Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

18. leden 2010
Dana Drábová

Na úvod dnešních Dvaceti minut mám pro vás jeden popkulturní odkaz. V roce 1990 natočil režisér Paul Verhoeven vědeckofantastický kultovní film Total Recall. V jedné ze scén se tehdy ještě herec Arnold Schwarzenegger pohybuje v jakémsi skeneru, který ho zobrazuje jako kostru a výrazně ukazuje zbraně, které drží v rukou. Po 19 letech se z této fantastické vize stává skutečnost. Na evropských letištích začínají být přesně takové kontrolní skenery instalovány. Otázkou ale je, zda budou i na českých mezinárodních letištích, protože právě český jaderný dozor těmto skenerům zatím říká NE. Přeji vám dobré pozdní odpoledne, začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dobré odpoledne, vítejte v rozhlase.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Paní předsedkyně, proč se váš úřad rozhodl zatím dávat k případným rentgenovým skenerům na letištích ten nesouhlasný posudek?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Tam jste použil důležité slovo, k rentgenovým skenerům, protože to není jediný možný typ a jediná možná varianta toho skenování osob pro bezpečnostní důvody. A náš úřad kromě jiného má také za úkol se postarat o to, aby jestliže se používá zdroj ionizujícího záření, a to ty rentgenové skenery beze sporu jsou, tak použití takového zdroje bylo zdůvodněno. Co to znamená "bylo zdůvodněno", bylo prokázáno, že jeho použití přinese větší přínos, než bude újma či riziko s tím použitím spojené a také se musí prokázat, že neexistují snadno dostupné jiné metody, jak dosáhnout stejného výsledku, které by na tom použití radiace nebo ionizujícího záření založeny nebyly. Takže pro ty rentgenové skenery my říkáme, momentálně máme za to, že zejména existují alternativní metody, které umožňují dosáhnout přinejmenším srovnatelných výsledků a tím pádem ten princip zdůvodnění není naplněn.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to pojďme strukturovat, téma je to poměrně složité, na jednu část debaty si nechme ty alternativní prostředky, které mohou zobrazovat to, jestli sebou člověk prostě nese zbraň nebo výbušninu do letadla, a na té druhé straně je varianta, že by se vláda sešla a nějaké zdůvodnění by přinesla, jak by to zdůvodnění mělo vypadat?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
To zdůvodnění by muselo říkat, byla, byly zváženy všechny aspekty, které hovoří pro a proti zavedení rentgenovských skenerů pro bezpečnostní kontrolu osob na letištích, protože ta, to hledisko radiační ochrany je jenom jeden aspekt z celé široké palety aspektů, které to má. Můžeme tady zmínit aspekty etické, aspekty ekonomické, aspekty opravdu bezpečnostní, to znamená, vláda jistě ví víc o tom, jaké je aktuální riziko případného teroristického útoku a ta vláda by musela říci: "Když tohle všechno zvážíme, tak vydáváme soud, že riziko spojené s ionizujícím zářením je natolik malé, že je převáženo přínosem, který nám plyne z těch zbývajících aspektů, které vy, úřade, neposuzujete a máme za to, že zavedení těch skenerů bude k obecnému dobru." Jestli to smím takhle vzletně říci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď si představme, že vláda takové vyjádření či usnesení nakonec vydá, tak jak se zachová Státní úřad pro jadernou bezpečnost?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Státní úřad pro jadernou bezpečnost bude očekávat žádosti příslušných letišť o povolení provozu takovýchto rentgenovských skenerů, a pokud taková žádost přijde, posoudíme ji a stanovíme podmínky pro použití takového zařízení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, abych tomu rozuměl úplně správně, ve chvíli, kdy vláda dostatečně pro vás vyargumentuje, že je potřeba rentgenové skenery na letištích mít ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... z jakéhokoliv důvodu, tak Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebude apriori říkat: "Ne, nesmějí tam být."

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Státní úřad pro jadernou bezpečnost v takovém případě bude pokračovat v řízení o povolení provozu takového zařízení s tím, že řekne: "Ano, princip zdůvodnění jako jeden ze základních principů radiační ochrany, tak jak je obsažen v evropské i naší legislativě, byl naplněn." A tím pádem můžeme pokračovat. Kdyby v současné chvíli přišlo libovolné letiště s tím, že by takový skener rádo provozovalo, tak náš názor bude: "Státní úřad pro jadernou bezpečnost má za to, že použití rentgenového skeneru dostatečně zdůvodněno není."

