ČSSD Grossovi důvěřuje, přípravy na chřipkovou pandemii, Halové mistrovství Evropy v atletice

5. březen 2005
Týden v tahu

Koaliční krizi považují sociální demokraté za ukončenou po té, co dali důvěru Stanislavu Grossovi. Ten tak zůstává ve funkci předsedy vlády. Celou situaci komentoval Petr Nováček. Česká vláda tento týden schválila nákup protivirového léku tamiflu za téměř 300 milionů korun. Světoví odborníci totiž každým rokem očekávají epidemii chřipky, která svět zasáhla naposledy před 37 lety. S Karlem Pilným jsme si povídali o právě probíhajícím Halovém mistrovství Evropy v atletice.

Přehled příspěvků

Hana Hikelová : Sociální demokraté dali důvěru Stanislavu Grossovi ve funkci premiéra. Považují tak koaliční krizi za ukončenou. Křesťanští demokraté ale čekají na velikonoční sjezd ČSSD. Více se dozvíme za chvíli od komentátora Radiožurnálu Petra Nováčka.

Už 37 let nezasáhla svět pandemie chřipky. Odborníci ji ale očekávají každým rokem. Česká vláda tento týden schválila nákup protivirového léku tamiflu za téměř 300 milionů korun.

V Madridu probíhá Halové mistrovství Evropy v atletice. O prestiži této soutěže budeme mluvit s jedním z nejvyšších představitelů Evropské atletické asociace Karlem Pilným.

Takový je stručný souhrn témat 9. týdne v tahu v tomto roce. Od mikrofonu Radiožurnálu vás jím provede Hana Hikelová.

Řešení vládní krize

Hana Hikelová : Vládní krize podle sociálních demokratů dnešním dnem definitivně skončila. Jak říká reportérka Helena Šulcová, členové ústředního výkonného výboru dali Stanislavu Grossovi důvěru, aby zůstal ve funkci předsedy vlády. Krátce před 12. hodinou proto mohlo vedení volební komise konstatovat, že Grosse podpořilo 102 ze 134 členů výkonného výboru.

Projev účastníka. To znamená pro setrvání bylo 76,1 procenta.

Helena Šulcová : Žádné překvapení. Stanislav Gross získal výraznou podporu a zůstává v čele vlády. Ale pojďme pěkně popořadě. Premiér se v úvodu dnešního zasedání ústředního výkonného výboru omluvil. Prý pod tlakem pronesl výroky, které ho mrzí. Měl jsem být prozíravější a méně důvěřivý, řekl doslova premiér.

Host (Stanislav Gross): Chci se vám v tuto chvíli, vážené přítelkyně a vážení přátelé, omluvit jako mým přátelům v Sociální demokracii a chci se taky omluvit svým spoluobčanům, naší veřejnosti za to, že jsem vůbec dopustil to, co vzniklo.

Helena Šulcová : Už v průběhu zasedání ústředního výkonného výboru bylo jasné, že od svých spolustraníků získá silný mandát pro setrvání ve funkci premiéra. Naprostá většina řečníků v sále navrhovala, aby členové výboru Grosse v tajném hlasování podpořili. Pro byl například místopředseda strany a Grossův zatím jediný protikandidát v boji o křeslo předsedy ČSSD Zdeněk Škromach.

Host (Zdeněk Škromach): Pokud chceme udržet vliv ve vládě do konce tohoto volebního období, tak nemáme příliš mnoho možností než podpořit ve funkci premiéra Standu Grosse.

Helena Šulcová : Škromach ve svém emotivním projevu nešetřil předsedu lidovců Miroslava Kalouska.

Host (Zdeněk Škromach): To, co nabízí Kalousek, že vyměníme premiéra, přijďte a my tam dáme někoho jiného, koho navrhnete, tak to si myslím, že je v tuto chvíli nereálné. Já myslím, že nezbytně musíme říct, že tím končí tato krize, Kalousku, chceš, nechceš, koukej zmizet. Jestliže se ti to nelíbí s náma, nemusíš v té vládě být.

Helena Šulcová : Kalousek později v telefonickém rozhovoru nechtěl Škromachova slova komentovat.

Host (Miroslav Kalousek): Jsem předseda křesťanských demokratů a k této pozici patří povinnost nereagovat na hloupé osobní a silácké výroky.

Helena Šulcová : Veřejně proti Grossovi vystoupil na jednání výkonného výboru Oldřich Průša z Platformy za renesanci ČSSD. V ní jsou stoupenci Miloše Zemana a tato část sociálních demokratů Grosse kritizuje dlouhodobě.

Host (Oldřich Průša): Platforma je proto přesvědčená, že jediným správným řešením je odstoupení Stanislava Grosse.

Helena Šulcová : Sám Stanislav Gross členům před hlasováním řekl, že odejít nechce. Rezignace by podle něj byla chybou, protože řada lidí by si ji vyložila jako přiznání viny. Za nejlepší řešení považuje pokračování současné vládní koalice. Pokud by se lidovcům jeho setrvání ve funkci nelíbilo, je pro něj přijatelnou variantou menšinový kabinet ČSSD, který by ale měl zkrácený mandát. Premiérského křesla se prý nechce držet za každou cenu.

