Členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se snaží, aby zákony přijímané vládou nedopadaly negativně na romskou komunitu, ale naopak napomáhaly k integraci

Více o radě už Martin Martínek, vedoucí oddělení: „Krok k tomu, abychom lépe zaměřili svou činnost. A také v názvu zaznamenali také to, že se zaměřujeme na celou škálu věcí, které se vztahují k romské integraci, a nejenom pouze vymanění se ze sociálního vyloučení.“

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny řeší diskriminaci, boj s předsudky, inkluzi ve vzdělávání, bydlení, dále také oblast zdraví, o které se málo mluví.

„Rada má v současné době 31 členů, mezi nimi je předseda rady, pak jsou tam zástupci resortů na úrovni ministrů, náměstků ministrů, zástupce Asociace krajů České republiky, zástupce Svazu měst a obcí České republiky a ředitelka Muzea romské kultury. Druhou polovinu tvoří zástupci občanské společnosti, to znamená Romové, kteří se významnou měrou podílejí na zlepšení postavení Romů ve společnosti. A těch by měla být polovina.“

Vzhledem k tomu, že některým členům rady za občanskou část končí čtyřleté funkční období, zahajuje se veřejný proces nominací na členy rady.

„Určili jsme termín do 24. srpna. Do tohoto data čekáme, že zástupci neziskových organizací, romští představitelé a uznávané osobnosti přijdou s nominacemi. Představíme je předsedovi. A na základě tohoto procesu vláda potom vybere požadovaný počet členů.“

Výběr nových členů bude na základě jejich profesní zkušenosti, angažovanosti a uznání romskou komunitou. Občanskou členkou rady je i Alica Sigmund Heráková z Brna, která se zajímá o oblast bydlení a médií:

Alica Sigmund Heráková v dokumentárním filmu Alica|foto: Media Voice

„Našim primárním úkolem je připomínkování jednotlivých legislativních opatření, která se připravují pro vládu na ministerstvech. My jako romská vláda to okomentováváme, připomínkujeme, připravujeme k tomu podklady tak, aby věci, které vláda schvaluje – zákony, novely a tak dál – nedopadaly negativně na romskou menšinu, ale naopak, aby pomohly v těch konkrétních situacích. Bohužel, jsme opravdu pouze poradní orgán. Nemáme žádnou pravomoc ve smyslu, že bychom mohli nějak ovlivňovat nebo víc tlačit. Nemáme žádnou výkonnou moc.“

Cílem je, aby rada byla silným nástrojem. A právě proto také romská část členů rady reagovala na situaci ubytoven v Ústí nad Labem, kdy se obyvatelé těchto ubytoven museli vystěhovat do 30. června tohoto roku. Požadovali zrušení bezdoplatkových zón a stažení návrhu novely zákona o hmotné nouzi.

„To znamená, že při posledním jednání rady vlády v květnu letošního roku jsme jako protest proti tomu, že vláda naše opatření a připomínky nebere vážně, vůbec poprvé za celou dobu fungování rady všichni romští členové jako protest v jeden okamžik odešli, abychom dali najevo, že to, co se projednává, aniž by se bral ohled na naše připomínky, už není možné dál akceptovat. Je to něco, co může vyvolat nějaký mediální zájem a dává to opravdu najevo, v jaké situaci členové rady jsou. Chtějí současně situaci ovlivňovat, ale často mívají velmi svázané ruce.“