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a znovu se přesuňme za ten, řekněme, za to případné zdůvodnění, dobré zdůvodnění Vlády České republiky, tak jaké by mohly být a možná budou podmínky provozování rentgenového skeneru z hlediska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost? Co by ten provozovatel, například pražské Letiště Praha, měl udělat?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Jistě by muselo zajistit informovanost cestujících o tom, že procházejí zařízením, které vyzařuje rentgenovské paprsky, jistě by tam musela být možnost tuto proceduru odmítnout a podrobit se jiné proceduře, která přinese stejné výsledky. Ale to je dneska už běžné, protože ani těmi rámy na detekci kovů neprocházejí úplně všichni pasažéři. Jistě bychom chtěli mít přesné a podložené údaje o tom, jaká je skutečně úroveň záření pro to konkrétní zařízení, jistě bychom chtěli mít údaje o tom, jakým způsobem bude zajištěna adekvátní ochrana, adekvátní pracovní podmínky personálu, který bude to zařízení obsluhovat. Namátkou asi tolik.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. To byla tedy ta první část argumentace, ta druhá se týká toho a teď čerpám z webových stránek vašeho úřadu, paní Drábová, kde je psáno kromě jiného, že si lidé z vašeho úřadu, tedy státního jaderného dozoru, myslí, že jsou i jiné alternativní prostředky, jak dostatečně zajistit, řekněme, zobrazovací možnosti při kontrole lidí, kteří nastupují do letadel na mezinárodních letištích. Jaké to jsou z vašeho pohledu, které by se vyrovnaly tomu rentgenovému skeneru?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Uvažovalo se jednu dobu o použití nějakých vylepšených termokamer, ale teď se objevuje stále častěji varianta skenerů, které používají vysokofrekvenční s frekvencí teraherze rádiové záření, můžeme si tohle záření zhruba připodobnit k záření z mikrovlnné trouby, ale samozřejmě s menší intenzitou. Tyhle ty skenery používají tedy vlny, které nemají dostatečnou energii na to, aby způsobily ionizace a tím pádem se opravdu odrážejí od povrchu těla bez toho, že by nějakým způsobem působily na jeho, na jeho buňky ve smyslu vyvolání tedy, vyvolání těch ionizací. Dokonce v jistém smyslu poskytují i lepší obraz, anebo lepší informaci, lépe řečeno, mohou poskytnout, protože umí zobrazit ve 3D, ty rentgenové skenery vždycky ..., tedy trojrozměrně, ty rentgenovské skenery vždycky budou zobrazovat jenom ve 2D, tedy plošně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď jenom čistě, protože celá tato debata byla znovu jaksi obnovena, protože běží už někdy od 11. září roku 2001, tak byla znovu obnovena tím výskytem toho Nigerijce s výbušninou kdesi ve spodním prádle, který prošel všemi těmi prostředky na letišti a dostal se až do letadla, tak podle vašeho názoru ten rentgenový skener by nedokázal něco takového odhalit?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Já si myslím, že ano, stejně jako by to dokázal ten skener na principu teda herzových vln.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud jsem dobře četl to prohlášení nebo ten výstup na webových stránkách vašeho úřadu, tak tam se píše také o ultrazvuku jako možném prostředku skenování ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Ano, i o tom se uvažovalo, ale nevím, jestli je komerčně dostupný, o tom informace nemám, ale po tom 11. září se uvažovalo o spoustě metod a jejich možném zdokonalení. Na druhou stranu asi k poměrnému zklamání vývojářů a výrobců vlastně po několika letech, tak jako vždycky po takovéhle události, jaksi ten zájem a tlak na to, aby tyto moderní prostředky byly používány, trochu opadl a teď se zase oživil v souvislosti s několika událostmi. Pamatujeme si na Heathrow, to míchání, potenciální míchání výbušniny z kapalin.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ano. Zkuste mi vysvětlit, jak je možné, že tak silným hlasem zní jenom český státní dozor jaderné bezpečnosti, který říká: "Bez úplně jasného názoru a posvěcení vlády prostě my rentgenový skener na česká mezinárodní letiště nepustíme." Protože jenom připomínám, že Italové, Francouzi se už odhodlali k tomu instalovat rentgenové skenery.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
No, nevíme úplně přesně, jestli rentgenové, pane redaktore, aspoň já to nevím, já vím jistě o Amsterodamu a o Schipholu, že tam je instalován ten mikrovlnný, nikoliv rentgenový ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je ten, o kterém jste mluvila před malou chvílí.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
A musím říct, že v evropském prostoru například Švýcarsko se vyslovilo úplně stejně jako český státní dozor nad radiační ochranou, jen jsme si o tom neměli možnost tolik přečíst.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bude žádat vláda před nějakým finálním hodnocením toho, zda rentgenové skenery na českých letištích ano, či ne, žádat nějaké dobrozdání od vašeho úřadu?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Já si myslím, že ano, jistá si tím být nemohu, ale na druhou stranu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, tak ...

