Co máte dělat, pokud najdete ptáče vypadlé z hnízda?

29. červenec 2005
Vaše téma

Jestlipak víte, co máte dělat, pokud najdete ve volné případě vypadlé ptáče z hnízda a nebo zraněné zvíře? Ať už odpovídáte ano nebo ne, rozhodně si buďte jisti, že všechno není tak, jak se zdá. Naše představy o divoce žijících zvířatech jsou totiž mnohdy zkreslené a různé legendy se předávají z generace na generaci. Jako ta o tom, že na ptáčata se nesmí sahat a nebo že ptáka je nejlépe nakrmit žížalou apod. Shrnutí dnešního pořadu Vaše téma má pro vás jeho dnešní autorka Alžběta Havlová, která se vydala s mikrofonem do záchranné stanice v pražských Jinonicích.

Alžběta Havlová: Fouká vítr, já navíc zabloudila a do stanu jsem šla přes pole. Když jsem nepozorována vešla, vítali mě čápi a spousta barevných ptáků ve voliérách. V kotci jsem zahlédla dva statné vlky. Lišky a také pštrosa. Vedoucí stanice Věra Přibylová na mne mávala z maringotky. Protože ji neustále volají lidé, kteří objevili ztracené nebo zraněné zvíře, nemohla si ani při našem rozhovoru vypnout telefon.

Věra Přibylová: Je zásadní rozdíl mezi tím, když člověk najde holátko. " a hovoříme skutečně o poštolce? Čili o ptákovi velikosti holuba, kterej je rezavě hnědej, černě kropenatej. Takhle. Jestli se tam dostanete, můžete ji sebrat a dát do krabice a nebo aspoň zjistit, jestli tam je někdo doma, kdo nás do toho domu pustí. Abychom tam nejeli zbytečně a poprosím vás potom SMS mě pošlete adresu, protože já ji tak nejjednodušeji zase přepošlu řidiči, který tam pojede. Ve který je to části Prahy? V Gorazdovce. Tam už jsme letos pro jednu byli. Nashledanou"

Alžběta Havlová: Máte často takovéhle telefonáty?

Věra Přibylová: V plný sezóně je jich tak 60 denně, někdy i více. V době, třeba v zimě, je to tak 2,3 za den. Ale rozhodně není žádnej den, kdy by ten telefon úplně mlčel. Ono teď je problém ten, že mladí ptáci se učí létat. Navíc už týden máme v Praze větrno, takže to obojí je problém.

Alžběta Havlová: Vzhledem k tomu, že stanice přijímá velké množství ptáků a dalších zvířat, všechno, co je zdravé, vypouštějí zpátky do přírody. Zvířata, která se o sebe nemohou postarat, zůstávají v péči ochotných lidí. V záchranné stanici je téměř 600 zvířat. Většina se sem dostane díky lidem, kteří na procházce narazí na opuštěné nebo zraněné zvíře.

Věra Přibylová: Pochopitelně nejlepší pomoc, pokud se jedná o holátko, kterému teprve raší peří nebo ještě peří vůbec nemá, jenom bezmocně leží, tak tam je nejlepší pomoc vrátit ho zpátky do hnízda. Pokud víme, kde to hnízdo je a pokud se tam dá dostat. Pokud je to mládě už větší, které pobíhá, poskakuje, tak tam je potřeba si uvědomit, že někteří ptáci opouštějí hnízdo ještě dříve, než umí létat a tato vývojová fáze je naprosto normální. Například mladí kosi nebo drozdi, tak ti vyskakují z hnízda 15. den věku, kdy ještě vůbec nemají ocasní pera, křidýlka mají krátká, takže prvních tři až pět dní běhají po zemi. A je zásadní chyba je chytat a někam odvážet.

Alžběta Havlová: Pokud takové mládě běhá po ulici, stačí ho zahnat někam do klidu. Ale ne zase příliš daleko, protože ptáče je v hlasovém kontaktu s rodičem. Z toho tedy plyne, že někdy uděláte spíše medvědí službu než dobrý skutek. Rozhodně ale mládě na zemi, kde může prochladnout nebo zemřít hladem, nenechávejte. Pokud ho nemůžete vrátit do hnízda, vezměte je domů, zahřejte, osušte a volejte záchrannou stanici.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: lov
Spustit audio