Host (Stanislav Gross): Prioritou podle mého názoru pro nás není dokončit volební období za každou cenu a zajistit si, že těch 15 měsíců bude mít židle přilepený na své zadky za každou cenu. To není ta priorita.

Helena Šulcová : Gross musel čelit také názorům, aby na sjezdu za tři týdny nekandidoval na funkci předsedy.

Host (Josef Dobrý): Mám strach o budoucnost Sociální demokracie, a proto si myslím, že Stanislav Gross by měl stáhnout svoji kandidaturu na předsedu strany.

Helena Šulcová : Říkal například starosta Letňan Josef Dobrý. Stanislav Gross kandidovat chce, stát se ale podle něj může cokoliv.

Host (Stanislav Gross): Můžu si zlomit nohy a nebudu chtít kandidovat na sjezdu ze zdravotních důvodů, mohu se z nějakých jiných důvodů rozhodnout, ale v tento okamžik neměním nic na svém dosavadním rozhodnutí.

Helena Šulcová : Premiér Gross nakonec získal silnou podporu a z čela vlády odcházet nemusí. Vládní krizi tak považuje za ukončenou.

Host (Stanislav Gross): Pro vládu je v tuto chvíli ta záležitost uzavřená a chci, aby všichni členové vlády se věnovali svým vládním povinnostem.

Helena Šulcová : Lidovci ale mají jiný názor. Socialistům dali za úkol, aby si problémy svého šéfa vyřešili sami. Pokud nerezignuje, měli by ho sociální demokraté odvolat. Podle šéfa Miroslava Kalouska tak dneškem nic nekončí.

Host (Miroslav Kalousek): Krizi může ukončit definitivně pouze Sociální demokracie tím, že vyřeší problém na pozici předsedy vlády. Má na to čas do sjezdu a já bych nepokládal za korektní komentovat dílčí výstup.

Hana Hikelová : Ve studiu teď vítám komentátora Radiožurnálu Petra Nováčka. Petře, hezký podvečer.

Petr Nováček : Hezký den.

Hana Hikelová : Stanislav Gross a sociální demokraté, jak už jsme slyšeli, považují dnešním dnem koaliční krizi za ukončenou, křesťanští demokraté toho názoru nejsou, tak jednoduché to teď tedy asi nebude.

Petr Nováček : Já si myslím, že ani sociální demokraté si nemohou být zdaleka jistí, že ta krize skutečně ukončená je. Slyšeli jsme před chvílí i Miroslava Kalouska a vzpomeneme si na to, co se dělo před dvěma dny. Když se koaliční partneři rozešli ze své poslední velké schůzky, tak jednotlivé politické strany daly ve známost jakási svoje politická stanoviska a v tom lidoveckém se kromě jiného říká, KDU-ČSL důvěřuje tomu, že Sociální demokracie je politickou stranou, která dbá na psaná i nepsaná pravidla demokratické politiky. V této nenápadné formulaci se skrývá očekávání lidovců, že nepřipustí, aby Stanislav Gross, vůči jehož majetkovým poměrům, lépe řečeno majetkovým poměrům Grossovy rodiny, měli výhradu, zůstane v čele Sociální demokracie, a tak jsem dnes sledoval spolu s kolegyní Šulcovou jednání ústředního výkonného výboru, mám za to, že sociální demokraty ani nenapadne, aby lidovcům v tomto ohledu vyšli vstříc. Jinými slovy, to, co se dnes jeví sociálním demokratům jako konec koaliční krize, vůbec tím koncem nemusí být.

Hana Hikelová : To znamená teď v podstatě klid do Velikonoc, kdy bude v Brně sjezd ČSSD a pak se uvidí ...

Petr Nováček : Jestli dovolíš, Hanko, to musí koalice pevně doufat, že do té doby někomu, abych tak řekl, nepovolí nervy a že se hlasitě neozve. Lidovci zdá se si dali, jak říká pan předseda Kalousek, bobříka mlčení ...

Hana Hikelová : Nebo-li verbální zdrženlivost ...

Petr Nováček : Ale pokud by ta situace ještě nějak verbálně měla eskalovat, tak se můžeme nadít ještě nějakých překvapení i do sociálně demokratického sjezdu, ale řekněmež, že se nic takového nestane a pak tím dnem D bude den volby řádného předsedy Sociální demokracie na sjezdu za tři týdny.

Hana Hikelová : Miroslav Kalousek dnes také řekl, že Gross by si v situaci, ve které se nachází, měl dávat pozor na výroky ke společné vládě. Reagoval tak na premiérův návrh provést revizi plnění programových úkolů vlády a podle nich hodnotit, kdo z ministrů se příliš věnuje politice a nevěnuje se práci, za kterou je placen. Jako příklad Stanislav Gross uvedl stavbu dálnice D 47, která spadá do agendy ministra dopravy a místopředsedy KDU-ČSL Milana Šimonovského, ani to nesvědčí o klidu ve vládní koalici.