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
... na druhou stranu jsem se pojistila tím, že jsem oslovila pana ministra vnitra a pana premiéra s tím, že jim jako trochu Hujer poskytuju tyto informace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak otázka je, jestli trocha toho hujerovství není nakonec i náplní vaší práce v tomto ohledu.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Já to tak beru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě na druhou stranu ministr vnitra Martin Pecina už se v médiích nechal slyšet, že on by proti rentgenovým skenerům na letištích nebyl.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Zase nevíme úplně přesně, abychom mu nekřivdili, jestli měl na mysli rentgenové, anebo celotělové skenery, které mohou být různého typu a využívající různou metodu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V každém případě, pokud budete požádáni, nebo pokud vůbec přijde jaksi na přetřes to, jak se na danou věc dívá Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak vaše dobrozdání bude jaké, co se týče rentgenových skenerů?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
No, takové, jaké jsem řekla, bez řádného zdůvodnění, ze kterého vyplyne, že jejich použití je k obecnému dobru a nemá jinou rozumně dostupnou alternativu poskytující srovnatelný nebo lepší výstup, pak naše ..., pak setrváme na svém stanovisku. Jestliže to zdůvodnění přijde, víte, my nejsme ti, já teď použiju anglický výraz, /nesrozumitelné/, to znamená ti, kteří dělají finální rozhodnutí, ale jsme tady od toho, aby náš hlas byl slyšen, co se týká ochrany před možnými riziky nebo škodlivými účinky ionizujícího záření. Jestliže nám bude dopřáno sluchu, což nám dopřáno sluchu bývá, tak to vstoupí do toho jako jedno závaží na vážkách toho spíše proti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a teď mi zkuste vysvětlit, jak jste vůbec došli k tomu stanovisku, že byste jako Státní úřad pro jadernou bezpečnost raději rentgenové skenery na českých letištích neviděli, protože, a teď se přiznám, že to beru jen z výstupů, řekněme, veřejně dostupných, ta dávka toho jednoho jaksi projetí tím skenerem je menší, než když si člověk nechá zrentgenovat ústa na to, kolik má plomb a jaké má kazy.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Psalo se také o tom, že dávka, kterou člověk takříkajíc schytá v 10 kilometrech výšky letu nad Atlantickým oceánem, je také daleko vyšší než při tom jednom průchodu tím skenerem. Tak co je na tom tak nebezpečného?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Tady se nejedná o nějaké ohrožení jednotlivce, tady se jedná opravdu o posouzení toho, jestli ta metoda, která postupně by byla použita pro kontrolu stotisíců, milionů lidí a v řadě případů opakovaně, jestli má své oprávnění, anebo jestli má jinou, lepší alternativu. Jeden z vašich kolegů se mě zeptal, jestli já bych tím skenerem šla, ano, šla, protože ta dávka je opravdu velmi nízká, ale nemůžeme mluvit automaticky o tom, že je triviální, protože musíme také zvážit, že tím skenerem by mohly procházet všechny věkové skupiny lidí, opakovaně, já použiju jiný příklad, než jste použil vy, všechny byly správné, ty, které jste použil, ale existuje roční limit ozáření pro jednotlivce z obyvatelstva, celosvětově uznávaný a na to, abyste tohoto limitu dosáhl, tak byste tím skenerem musel projít zhruba tisíckrát za rok. Na druhou stranu už z toho vyplývá, že třeba stonásobný průchod, což pro některé lidi není, to je padesát letů za rok, není úplně neobvyklé, znamená desetinu ročního limitu. Je to málo, je to hodně? I tohle tam do těch úvah musí vstoupit a znova ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já se omlouvám, paní předsedkyně, je to málo, nebo je to hodně?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
No, jestliže existuje metoda, která tomu dokáže rozumným ..., která to dokáže rozumným způsobem nahradit, pak je třeba se tomu vyhnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte, na co se také ale ptám, protože, dejme tomu, vy už několik let vedete nějakou vnitroúřadovou debatu o tom, jestli rentgenové skenery vůbec ano, nebo ne, k něčemu jste došli, je ta debata konzultována i s lékaři onkology, je opravdu to, co se píše v tom vašem výstupu, to znamená, že i malá dávka ionizujícího záření může v nějakém případě spustit rakovinové bujení, je to opravdu relevantní informace?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
