Dagmar Peckovou operní role babiček nebaví. Našla další způsoby, jak předávat svou lásku k muzice

17. srpen 2018

Operní pěvkyně Dagmar Pecková připravuje na konec srpna festival Zlatá Pecka a na jaře jí vyšla nahrávka Mahlerovy Písně o zemi. V rozhovoru vzpomíná, jaké bylo vystupovat během jednoho měsíce sedmnáctkrát v Lucerně či kdy se rozhodla nedělat jen operu. Jak se s věkem mění její pracovní život? Může si vybírat lidi, kterými se obklopuje?

Dagmar Pecková si splnila životní sen. Vydává Mahlerovu Píseň o zemi

Dagmar Pecková

Mezzosopranistka Dagmar Pecková je již od samého počátku své mezinárodní dráhy spjata s dílem Gustava Mahlera, jak mimo jiné dokládají vysoce ceněné nahrávky s Jiřím Bělohlávkem a jeho PKF - Prague Philharmonia, které nahrála koncem devadesátých let v Supraphonu. Nyní Pecková u tohoto předního českého vydavatelství realizovala nahrávku Mahlerovy „Písně o zemi". A ta vychází právě dnes.

Mezzosopranistka Dagmar Pecková chystala celý rok festival Zlatá Pecka, který začne 26. srpna v Chrudimi. Bude tu zpívat například v opeře Krásná Helena od Offenbacha. „Já se na tu práci prostě hrozně těším, bude to výsledek celoročního snažení, kdy se to dává dokupy,“ dodává Pecková k festivalu.

Kdy se zpěvačka rozhodla dělat jen věci, které chce ona sama, bez ohledu na to, co řeknou kritici? Prý ve chvíli, kdy jí zahraniční agentura řekla, že dozrála do věku, kdy se na operních scénách hrají už jen matky, babičky.

„Oni vás hodinu líčí v šatně, dělají vám vrásky, pak prostě přijde na jeviště někdo jako já, nevydržím to, poskočím si… A babička je kde?“ vysvětluje Pecková.

Když jsem se dozvěděla, že mám zpívat v Covent Garden nebo Carnegie Hall, tak to vždycky pro mě bylo děsný překvapení. Já jsem s tímhle v životě nepočítala, že bych to mohla někam takhle dotáhnout. A jsem za to osudu hrozně vděčná, že mi to dopřál.
Dagmar Pecková

Štěstí není zadarmo. Operní zpěvačka Dagmar Pecková o tom ví své

Operní pěvkyně Dagmar Pecková

Její jméno je spojené s operami po celém světě, od Drážďan po New York. Nezanevřela však ani na Prahu a svou rodnou Chrudim.

Letos v březnu vyšla Peckové nahrávka Mahlerovy Písně o zemi, kterou zpívá už 22 let. S nahráváním čekala Pecková na sponzora, který se jí nakonec ozval přes Facebook: „Jedna paní se mi ozvala, ať s ní jdu na kafe, že pro mě má nabídku. Tak jsem s ní na to kafe šla, ona mi to navrhla. Já jsem si myslela, že si dělá legraci.“

Album s nahrávkou bylo skvěle hodnoceno i v londýnském Guardianu a Pecková ho nenahrála klasicky s orchestrem, ale v úpravě Arnolda Schoenberga pro komorní soubor.

Minulý rok Pecková vystoupila během 24 dnů sedmnáctkrát v Lucerně v rámci představení kabaretní show s písněmi Kurta Weilla. „Musíme brát v potaz, že to byl operní reformátor… A že ty jeho muzikály, které skládal, když přišel do Ameriky, tak to nebyly muzikály, které známe dnes,“ vysvětluje dílo hudebního skladatele. Weill pocházel z Německa, ale roku 1935 emigroval do USA, kde se snažil tvořit novou podobu americké opery.

Přestože Pecková naznačila, že s operou prozatím skončila a že role královen a babiček ji nebaví, s muzikou skončit nechce: „Já jsem si našla další šance, jak můžu vlastně působit a jak můžu svou lásku k divadlu, ke zpívání a muzice lidem dávat dál."

autoři: Lucie Výborná , kpk