Petr Nováček : Já jsem dával pozor a zaznamenal jsem tenhle premiérův výrok. Mám za to, že to byla reakce na hlasy účastníků zasedání, z nichž někteří se vyjadřovali v tom smyslu, že lidovci zašli příliš daleko a že by měli z vlády odejít, respektive když to řeknu lapidárně, už je toho dost a naše trpělivost je u konce, jestli se to lidovcům nelíbí, prosím, my se bez nich obejdeme, zatímco oni se neobejdou při vládnutí u nás. Tak to doslova to řekl například profesor Zdeněk Jičínský. Myslím si, že těmto řečem chtěl svým způsobem ukončit konec Stanislav Gross, aby se ta posila příliš nejitřila, tak dovnitř Sociální demokracie adresoval jakýsi signál toho, že budou-li lidovci zlobit, takže provede revizi toho, jak jednotliví členové vlády plní své úkoly. Nikoho nejmenoval, ale dalo se vysoudit, že Gross má za to, že ne všichni tři zástupci KDU-ČSL ve vládě jsou na tom tak, aby při takové prověrce dopadli bezvadně.

Hana Hikelová : Na jednání ÚVV padl také návrh na usnesení v tom duchu, že by ČSSD měla tedy vyzvat lidovce, aby opustili vládu. Nakonec ÚVV toto usnesení neodhlasovalo, nicméně co se z toho dá vyčíst? V jakém tónu bude probíhat právě ten sjezd o Velikonocích? Tam už se budou věnovat více tomuto tématu.

Petr Nováček : Já bych k tomu řekl takovou, jestli můžu, maličkou poznámku. To usnesení nebylo odhlasováno, navrhl ho bývalý ministr dopravy Jaromír Šling a nebylo odhlasováno především skvělým taktickým postupem, tak to musím říct, těch, kteří to zasedání ústředního výkonného výboru řídili. Obvykle je tomu tak, že se hlasuje o návrzích usnesení v tom pořadí, v jakém ty návrhy byly podány. Tentokrát se stalo, že jako poslední vystoupil se svým návrhem předseda poslaneckého klubu Michal Kraus, a to je právě ten přijatý návrh, který říká, že Sociální demokracie považuje tímto okamžikem koaliční krizi za skončenou. Nejprve se ovšem hlasovalo, tedy vzápětí po tom, co Kraus tento návrh podal, o tomto návrhu, takže byl schválen.

Hana Hikelová : To znamená, že vládní krize je ukončena, koaliční krize.

Petr Nováček : Ano, ano, a protože byl schválen, tak tím se ten Šlingův návrh, který bazíroval na odchodu lidovců z vlády, jak se říká v hantýrce stranické, nehlasovatelný. Kdyby to bývalo postupovalo tím řádným postupem, tak to mohlo být jinak.

Hana Hikelová : Na sjezdu to ale nicméně takto takticky asi nebude. Na tom sjezdu se ale nedá očekávat, že by takto zvítězila v podstatě taktika. Co se dá čekat od toho sjezdu březnového, velikonočního?

Petr Nováček : No, Hanko, na stranickém sjezdu jsem zažil u sociálních demokratů, že takhle dělal taktiku, když šlo o rezoluci týkající se případné spolupráce komunistů a jejich zrušení, ten tehdy sjezd neprojednal, ale samozřejmě na tom sjezdu to bude složitější. Myslím si, že především ten poměr sil, pokud jde mezi Stanislavem Grossem a Zdeňkem Škromachem, jak vyplýval z krajských konferencí ČSSD bude trošku jiný, nebude tak výrazný v Grossův prospěch. Škromach se chová velmi loajálně, současně důrazně. Škromach je znám tím, že by se obešel bez koaličních partnerů, že byl pro menšinovou vládu a dokonce si myslím, že na tento spor Gross Škromach, na tuto soutěž se může nabalit jiné téma, a to je to, co jsem zaslechl i v kuloárech, ale co tam i dvakrát padlo nahlas. Totiž zda-li i nadále pokračovat tak, že Sociální demokracie bude mít předsedu, který současně bude premiérem vlády.

Hana Hikelová : K tomu se ještě určitě dostaneme, nicméně ještě v tento týden zazněly některé názory, zejména z regionů, myslíš si, že na tom velikonočním přijde na přetřes i takzvané bubnínské usnesení sociálních demokratů?

Petr Nováček : Já mám za to, že nikoliv. Vystoupil tam například jeden účastník s poměrně emotivním, ale současně velmi racionálním projevem. Říkal, já mám s komunisty své osobní zkušenosti a je nás v Sociální demokracii takových více, kteří odmítáme spolupráci s Komunistickou stranou Čech a Moravy a kdyby k něčemu takovému došlo, dokonce si dovedu představit, že bych se zřekl i stranické legitimace a usiloval bych o založení alternativní Sociální demokracie. Nesmíme si myslet, že takové ty taktické finesy, o kterých často mluví například poslanec Zdeněk Jičínský, totiž že při těch parlamentních mechanizmech se nelze odříkat ani podpory komunistických poslanců, že to jaksi ve svém globálu znamená, že Sociální demokracie je jako jedna žena, jeden muž připravena s komunisty spolupracovat. Ale jsou tam lidé, kteří by se sblížení s KSČM nebáli, to je pravda.

