Člověk je v Česku za svou nemoc trestán. Tato systémová chyba by se měla napravit, myslí si Středula
Někteří občané se z obav z karantény a ztráty zisku vyhýbají testům na covid-19, i když onemocní. Měla by vláda poskytnout lidem v karanténě finanční kompenzaci? Pokud ano, v jaké výši? A kdy bude v České republice fungovat plnohodnotný kurzarbeit? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ve hře jsou tedy tři scénáře. Kompenzační bonus k nemocenské 250 korun, 500 korun, nebo nemocenská blížící se 90 procentům platu. Je to tak?
My bychom byli rádi, kdyby to bylo 100 procent, protože to není nic neobvyklého. V celé řadě zemí OECD je jako jedno z opatření to, že pokud jsou lidé nemocní, dostávají celý plat. Neříkáme, že je to tvrdý požadavek odborů. Myslíme si ale, že přiblížení se 100 procentům platu by bylo ideální.
Jakmile by to byla speciální dávka, tak bude administrativně velmi náročná. Varovala před tím i ministryně práce. Z našeho pohledu je ideální ta verze, při které nevznikne další administrativní práce, neudělá problém s překročením průměrné mzdy a tyto zvýšené náklady budou zaměstnavatelům proplácené.
Čtěte také
Pirátská poslankyně Olga Richterová navrhuje nemocenskou alespoň ve výši 80 procent mzdy. Mohlo by to být dostatečně motivující?
Je otázkou, zda 80 procent bude hodnotou, kde se zlomí ten strach. Pokud bychom to posuzovali podle Poslanecké sněmovny, tak by všichni museli dostat 100 procent. Je otázkou, jaké vzory budeme používat. Já si myslím, že v tomto případě by bylo vhodné uvažovat o tom, co je víc, jestli zdraví, nebo finanční hodnota. Z našeho pohledu jednoznačně zdraví.
Když se bavíme o výši nemocenské, není to systémový problém? Vy jste upozornil na to, že její výše u nás, je ve srovnání s jinými zeměmi nízká. Můžete to vyjádřit v číslech?
Například ve Spolkové republice Německo má nemocný nárok na 100 procent svého příjmu po dobu šesti týdnů. To je standardní záležitost, která funguje bez ohledu na to, jestli je pandemie, nebo ne. Podobná situace je také v Rakousku. Myslíme si, že to má svůj důvod – člověk se má v klidu vyléčit a vrátit se do ekonomiky zdráv.
Máte teď v hlavě průměrnou výši nemocenské u nás?
Je to redukovaných 60 procent, což je asi 54 procent příjmu, který měl nemocný člověk před tím. V tomto případě to není žádná velká částka. Musíme si uvědomit, že člověk je v České republice za svou nemoc trestán a to je skutečně vážná zpráva. Tato systémová chyba by se měla napravit.
Související
-
Středula: Zaměstnanci přijdou s novým kurzarbeitem o třetinu příjmů, v Německu dostávají 100 procent
Podle šéfa odborů by se mělo diskutovat o tom, co jsou a nejsou ochranné prostředky, zda zaměstnavatel může jejich nošení nařídit, aniž by jim například zajistil roušky.
-
Zavřeme, ale chceme kompenzaci 60 % obratu. Vláda s námi hraje mediální tenis, říká restauratér
Mají podnikatelé v gastronomii od vlády přislíbeny dostatečné kompenzace? Tomáš Pancíř se ptal Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
-
Zaměstnanci prohráli koronakrizi zdravotně i příjmově, myslí si předseda odborového svazu Středula
„Pomoc ekonomickým subjektům je dobrá. Jenže došlo k tomu, že zaměstnancům nebylo dáno vůbec nic. Jen ošetřovné po dobu, co byly zavřené školy,“ popisuje Josef Středula.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.