Dá se romština na Slovensku považovat za ohrožený jazyk?

„Mám pocit, že v posledních letech se o Romech na Slovensku mluví hlavně v sociální rovině. Hodně řešíme problémy Romů, jejich chudobu, hledáme způsoby jak řešit jejich sociální problémy. Přitom ale opomíjíme témata, která se týkají Romů jako národnostní menšiny. To já považuji za chybu. Etnikum a etnicita jsou navzájem propojené. A my opravdu zapomínáme na to, že tato témata je potřeba podporovat – romský jazyk, jeho rozvoj a ochranu, stejně jako ochranu celé romské kultury. Existuje řada dalších výzev, v oblasti školství a výzkumu, které se toho týkají a je potřeba o nich diskutovat.“

K aktuálnímu stavu vitality a ohroženosti romského jazyka na Slovensku se dále vyjádřila vědecká pracovnice Ústavu orientalistiky slovenské Akademie věd Anna Rácová:

„Zjišťovala jsem použitelnost jistých faktorů, které jsou stanovené v mezinárodní komunitě jazykovědců. Tyto faktory se přirozeně netýkají jen Slovenska, ale jazyků rozmanitých menšin na celém světě. A ukazuje se, že u romštiny – stejně jako u jiných světových jazyků – se tyto faktory dají jednoznačně aplikovat. A když je člověk rozebere, dojde k závěru, že přes všechny snahy kulturní romské elity i státu, se dá romský jazyk na území současného Slovenska považovat za ohrožený.“

Na problémy týkající se prosazování jazykových práv Romů poukázal Milan Samko z Ústavu romologických studií Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře:

„Na jedné straně stojí jazyková legislativa a jazyková politika Evropské unie se svými přesahy a dopady na jazykovou politiku Slovenské republiky. A na straně druhé je praxe. A mezi těmito dvěma oblastmi jakoby existovala pomyslná bariéra, která brání etablování a akomodaci jazykových práv v reálné praxi. Speciálně ve vztahu k romskému jazyku.“

Dále pokračuje vizí, která je perspektivní, progresivní a reálná:

„My dnes víme o nástrojích, které umíme jednoduše představit. Jedním z nich je například doktorandské studium v oboru všeobecná jazykověda. Tam máme dostatek potenciálních studentů. Po pěti až šesti letech můžeme mít první odborníky, kteří mohou pokračovat ve vědě a výzkumu romského jazyka. Zároveň můžeme mít i katedru romského jazyka.“

Etnolog a romista Arné B. Mann se zaměřil na porovnání pojmů kultura Romů a romská kultura:

„Za romskou kulturu považujeme všechno to, s čím se Romové ztotožňují. Historicky, faktograficky. Protože romská kultura se vyvíjela nejen samostatně, ale i ve vztahu k jiným kulturám, docházelo ke vzájemnému předávání kulturních hodnot - materiálních, duchovních, folklórních, hudebních, atd. Oba pojmy jsou správné. Když se řekne kultura Romů – to je objektivní pohled na kulturu, kterou Romové vyznávají. Na druhé straně romská kultura je subjektivní pohled na vlastní kulturu či vlastní pohled na všechno, co považuji za své a romské.“