Hana Hikelová : Ty už jsi zmiňoval, Zdeněk Škromach v tomto týdnu opět oprášil takzvaný německý model, tedy řešení, kdy premiér není předsedou strany, tak jak je to v případě německých sociálních demokratů. Jaké jsou šance Zdeňka Škromacha, právě na takovéto řešení?

Petr Nováček : To téma dnes přišlo na přetřes na ústředním výkonném výboru, ale Stanislav Gross, abych tak řekl, ho zastavil prohlášením, že to není téma dnešního dne, že dnes se rozhoduje o tom, zda-li má důvěru, aby setrval ve funkci premiéra. Jinými slovy, o tom, o čem ty mluvíš, bude řeč na sjezdu a hovořil jsem s některými účastníky zasedání a ti mi říkali, teď Grosse podpoříme jako premiéra určitě, ale neměl by kandidovat na funkci předsedy strany. Ty funkce by se měly rozdělit. Mám ovšem takový dojem, že to bude stanovisko menšinové, podle toho, jakým způsobem dnes Gross obhájil svoji suverenitu v Sociální demokracii, tak bych tak odhadl, že výrazně odlišné to nebude ani na tom sjezdu.

Hana Hikelová : Ty jsi teď říkal, někteří v zákulisí říkali, Gross by neměl kandidovat, podobné hlasy zazněly i tím opačným směrem tento týden, že naopak pro posílení Sociální demokracie by neměl kandidovat Škromach, nicméně podle toho, co říkáš, to vypadá tak, že budou kandidovat oba dva.

Petr Nováček : Budou kandidovat asi oba dva a padl tam takový výrok z úst Stanislava Grosse na tiskové konferenci, chceme být týmem a pod tím chceme být týmem rozumím to, že se chystá opět spolupráce Gross Škromach, jinými slovy, že to nebude tak, že v případě stane-li se Gross řádným předsedou Sociální demokracie, bude Zdeněk Škromach odkázán na nějaké zadnější místo v tom vedení strany. Myslím si, že má reálnou šanci zůstat určitě místopředsedou a možná prvním místopředsedou.

Hana Hikelová : Petře, dohoda koaličních stran zklamala prezidenta Václava Klause, ten tvrdí, že jde pouze o polovičaté kroky, kterými se řešení problémů jen odsouvá. Podle prezidenta to ale není dlouhodobé řešení, ke kterému vládní strany vyzval.

Petr Nováček : No, dneska na tom zasedání zaznělo několik hlasů v tom smyslu, že prezident republiky v poslední době se stává prezidentem aktivistickým a že jakoby opouští tu roli svoji ústavní a více zohledňuje to, že je čestným předsedou Občanské demokratické strany. Účastník zasedání Václav Grulich, bývalý ministr vnitra, to dokonce řekl velmi lapidárně, zhruba pravil toto, Klaus nedělá prezidenta, ale čestného předsedu Občanské demokratické strany a vyzval Sociální demokracii, aby Klause přestala tolerovat a aby otevřeně řekla, že Václav Klaus je špatný prezident, že škodí České republice a že jiný nebude. Nutno říci, že to byl jediný takhle silný názor a toto stanovisko se nedostalo do usnesení ústředního výkonného výboru.

Hana Hikelová : Říká komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Petře, díky a těším se opět někdy na slyšenou.

Petr Nováček : Já děkuji, na shledanou.

Fejeton Jana Pokorného

Hana Hikelová : A pravidelný fejeton. Jan Pokorný má z končícího týdne pocit, jakoby se do politického slovníku vkrádalo dosud neznámé slovo. Přemítá o něm právě ve svém fejetonu.

Jan Pokorný : "Zdá se, že už to začíná. Na politické scéně se objevila omluva. To tu ještě nebylo. Pokud se tento jev ujme, dá se předpokládat, že i v těchhle mrazech se zazelenají louky a trylkující skřivan přitaká životu. I když není tak úplně zřejmé, zda konání politiků je vzorem pro nás ostatní, připusťme pro dnešek, že ano. Co může nastat, pokud se slovník politiků obmění a místo mlžných vět budeme slýchat důstojné, promiňte? Že nám nezbude než příkladů následovat. Rád bych tedy v tomto duchu uzavřel uplynulý týden. Omlouvám se rodině, že jsme nejeli na hory, jak jsme si slíbili, a to už jsme předem omluvili syna ve škole, ale koaliční krize a chřipková epidemie byly silnější. Pak jsem si tady ve středu celý den myslel, že je čtvrtek. Několika kolegům jsem tím málem zkomplikoval život. Promiňte. Rovněž bych se rád omluvil podnikatelce Libuše Barkové, že jsem ji v závěru čtvrtečního pořadu O kom se mluví, přejmenoval na Šárku Barkovou. Nějak jsem si prostě ty dvě ženy spojil. Promiňte, že odbočuju, ale zatím má za sebou, jestli to dobře počítám, tři omluvy a víte, že to docela pomáhá, Pojďme dál. Samozřejmě se omlouvám politikům, o nichž jsem si léta letoucí myslel, že nedokážou říct, že udělali chybu nebo že se v politice mýlili. V této souvislosti směřuje omluva hlavně k Miloši Zemanovi, jehož knihu, Jak jsem se mýlil v politice, jsem trochu pošpinil. Rozlil jsem totiž na stole kafe, no a závěrem se omlouvám všem posluchačům, na něž bylo těch omluv najednou nějak podezřele moc, ale ten klid v duši za to docela stojí. A proto budu na Radiožurnálu zatím pracovat dál. Promiňte."

