Dana Večeřová: Teď je mléka přebytek, příští rok ho může být nedostatek. Skotu bude spíš ubývat

Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského v Česku oproti loňskému roku klesly výkupní ceny mléka o 27 %. Mléka je v Evropě k dispozici víc, a poptávka po něm naopak klesla. Čím to všechno je? Co se na evropském trhu s mlékem děje?

Bohužel se sešlo několik faktorů. Jedním z nich jsou čínská cla. Evropa měla poměrně dobře vybudovaný vývoz mléčných výrobků do Číny, po zavedení cel se ale stal méně výhodným. Samozřejmě musíme počítat i s Hormuzským průlivem, byť se o něm mluví hlavně v souvislosti s hnojivy. Proudily přes něj ale i mléčné výrobky, zejména bílé sýry.

Čtěte také

Obchodní řetězce ceny mléka dotují. Řada mlékařů nevyužila supertučné ziskové roky, tvrdí Prouza

Spousta mlékáren, dokonce i našich, tam měla velmi dobré odbytiště na takzvané akawi, bílé sýry balkánského typu. To se ale všechno zastavilo. Dokonce se dvěma mlékárnám stalo, že jim vrátili kontejner, protože se tam vůbec nedostal. Takže i to má samozřejmě svůj vliv.

Roli může hrát i nízká poptávka, protože třeba někdo už tolik tučné sýry nepotřebuje nebo nechce. Potravinářství má zkrátka sinusoidy, někdy je poptávka větší, někdy menší.

V loni v létě v podcastu ČRo Chyba systému jste řekla, že se do budoucna obáváte toho, že mléka bude nedostatek. Teď po roce je ho naopak přebytek. Je to dočasná situace, nebo jste se v odhadu netrefila?

Myslím, že jsem se bohužel trefila, protože teď zase narážíme na to, že zemědělství je živý organismus. V současné době je nedostatek krmiva, zoufale se všude možně shání seno, aby se vůbec mohla udělat třeba siláž. Kukuřice není, není krmivo a bohužel řada chovatelů, zvláště těch menších, uvažuje o tom, že se zbaví dojného skotu, že ho odveze na jatka.

To znamená, že příští rok nebudou zástavové jalovice, nebude, kdo by dojil, nebo dokonce nebude hovězí maso. Nechci strašit, ale samozřejmě se může stát i toto, protože sucho bohužel postihlo většinu Evropy. Může se stát, že skutečně bude mléka nedostatek.

Čtěte také

Seno se platí skoro zlatem. Zemědělci mohou být nuceni obilí prodávat, říká prezident Agrární komory Doležal

Spousta chovů může také skončit kvůli různým tlakům, třeba environmentálním. Neříkám, že u nás v Česku, ale například v zahraničí. To je třeba případ Holandska, kde se v rámci environmentální politiky snaží snižovat stavy skotu. Takže skutečně se to stát může. Teď se to nestalo, teď je přebytek, ale do budoucna nemůžeme vyloučit, že mléka bude nedostatek.

Ještě k důvodům přebytku. Viceprezident Hospodářské komory, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v pátek v tomto pořadu řekl, že produkce mléka byla v posledních letech super ziskový byznys. Mluvil o tom, že v minulých letech výrobci mléka vydělávali tři koruny na litru. Je třeba i to důvodem současného přebytku, že zkrátka mlékárny navyšovaly produkci, že se zemědělci více orientovali na produkci mléka?

Ziskovost byla skutečně jenom u prvovýrobců. A nutno podotknout, že tím, že měli ziskovou mléčnou užitkovost, si třeba hradili ztráty z rostlinné výroby. Takže bych určitě neříkala, jak někdo tvrdil, že si namastili kapsu. To opravdu takto nebylo.

Než kráva začne dojit, trvá to minimálně dva roky. Takže jestliže by si někdo minulý rok řekl: Je to tak ziskové, tak si udělám kravín, koupím skot a začnu dojit, rozhodně by se mu takto nevyplatilo. Za prvé je strašně těžké postavit nový kravín. Takže z tohoto hlediska určitě ne. Teď mám naopak strach, že skotu bude spíš ubývat než přibývat.

Čtěte také

iROZHLAS

Příliš mnoho mléka. Globální nadbytek nutí farmáře prodávat pod náklady, považují to za nedůstojné

Z toho, co jste říkala, chápu správně, že na mléku víc vydělávají zemědělci, pokud tedy ty ceny jsou vyšší, než zpracovatelé?

Určitě. Zemědělec má tu výhodu, že může zatlačit na mlékaře: Buď koupíte za cenu, za kterou chci já, nebo ne. Nikdo nezpochybňuje, že náklady jsou skutečně vysoké. V zemědělství také roste všechno, cena hnojiv, krmiv... Ale potravinář není úplně v ideálním postavení, protože je zase pod tlakem z druhé strany, od řetězce, který řekne: Já ti cenu nezvednu tak, jak bys potřeboval, aby odpovídala nákladům.

Tady bych ale předpokládal, že potravinář zase přenese tlak na zemědělce...

Tím se možná dostáváme k důvodu, proč se mléko vyváží do zahraničí. Když je tam momentální nedostatek, jsou schopni českého mlékaře přeplatit. Pak třeba 25 až 30 procent mléka odchází do zahraničí a zpracovává se tam. To je nešťastná situace, která samozřejmě souvisí s jednotným trhem. S tím nemůžeme nic dělat. Určitě by ale byla potřeba nějaká stabilita, protože když to lítá opravdu o 25 procent, není to úplně jednoduché pro nikoho.

Kdo a co může udělat pro to, aby se u nás zpracovávalo více mléka než v současnosti? A jak by měl být řešen prodej za podnákupní ceny? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.