jak říkám, jsem členem katolické církve zcela vědomě, ale nemám jakkoliv aktivní zapojení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dá se říct důvod, proč jste vlastně chtěl odejít z toho kněžského povolání?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Určitě. Ono to trošku souvisí i vlastně s činností ústavu. Protože já jsem velice usilovně v době před listopadové hledal jakousi platformu alternativy vůči tomu režimu, který jsem opravdu odmítal a církev tehdy mě nabízela nebo představovala určitý prostor opravdu té konstruktivní, pozitivní alternativy. Takže to byl velmi silný motiv. Pak jsem hodně pracoval v administrativních službách církve, což byl styk se společností velmi silný. To mě naplňovalo, bavilo, ale uvědomoval jsem si, že ta vlastní duchovenský činnost asi nebyla tím jádrem. Takže po zvážení všech těchto okolností z důvodu jaksi osobních motivů, kdy jsem úplně nesdílel některé pohledy oficiálního církevního učení na některé momenty, tak jsem pokládal za fér požádat o uvolnění z té oficiální kněžské služby, v čemž, jak říkám, mě bylo vyhověno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Které pohledy jste nesdílel s církví?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak byly to některé momenty týkající se spíš třeba disciplinárních záležitostí, duchovních, prostě domnívám se, že lidská svoboda je velmi silný moment, který by neměl být limitován nikým, ale to je můj osobní názor. Tady si nechci jaksi brát právo kritiky, to je každého věc, jak se k těm věcem staví.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vzpomínám si na jeden váš názor, který byl v Respektu, tuším že někdy před pár měsíci, když se mluvilo o tom, když se mluvilo tom, jestli zrušit nebo nezrušit celibát. Mluvilo se o tom hlavně v souvislosti se skandály některých duchovních všude možně po světě. Vy jste se vyjadřoval pro zrušení celibátu. Tak

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak to je asi silné slovo. Já si myslím, že je to natolik intimní záležitost, že by zde měla být značná dávka dobrovolnosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, vy jste totiž tam řekl jednu věc, kterou si vzpomínám, že až 2/3 českých kněží mají poměr. Nepřehnal jste to číslo náhodou?

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já samozřejmě nevidím do vnitřku života svých bývalých kolegů, ale myslím si, že je to velmi živá otázka, kterou by bylo třeba se velmi závažně zabývat a ne jí nějak zametat pod koberec, takže to je můj názor. Ale nechci být absolutně žádným poradcem v těchto věcech kohokoliv.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl bývalý mluvčí Českých biskupů a také nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, Daniel Herman. Moc děkuju za rozhovor. Na shledanou.

Daniel HERMAN, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Také děkuji.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí NEWTON Media, s.r.o. a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnou v Rádiu na přání.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: heš
Spustit audio