Hana Hikelová : Jan Pokorný a jeho fejeton. Za malou chvíli v Týdnu v tahu budeme mluvit o tom, jak by případná pandemie chřipky zasáhla Českou republiku a podíváme se také do Madridu na Halové mistrovství Evropy v atletice.

Příprava na případnou pandemii chřipky

Hana Hikelová : Pandemie chřipky zasáhla svět naposledy v roce 1968. Odborníci tvrdí, že v době velmi blízké se může opakovat. Chřipková epidemie, která střední Evropu zasáhla v těchto dnech, zcela určitě v pandemii nepřeroste. Jednotlivé státy se na ni přesto na základě doporučení Světové zdravotnické organizace připravují. Česká vláda tento týden schválila nákup protivirového léku tamiflu za téměř 300 milionů korun. V případě pandemie chřipky by tento přípravek dostali senioři, malé děti, či onkologičtí pacienti. Nárok na něj by měli mít také lidé potřební pro chod státu, tedy zdravotníci, policisté, hasiči a pracovníci dopravy. Ve studiu jsou se mnou Stanislava Hronová a Richard Hindl z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické. Hezký den.

Host (Richard Hindl): Dobrý den.

Host (Stanislava Hronová): Dobrý den.

Hana Hikelová : Asi si teď posluchači řeknou, co máte společného s pandemií chřipky?

Host (Richard Hindl): Pandemie chřipky je poměrně starou záležitostí a vždycky lákala lidi, kteří se pohybují kolem pravděpodobnosti, kolem modelování, protože je to věc, která se dá popsat, dá se popsat, jak se šíří. Tak k tomu došlo i v tomto případě, my jsme se spojili s kolektivem kolegů ještě pana profesora Josefa Štěpána z Matematicko fyzikální fakulty, čili byly to dvě fakulty, které spojily síly a pokusili jsme se to skutečně popsat pomocí matematických křivek a ono to trošku jde.

Hana Hikelová : Ministerstvo zdravotnictví označilo za potřebné pro chod státu zdravotníky, policisty, hasiče a pracovníky dopravy. Proč právě tyto skupiny, paní profesorko?

Host (Stanislava Hronová): Ona je označila jako pracovníky nejvíce vlastně ohrožené chřipkou, protože je jasné, že v okamžiku, kdy dojde k šíření nákazy, tak první, kdo bude nejvíc zasaženou skupinou, jsou zdravotníci, to znamená praktičtí lékaři, záchranná služba, pak samozřejmě řidiči městské dopravy, policisté, což jsou povolání, která jsou nutná pro chod státu.

Hana Hikelová : Na druhou stranu právě u nich by byla potřebná takzvaná intervence, což by bylo v tomto případě pravděpodobně to podání protivirového léku tamiflu.

Host (Stanislava Hronová): To určitě, protože tento lék, podle vyjádření lékařů, dokáže zastavit nepříznivé účinky chřipky, ztlumit, případně zkrátit dobu nemocnosti.

Hana Hikelová : A někteří se při takovýchto informacích bojí šíření paniky. Nevzbuzuje se strach v lidech právě těmito, řekněme, katastrofickými propočty, protože z toho vy jste vypočítali, tak pandemie chřipky by měla obrovské důsledky pro chod státu a pro zdraví obyvatelstva v České republice?

Host (Richard Hindl): Oni jsou to vlastně dvě věci. Jedna věc je, že ta nemoc objektivně existuje a postihnout může každého z nás. Druhá věc je, jak se tomu dokážeme bránit a to, že se takovýto model vytvořil, to, že stát vlastně vytváří podmínky pro určitou prevenci nebo intervenci, to je výrazem toho, že se vlastně něco proti tomu dělá a k tomu, aby se něco dělat mohlo se věci musí pojmenovat zcela pravým jménem. A pravé jméno je to, že opravdu až 30, 35, 40 procent z nás může touto chorobou onemocnět. Je potřeba ty věci správně pojmenovat a teprve připraveným přeje štěstí, protože pokud si toto necháme běžet tak, jak to jde, těžko už potom budeme bojovat. Bude pozdě.

Hana Hikelová : Jestli se nepletu, tak v případě pandemie chřipky je varianta, že by to mohlo zasáhnout až dva miliony obyvatel České republiky.

Host (Richard Hindl): Ta možnost skutečně existuje. Může to číslo být možná i o něco vyšším možná o něco nižší. Reálně totiž platí to, že my jsme zvyklí hovořit o epidemii tak, jako to slyšíme v těchto dnech, ale pandemie je úplně něco jiného. Vyskytuje se jednou za dlouhý čas, ale pokud přijde, udeří v plné síle.

Hana Hikelová : Já vím, že nejste zdravotníci, nicméně jste konzultovali tyto věci i s tou odbornou zdravotnickou veřejností, dá se nějak předpokládat, v jaké období by ta pandemie skutečně Evropu, střední Evropu mohla zasáhnout?

