Co by znamenala změna financování veřejnoprávních médií? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu

„Nelíbil se nám krok, který udělala předchozí vláda, a chceme jít nazpět,“ vysvětluje důvody vzniku vládního návrhu Libor Vondráček a naráží přitom na zvýšení poplatků minulou vládou. „Koncesionářské poplatky jsou jako produkt minulého století přežité,“ dodává.

Čtěte také

Zavoral: Šetřili jsme 20 let, o tom to není. Jde o to sebrat peníze ČRo a ČT, ohrozit je a destabilizovat

Podle Jana Jakoba je ale motivace vlády ve věci rušení koncesionářských poplatků jiná. „Koalici jde o to, aby oslabila nezávislost České televize a Českého rozhlasu a aby postupnými kroky začala tato média ovládat,“ domnívá se.

Marina Urbániková upozorňuje, že navrhovaný systém financování je složité zabezpečit proti politickému vlivu. „Proto z naší studie vyplývá tento model jako výrazně rizikovější z hlediska politické nezávislosti a také stability a přiměřenosti financování,“ doplňuje s tím, že nejlepší ochranou před případnými vlivy je politická kultura v zemi.

Navrhovanému modelu by podle mediální expertky dodal stabilitu nutný souhlas obou komor s případnými změnami. To by ovšem vyžadovalo změnu Ústavy. „V návrhu zákona ale žádné speciální garance nevidíme,“ varuje.

Čtěte také

Chceme posílit kontrolu nad financemi a pak i obsahem médií, zní z SPD. Lidovci: To je meritum změny

„Působí to na mě tak, že se vláda dlouhodobě snaží výdobytky listopadu 1989 – veřejnoprávní média byla úspěšně oddělena od státu – dostat skrze finance, které bude moci vláda kontrolovat, pod svou kontrolu,“ přidává svůj pohled advokát Tomáš Nahodil. A poznamenává, že celá věc by mohla kvůli výraznému snížení financí pro obě média skončit u Ústavního soudu.

Peníze pro ČRo a ČT

Finance pro Český rozhlas a Českou televizi by se v případě schválení návrhu vrátily do období let 2008 až 2024, kdy se ani pro jedno médium nezvyšovaly. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) hájil v pondělí návrh tím, že veřejnoprávní média musí šetřit jako v jiných evropských zemích, zatím podle něj žádnou snahu k úsporám nepředvedla.

S tím nesouhlasí generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, podle kterého podnik v minulých letech seškrtal stovky milionů korun a propustil 90 lidí. Jak Zavoral, tak generální ředitel České televize Hynek Chudárek už v minulosti uvedli, že škrty v rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění.

Čtěte také

iROZHLAS

Šídlo: Už nebudeme mít nejlepší veřejnoprávní média v bývalém východním bloku. Stávka nic nezmění

„Myslím, že hospodaříme velmi úsporně a velmi kontrolovaně. Jestli dostaneme o miliardu méně, tak budeme nuceni zužovat především výrobu, což znamená původní dramatickou tvorbu,“ potvrzuje svá dřívější vyjádření Hynek Chudárek. 

O práci pak může podle ředitelů obou médií veřejné služby přijít 450 až 700 zaměstnanců z celkového počtu 4250 lidí.

Český rozhlas a Česká televize jsou nyní ve stávkové pohotovosti a obě instituce se chystají na výstražnou stávku, která se má konat v pondělí. 

Poslechněte si celý speciál Radiožurnálu.