To vychází ze současného stavu poznání a z mezinárodního konsensu, že takhle to s působením ionizujícího záření je. Samozřejmě záření nás obklopuje všude a bude nás obklopovat všude vždycky, protože nám docela velkou porci například v porovnání s těmi skenery dala do vínku příroda. Přesto ty mezinárodní principy, které byly přeneseny i do našich předpisů, říkají, že neexistuje bezpečná dávka záření. To znamená, že to záření, to ozáření se má udržet na tak nízké úrovni, jak je rozumně dosažitelné, což je další z principů radiační ochrany. Ve chvíli, kdy říkáte ano, chci tenhle způsob využívající zdroj ionizujícího záření používat a řekne se ano, přináší víc užitku než škody, tak pak se musíte taky starat o to, aby ta dávka záření z něj byla tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout, a to všechno vychází z vědeckého, a teď zdůrazňuju, vědeckého konsensu na tom, že změna informace genetické v jedné jediné buňce, a to záření může způsobit, znamená nějakou pravděpodobnost toho zhoubného bujení. Bohužel jsou o tom diskuse velmi intenzivní, protože je to velmi konzervativní předpoklad a je to klasická aplikace principu předběžné opatrnosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Tak a teď ještě na jadernou bezpečnost úplně z jiného pohledu, ve čtvrtek 7. ledna došlo v jaderné elektrárně Dukovany k poměrně kuriózní události, jeden z techniků omylem zavadil o jeden ze spínačů, řekněme, a podařilo se mu tak odstavit či vypnout ve výsledném efektu jeden z bloků elektrárny, musím přiznat, paní předsedkyně, že mě překvapilo, jak relativně snadno je možno vypnout čtvrtinu jaderné elektrárny.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
No, ono to zase nebylo ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nebylo, nebylo to tak, že si postavil hrnek kafe někam na nešikovné místo?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Ne, to dozajista ne a z některých mediálních zase zkratek to vyznělo tak, že se někde nešikovně pohyboval okolo spínače, který opravdu odstavuje reaktor, no, tak to, věru, nebylo, protože ten nešťastník při provádění nějaké servisní činnosti zavadil o elektrorozvaděč, který obsluhoval nějaká měřící zařízení na turbíně, turbína je nastavena velmi citlivě a bez diagnostiky se rozhodla, že fungovat nebude, to je správně, protože je to zařízení za mnoho set milionů, no, a jakmile se vnese do toho velmi citlivě nastaveného systému nerovnováha a reaktor nemá kam dávat teplo, protože ta turbína ho odebírá nebo její systém, tak všechno jde do bezpečna, to znamená, jakmile se rozbalancují pečlivě nastavené parametry, tak první je zastav štěpnou řetězovou reakci, takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to se stalo.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
To se stalo. V tomto smyslu ta elektrárna zafungovala, ty její systémy tak, jak měly, protože přes lidskou chybu ty systémy udělaly všechno pro to, aby ty procesy proběhly do bezpečna.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď ještě jedna úplně poslední otázka, také se týká jaderného tématu, podle dostupných informací jsou ve finále tendru na dostavbu dalších bloků jaderné elektrárny v Temelíně už jen tři zájemci, americký Westinghouse, francouzská Areva a ruský Atomstrojexport, dá se označit někdo z nich jako favorit?

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Z našeho pohledu jistě ne, protože všechny tři ty projekty jsou reaktory takzvané třetí, spíše třiapůlté generace a žádný z nich není takový, že bychom řekli: "Ten má takovou bezpečnostní díru, že je ho třeba vyřadit." Všechny tyto projekty mají už licenci v zemi původu a také se ve Francii a v Rusku staví, Američané zatím svůj reaktor AP1000 na americkém území nestaví, ale licenční procesy jsou tam velmi pokročilé, ale AP1000 bude pravděpodobně první referenční elektrárnou, anebo hned druhou v závěsu za EPR francouzským, protože velmi rychle postupuje jeho stavba v Číně. Ale abych to uzavřela, nemáme favorita a nemáme nikoho na vyhození.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, zejména o jaderné bezpečnosti, Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, byla jejich hostem, paní Drábová, díky za vaši návštěvu, hezký podvečer, na shledanou.

Dana DRÁBOVÁ, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl taky u mikrofonu Radiožurnálu. I já vám přeji příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio
autor: Martin Veselovský