Host (Richard Hindl): Tak známy jsou roky 1957 a potom konec šedesátých let, kdy skutečně chřipka udeřila v plné síle. Je známá chřipka z roku 1919, teď se už čeká, říká se, také dlouho nebyla, tak možná teď, samozřejmě všichni si přejeme, aby nebyla, abychom všechnu tu práci, kterou jsme dělali společně s kolegy z Matematicko fyzikální fakulty abychom ji dělali zbytečně tu práci, to si všichni přejeme, ale bohužel pravděpodobnost je taková, že výsledky může někdy s určitou pravděpodobností přinést.

Hana Hikelová : Vy jste zpracovávali i ekonomickou rozvahu, jaké by byly náklady v jednotlivých odvětvích? Dá se to už nyní odhadem vypočítat třeba na nějakém konkrétním příkladu, paní profesorko?

Host (Stanislava Hronová): Samozřejmě, že se to vypočítat dá. Musí se počítat jednak zaměstnanost v každém odvětví a pak samozřejmě i nakažlivost těch pracovníků jednotlivých odvětví a zase jak jsme už o tom mluvili, nakažlivost bude větší u těch lékařů, menší třeba u zaměstnanců odvětví zemědělství nebo zpracovatelského průmyslu nebo těžby nerostných surovin. Pokud si...

Hana Hikelová : Ten důvod je tam proto, že se nestýkají s tolika lidmi pravděpodobně.

Host (Stanislava Hronová): Nestýkají s tolika lidma. Je jasné, že třeba ohroženo bude i školství. Protože je třeba si uvědomit, že učitelka, která sedí ve třídě s 30 dětmi, z nichž některé už mohou být těmi viry nakaženy, samozřejmě je ohrožená obrovským způsobem, srovnatelně třeba s těmi řidiči té městské dopravy. Pokud bychom vzali v úvahu náklady, které existují, tak je jasné, že musíme vzít náklady na léčbu nebo náklady na tu intervenci, to znamená zásah do průběhu té chřipkové epidemie nebo pandemie, vylíčit náklady na léky a samozřejmě na druhé straně vylíčit náklady na pracovní neschopnost, která může trvat řekněme u té chřipky třeba 5 dnů. No a tam se ukazuje, že ty náklady na úhradu pracovní neschopnosti jsou mnohonásobně vyšší, než náklady na intervenci ve formě těch léků, které se mohou podávat pro ztlumení průběhu chřipky.

Hana Hikelová : Můžeme být konkrétnější? Na některém tom odvětví říct konkrétně, jaké ty náklady by byly?

Host (Stanislava Hronová): Když bychom uvažovali, že třeba ohroženým odvětvím může být odvětví dopravy, kde odhadujeme, že je zaměstnáno asi 390 tisíc osob, tak při té předpokládané nakažlivosti v tomto odvětví by bylo bez intervence nakaženo asi 41 procent zaměstnaných a pokud bychom chtěli snížit tu nemocnost pomocí intervence asi na poloviční hodnotu, tak by bylo třeba intervenovat asi u 27 procent zaměstnanců tohoto odvětví. Pak by to procento nemocných po té intervenci bylo něco mezi 20 a 21 procenty. A pokud by cena té jedné intervence, nevíme, kolik to je, ale mohla .. .

Hana Hikelová : Jenom povysvětlím, cena jedné intervence je právě přesně ten antivirový lék tamiflu, který ministerstvo zdravotnictví, respektive vláda schválila k nákupu, aby posluchači věděli.

Host (Stanislava Hronová): A řekněme, že jsme si do těch údajů dali částku 150 korun za jednu intervenci, tak by potom celkové náklady té intervence dosáhly asi 15, 16 milionů korun. Naopak, kdybychom vyčíslovali náklady bez intervence na pracovní neschopnost, pak by ty náklady na úhradu té pracovní neschopnosti bez té intervence mohly být až v podstatě sedmkrát vyšší.

Hana Hikelová : Jak by v případě pandemie bylo ohroženo reálně fungování státu? Ne všechny dopady jsou totiž vyčíslitelné.

Host (Richard Hindl): My jsme se pokusili právě v tom modelu postupovat interaktivně, všichni, kteří s výsledkem naší práce přišli do kontaktu, si mohli měnit, zadávat si jiné podmínky, jak by ten průběh pandemie mohl postupovat. Samozřejmě jedna věc, jak říkala paní profesorka, co by nás to stálo, druhá věc jsou nevyčíslitelné škody, protože by možná došlo k určitému ohrožení fungování v zásobování ve velkých obchodech, možná by, pokud by se vám stalo něco nepříjemného zdravotně, byste déle čekala na příjezd záchranné služby, to jsou věci, které jsou čistě lidské, které vůbec nelze ocenit penězi, který samozřejmě ten model vůbec neuvažuje, ale jeho cílem je právě na to upozornit, proto si myslím, že to není určitě poplašná zpráva, ale je to spíš snaha podat ruku těm, kteří chtějí pomoci, protože jsou věci, kde peníze nehrají roli.

