Co všechno můžeme řešit u oběda?
Při jídle se nemají řešit žádné problémy. Alespoň to tvrdí Pavel Maurer. K dobrému trávení nám podle něj pomůže, když při obědě probereme, jak se k jídlu hodí omáčka nebo jaké je maso. U stolu bychom se hlavně neměli hádat.
Pozoroval jsem jednoho chlapíka, jak je sám v restauraci: sedí proti oknu a pozorně, soustředěně jí. A hned vedle něj klábosily dva ženy v nejlepších letech a také jedly, jenže přitom pořád spolu mluvily.
Co myslíte? Je správné debatovat při jídle, nebo se raději soustředit? Je vlastně lepší jít na oběd sám a být jen já a moje jídlo, nebo to pojmout jako společenskou záležitost a konverzovat? Kdo ví? Každopádně já osobně při jídle preferuji svůj klid, ale někdy si zase rád užívám příjemnou společnost.
Pavel Maurer: Obsluha v restauraci nemusí být vždy dokonalá. Oběd vám ale nezkazí
Obsluha v restauraci nemusí být vždy dokonalá, oběd vám ale může zachránit to, když budete tolerantní. Arogantní peskování obsluhy totiž nikomu chuť nezlepší, jak říká ve své glose Pavel Maurer.
Co ovšem nesnáším, je řešení nějakých zásadních problémů, nebo jsme během jídla na někoho zlí, sprostí, neurvalí… Jídlo v té chvíli přestane existovat a u stolu probíhá tichá válka. No a můj žaludek se může zbláznit! Bolí, zpěčuje se a trápí mne pak celou noc. On mne totiž vychovává, abych si konečně zapamatoval, že při jídle se nemají řešit žádné negativní věci!
No a proto vám teď nabízím ideální večeři: Při předkrmu si jen tak lehce popovídejme o svých posledních zážitcích, při polévce nenuceně proberte rodinné záležitosti, jako kdo je zdráv a komu je třeba s něčím pomoci, můžete si i maličko postesknout, ale nezacházel bych do velkých podrobností.
S hlavním chodem bych to nechal na situaci, ale doporučuji se soustředit spíše na spokojené mručení, občasné lehoučké mlasknutí. Komentáře by se měly točit kolem kvality masa, zda je dost propečené, co omáčka, zda je v harmonii, a možná bychom si mohli dopřát sklenku vína. A když už se řeč nějak vzdálí od jídla, tak jediné přípustné téma je: Jak nám to tráví? Co máme rádi k pití. Nebo jaké preferujeme snídaně?
Pavel Maurer: Poslouchejme své tělo, ono pak určitě bude poslouchat nás
Vyřadíte občas na nějakou dobu ze svého jídelníčku určitý druh jídla? Gastronom Pavel Maurer skoro čtvrt roku jedl jen zeleninu a čerstvě ulovené mořské plody. A po návratu od moře si pak na těžká česká jídla zvykal jeho žaludek jen pomalu.
Nakonec přichází káva a dezert, tak pokud jsme si celé stolování prozatím užívali, tak si to hlavně nyní nesmíme pokazit! Je třeba vybrat dezert, který vhodně završuje vše, co jsme do té chvíle snědli. Pokud to byla kachna na sladko, tak raději jen hořkou kávu, ale pokud jídlo bylo masnější, tak spíše citronový sorbet než smetanovou zmrzlinu nebo lehký dortík.
Já mám nejraději jako dezert jednu jedinou malou pralinku z hořké čokolády, může mít nějaký skrytý poklad uvnitř, ale hlavně jde o tu opravdovou čokoládu a pak černou kávu. Tu ovšem zvládnu jen přes den, večer nikdy. Místo kávy je večer lepší digestiv, nebo úplně nejlépší je pěší procházka alespoň půl kilometru – to se vám potom bude hezky spát!
