Co nového v astronomii? Jiří Grygar vzpomíná i na rozhlasový pořad Meteor

23. září 2018

Pamatujete rozhlasový pořad Meteor? Vznikl před 55 lety a je spojený mimo jiné se jménem známého popularizátora astronomie Jiřího Grygara. Jak vzpomíná na začátky dnes už legendárního pořadu? A co mu dávají prázdninová putování na kolech od hvězdárny k hvězdárně?

„Byl to pořad, který se podstatně lišil od proudu nesmyslů, který rozhlas tehdy vysílal. Lidé si ho našli a zůstali věrní,“ vzpomíná.

Pořad obsahoval objektivní informace z celého světa, nebyla tam žádná politika, což byl v té době podle Grygara absolutní zázrak, zejména v období, kdy byl rozhlas pod ideologickým tlakem.

„Po pádu železné opony nastal odliv zájmu o Meteor, který byl spojen spíše s předcházejícím obdobím. Linku si ale držel stále svou…,“ dodává.

Záblesky z vesmíru

Jiří Grygar má za sebou také obrovský astronomický kongres ve Vídni, který se koná každé tři roky a pořádá ho Mezinárodní astronomická unie. „Pokrok té astronomie je tak znamenitý, že to vždycky stojí za to,“ popisuje Jiří Grygar své dojmy.

Jaké byly počátky Meteoru?

Jako jediný redaktor Československého rozhlasu směl Oldřich Unger sám, bez technika, natáčet na špičkový švýcarský magnetofon.

Najstarší populárně-vědecký pořad Českého rozhlasu slaví už 55. narozeniny! Vše začalo 27. září 1963, kdy se v pátek ve 14.30 poprvé ozvala známá znělka. S nápadem na nový pořad přišel Josef Kleibl, tehdy dvaatřicetiletý vedoucí Redakce vědy a techniky pro mláděž. Meteor se měl vysílat už roku 1962, ale nepodařilo se najít vhodného autora. A pak to přišlo. Seznámení s Oldřichem Ungerem, redaktorem z Českých Budějovic.

Nejvíc ho prý překvapilo to, co se odehrálo v minulém roce – šlo o pozorování gravitačních vln před několika lety, kdy šlo o nový typ těchto vln: „Na jediném záznamu se podařilo přebourat celou fyziku.“ Na výzkumu se podílelo několik tisíc astronomů z celého světa.

Na mezinárodním poli astronomie se teď také řeší tajemné záblesky z vesmíru. Jde o poryvy s nesmírnou energií, která by lidstvu mohla stačit na miliardy let.

„O rychlých radiových záblescích, jak se tomu odborně říká, víme od roku 2012. Odhaduje se, že denně na Zemi přijde záblesku z celého vesmíru asi 10 tisíc,“ říká Jiří Grygar s tím, že pocházejí z hlubokého vesmíru, proto přicházejí už zředěné. „Což je samozřejmě dobře,“ uzavírá.