Hana Hikelová : Údajně se pracuje i s takovým momentem, pokud by chřipková pandemie zasáhla například policisty, tak samozřejmě se dá počítat i s nárůstem kriminality.

Hana Hikelová : Nárůst kriminality, dlouhé fronty, případně i krádeže třeba v supermarketech, protože už by nebylo dost těch, kteří by mohli hlídat to zboží, problémy s výjezdem záchranné služby nebo hasičů. Opravdu těch nepříjemností by bylo velké množství, jsme to asi zažili, víte, že to klidně může přijít kdykoliv. Asie, zejména tedy východoasijské země nám mohou do Evropy tuto záležitost přivléct a opravdu nevíme, co by se mohlo stát, proto všechny ty práce, bych velice uvítal to, že stát takto zodpovědně přistoupil k celé problematice si myslím, že zasluhuje pozornost.

Hana Hikelová : Říkají mí dnešní hosté Stanislava Hronová a Richard Hindl z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické. Já vám děkuji a doufám, že model, který jste tak pracně vypracovali reálně nebudeme potřebovat.

Hana Hikelová : Věříme úplně to samé a děkujeme za pozvání.

Host (Stanislava Hronová): Děkujeme za pozvání.

Evropský halový šampionát v atletice

Hana Hikelová : Jak je to s prestiží evropského halového šampionátu v atletice. Dorazilo by do Madridu víc hvězd, kdyby Evropská atletická asociace vyplácela odměny pro nejlepší stejně, jako to zavedla Mezinárodní atletická federace na mistrovství světa? O tom si budeme povídat s jedním z nejvyšších funkcionářů Evropské atletické asociace, pokladníkem Karlem Pilným. Hezký podvečer.

Host (Karel Pilný): Dobrý podvečer.

Hana Hikelová : Ještě předtím ale dostane slovo reportér Radiožurnálu Petr Souček, který na toto téma posbíral v Madridu pár informací a názorů.

Petr Souček : S prémiemi pro nejlepší přišel svého času bývalý předseda Mezinárodní atletické federace Primo Nebiolo. Dnes se částky na mistrovství světa vyšplhaly až na 60 tisíc dolarů za zlato a 100 tisíc dolarů za světový rekord. Evropská atletická asociace stejnou cestou jít nechce. Podle Alfonse Juka, manažéra, který se stará o některé ze špičkových českých atletů, jako jsou Železný nebo Šebrle je to chyba.

Host (Alfons Juk): V každém případě nejlepší atleti, ať už jsou ze světa anebo z Evropy, jsou zvyklí na významných setkáních na finanční prémie, je to pro ně velká motivace no a tu na evropském šampionátu ať v hale nebo potom i venku, tyto prémie chybí, takže myslím si, že jistou skupinu atletů by to ještě víc motivovalo a jistě by to bylo i v duchu doby, která dnes v atletice panuje.

Petr Souček : Souhlasí s tím generální sekretář Českého atletického svazu František Fojt.

Host (František Fojt): Určitě, protože ten svět to nakonec ukazuje, tam se tahle taktika vžila. Závodníci si na to zvykli a myslím, že by to prospělo k tomu, že by opravdu byli na Evropě potom ti nejlepší.

Petr Souček : Asi není bez zajímavostí, že nejvíc hvězd, které tady v Madridu nejsou, pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu. Jen namátkou z olympijských vítězů nenajdete ve startovních listinách Rusku Abeděvovou, jejího krajana Borzakovského, Bělorusku Něstěrkovovou nebo Ukrajince Bělonoga. Abychom byli spravedliví, není tu ani Švéd Olson a evropský šampionát také určitě doplatil na to, že jde o první akci nového olympijského cyklu. A ti nejlepší prostě jen odpočívají. Juk má ale pro zavedení odměn ještě jeden důvod.

Host (Alfons Juk): Můžeme se podívat na to i z toho hlediska, že vlastně Evropská atletická asociace inkasuje finance za prodej reklamních prostor, za prodej televizních práv. evropská atletická asociace se rozhodla, že ty finance vrací do atletiky pomocí podpory národních svazů, pomocí podpory Evropského poháru a dalších utkání, ale myslím si, že dalo by se z toho koláče ukrojit i pro finanční prémie na těch evropských šampionátech.

Petr Souček : Čeští atleti v případě madridského úspěchu peníze dostanou. Národní svaz vypsal prémie za umístění mezi nejlepšími šesti. Za zlato 100 tisíc korun. František Fojt k tomu dodává.

Host (František Fojt): Závodník ke své přípravě potřebuje spoustu financí a tohle je jedna z možností, jak ty finance získat, protože ne všichni mají své sponzory. My sice jim dáváme i peníze na přípravu, ale pochopitelně to ne vždycky stačí, takže já myslím, že to je dobrá motivace pro závodníky.

Petr Souček : A co samotní sportovci? Ti berou odměny jako příjemný bonus, ale hlavní pro ně nejsou. Alespoň pro Čechy, jak potvrzuje Šárka Kašpárková.

Host (Šárka Kašpárková): Jako já jsem o tom takhle nikdy nepřemýšlela, protože vždycky na ty velké závody jsem prostě nejezdila kvůli tomu, abych získala prostě nějaké peníze, ale ty medaile jsou prostě daleko důležitější a pokud se něco vypíše, tak je to třeba akorát takový nějaký bonbónek navíc, ale já myslím, že to chyba není.

