Co má společného belgický klášter v Orvalu a Karel IV.?
Jedno z nejznámějších trapistických piv se vaří v klášteře v belgickém Orvalu. Přestože architektonické skvosty byly zničeny francouzskou revolucí, v minulém století opatství proslavila výroba sýra, ale hlavně právě vaření piva. V klášteře je také pohřben bratr Karla IV., Václav Lucemburský. To ale není to jediné, co klášter s Českem pojí.
Hrob Václava Lucemburského stojí na místě původního kostela, z toho ale dnes zbyly už jen ruiny. Jde o velký kamenný kvádr, na jehož horní desce je hlavice středověkého sloupu. Na něm je destička s nápisem připomínajícím, že Václav pocházel z rodu Lucemburků, kteří vládli v Lucembursku a v Čechách.
Česká stopa v Belgii
Bratr Xavier popisuje, jak se mladší sourozenec Karla IV. dostal do Belgie: „Václav byl vévodou lucemburským a brabantským. Jeho vazaly byla hrabata z Chiny, která toto místo v 11. století darovala mnichům. Když Václav v roce 1383 podlehl moru, nechal se pohřbít právě v klášterním kostele v Orvalu.“
Pivo ze středověku? To by nikdo nepil, tvrdí v Orvalu
K českému kaprovi nebo kachně nejlépe pasuje české pivo. V rozmanitosti piv však v Evropě vede Belgie. Je také domovem většiny trapistických piv, tedy nápojů, které se vyrábějí ve zdech klášterů a opatství. Ke slavnostní večeři si Belgičané možná dají právě jedno z nich. To, které se vyrábí v opatství Orval na jihovýchodě Belgie u francouzských hranic.
Českou stoupu tu lze nalézt i v novém kostele, postaveném v sousedství pozůstatků starého opatství. Při jeho výstavbě se uplatnil mramor z Československa: „Mramor je použitý na výzdobu interiérů. Výzdoba kostela je velmi střídmá. Architekti při ní sáhli ke světlému mramoru, který místy přechází do červena.“
Matyldin pramen
Uprostřed opatství vyvěrá Matyldin pramen. Podle mnicha Xaviera mu Orval vděčí za své jméno i znak v podobě ryby se zlatým kroužkem v puse: „Podle legendy ztratila v této studánce Matylda z Canossy svůj svatební prsten. Když už byla zoufalá, objevil se pstruh a prsten jí přinesl. Matylda tehdy prý zvolala ‚tohle je zlaté údolí‘ neboli latinsky Aurea vallis.“
Voda z Matyldina pramene je základní surovino pro výrobu zdejšího tmavého piva. Na rozdíl od zbytku kláštera není pivovar běžně přístupný veřejnosti. Také v něm nepracují řádoví bratři, ale normální zaměstnanci.
Trapistické pivo
Bratr Xavier popisuje: „Pivo se v Orvalu vařilo už ve středověku. V roce 1931 se pivovar obnovil, aby výtěžek z prodeje piva pomohl při výstavbě nového kláštera. První sládek tehdy nepátral po původním složení, ale vytvořil úplně nový originální recept.“
Belgičtí mniši chtějí oživit legendární středověké pivo. Kvůli neodbytným turistům
Belgičtí mniši začali pátrat po receptu na středověké pivo, které nese název grimbergenského opatství. Vařilo se tam po staletí, ale francouzští revolucionáři během vpádu v roce 1797 klášter nedaleko Bruselu rozehnali, vysvětluje vlámský deník Het Nieuwsblad.
Podle tohoto receptu se pivo vaří dodnes. Zisky z něj, stejně jako z ostatních piv, která se označují jako trapistická, putují výlučně na sociální účely a na údržbu církevních budov podle bratra Xaviera.
Kromě našeho tradičního piva vaříme i jedno speciální, které je určeno pro bratry našeho společenství. Říká se mu zelené, protože se v minulosti stáčelo do zelených lahví.
bratr Xavier
Toto pivo lze ochutnat pouze v opatství a v jedné z přilehlých hospůdek. Navzdory svému názvu není zelené, ale má sytě zlatavou barvu a hustou bílou pěnu. V porovnání s ostatními trapistickými pivy je ale lehčí a výrazně pitelnější.