Hana Hikelová : Zjistil Petr Souček. Pane Pilný, Šárka Kašpárková vám určitě svými slovy udělala radost, ale prozraďte, proč se Evropská atletická asociace brání vyplácení odměn nejlepším?

Host (Karel Pilný): Já si myslím, že se vůbec nebráníme, ale že to bereme jako princip a myslíme si, že Světová federace dělá zásadní chybu. Víte, atlet na vrcholné světové evropské soutěži získává medaili a tím získává cenu. To je prostě normální tržní situace, prostředí a tak to je a jiné to být nemůže. Vůbec není rozhodující, jestli jsou vypsány peníze nebo ne, tady jde o získání té tržní ceny. Takže Evropská atletická asociace je jednoznačně toho názoru, že ty medaile a první, druhé, třetí místo vstoupí do historie a ocení toho atleta ta, aby dobral potom slušné peníze na mezinárodních mítincích a všech dalších soutěžích: Tak to prostě je, když si vezmeme historii, tak kolikrát kdo vyhrál nějaký velký prestižní mítink a dostal hodně peněz historii nezajímá, ale to, jestli jste vyhrál mistrovství Evropy nebo mistrovství světa, to jestli Honza Železný v životě nevyhrál mistra Evropy, to prostě tu atletickou historii tvoří.

Hana Hikelová : To znamená, že spíše by se nad tou situací měla zamyslet právě Světová atletická federace?

Host (Karel Pilný): Víte, bývalý prezident to řekl úplně přesně, bývalý prezident byl nesmírně silná osobnost, která dostala atletiku na úroveň, na které je a on svým jednáním a svým tvrdošíjným přístupem zdesateronásobil, doslova zdesateronásobil příjmy před 15 lety z prodeje televizních a marketinkových práv. Dnes je Světová atletická federace poněkud v opačné situaci, že začínají peníze ji chybět a ta budoucnost bude asi taková, že budou muset začít hodně přemýšlet o tom, kde ty výdaje uplatňovat a ke ne.

Hana Hikelová : Je Evropská atletická asociace s obsazením madridského šampionátu spokojena?

Host (Karel Pilný): Já jsem tady shodou okolností měl tu povinnost a právo současně zastupovat předsedu na oficielní tiskové konferenci před zahájením, a to jedno z klíčových témat, takže jsem se dobře připravil. S výjimkou Borzakovského, kterého Ruská atletická federace nenominovala, ale on často chybí, třeba i na mistrovství světa, tak jsou zde všichni nejlepší, kteří jsou v prvních třech v pořadí jednotlivých disciplin, s výjimkou osmi osob. Těch osm osob není až tak slavných a známých, takže Borzakovský v dané chvíli je jediné slavné jméno, které tady chybí z těch, které letos v zimě závodí, nejsou zranění a podobně. To je poměrně přesná statistika a na téže tiskové konferenci se podobná otázka byla položena Stefanu Holmovi, soupeři našich výškařů a tato otázka zněla, co ho vůbec motivuje, proč tady je, je olympijský vítěz, je dvojnásobný mistr světa, má všechno, má peníze a on říkal, no právě proto, já chci vyhrát, jsem v životě nestal mistrem Evropy. A to je pro mě to cenné, ta medaile a ty peníze jsou až na druhém místě, protože ty si dokážu vydělat jinde.

Hana Hikelová : Většinou tlačí na to, aby takovýchto soutěží se účastnily hvězdy hlavně sponzoři nebo televize. Neexistuje nějaký tlak z jejich strany, že by jim někdo chyběl?

Host (Karel Pilný): V dané chvíli ne, všichni jsou naprosto spokojeni, protože to mistrovství má vrcholnou úroveň. Je ještě jeden fakt, který byl poznamenán v těch úvodních rozhovorech, že toto halové mistrovství Evropy je první velká akce po olympijských hrách a ta obvykle se jaksi chová trošku jinak v tom, že některé hvězdy končí kariéru a naopak začínají mnozí mladí a tady ta Evropa jde tou cestou nedělat limity. Víte, že Světová federace na účast na halovém mistrovství světa stanovuje nesmírně přísné limity, takže se zúčastní málokdo, Evropská asociace jde zase opačně, nestanovuje limity vůbec žádné a dává prostě šanci těm federacím přihlásit jak hvězdy, tak i já věřím budoucí hvězdy. Čili z pohledu EBÚ, tedy Eurovize, z pohledu našeho hlavního sponzora Spar, oni jsou nadšeni tím, jaké to tu je, jak to probíhá, jaké jsou tady sportovci a výsledky, čili ne.

Hana Hikelová : Z Madridu Karel Pilný. Díky za váš čas a na slyšenou.

Host (Karel Pilný): Děkuju.

Hana Hikelová : Takové tedy byly alespoň některé události, které nás zaujaly v devátém týdnu tohoto roku. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po 17. hodině. Příjemný večer vám přeje Hana Hikelová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: pes , heš , jap , pno , hah
Spustit audio