Církevní restituce opět odložené

8. září 2012
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02660202.jpeg

Vládní koalice se zatím dohodla, že nebude znovu v Poslanecké sněmovně hlasovat o návrhu zákona na majetkové vyrovnání státu s církvemi, tedy o zjednodušeně, o církevních restitucích, které odmítl Senát, kde má většinu opozice. Stane se tak, až dojde k dohodě o balíčku daňových zákonů, proti kterým vystoupila skupina poslanců ODS.

Současný návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi není rozhodně ideální, ale je alespoň nějaký. A v legislativním procesu také došel dost daleko, dále než všechny předchozí návrhy a k jeho schválení bylo už a je stále dost blízko. Možná by proto bylo lepší už toto nepříjemné téma, které tragicky rozděluje společnost, smést ze stolu a řešit jiné problémy. Někdy je lépe spolknout hořkou pilulku rychle.

Církevní restituce-mýty a skutečnost v Senátě

Jenže na druhé straně je samozřejmě otázka, zdali pachuť z řešení, které nemá celospolečenský konsensus a pro které se shání horko těžko hlasy tu i onde, nepoškodí nejen dále špatnou politickou atmosféru, ale i samotné církve.

Současný odklad hlasování v Poslanecké sněmovně a spojování restitucí s ještě méně populárním tématem zvyšování daní to může ještě zhoršit. Jak se zdá, vládní koalice má smůlu, kazí se jí, co může, a církve to nakonec mohou odnést s ní. Rebelové, jak se jim říká, z řad ODS, tedy poslanci, kterým se nelíbí zvýšení daně z přidané hodnoty, si pro svůj zásadový postoj z hlediska restitucí nevybrali právě nejlepší čas.

Ale ani vláda neváží zrovna své činy na lékárnických vahách, když den po neschválení daňového balíčku ho znovu schválila s tím, že s ním spojí otázku důvěry. Mohla to být jen řečnická figura a výhrůžka, že podá demisi, když zákon podruhé nebude schválen, ale zvolila přímo ústavní mechanismus, podle kterého musí sněmovna zákon projednat do tří měsíců, jinak může být rozpuštěna. To by mohl být jistý motivační moment.

Schůze Senátu, který má na programu návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, Alexander Vondra

K vyslovení důvěry, na rozdíl od nedůvěry, stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců, vláda ale už teď musí hledat tradiční sto jedničku, protože levicový Senát jí jistě i nový návrh vrátí a možná tak v případě zákonů daňových učiní i prezident.

Přitom schválení zákona o církevních restitucích podmínila zase frakce Karolíny Peake právě přijetím daňových zákonů, takže je to opravdu velmi zamotané. Úplně nejhorší varianta by pro církve byla, kdyby kolem tohoto tématu koaliční krize vyvrcholila pádem vlády. Řeklo by se, že před krajskými a senátními volbami by něco takového připustil jen politický sebevrah, ale něco podobného se už stalo třeba Topolánkově vládě v době českého předsednictví Radě Evropské unie a na Slovensku vládě Ivety Radičové, což je podobnost ještě větší, protože také ona neprozřetelně spojila hlasování o skoro banální věci s důvěrou vládě, aby zatlačila na koaliční poslance a oni se zatlačit nedali.

Premiér Petr Nečas a místopředsedkyně vlády Karolína Peake na zasedání Poslanecké sněmovny

Se svou trochou do mlýna přispěl ke zpochybnění restitucí i prezident republiky, když žádal záruku od premiéra, že se jimi neprolomí restituční hranice února 1948. V této otázce si zřejmě prezident mohl zadat spíše vlastní expertízu, což by jistě bylo věcnější než okázalý mediální tah. Pokud samozřejmě nemělo jít právě o něj.

Teď je na rebelech, co učiní. V každém případě je velmi nešťastné, že jako vedlejší produkt v daňové bitvě se řeší právě supercitlivé téma církevních restitucí. Může se tak velmi pravděpodobně stát, že tento problém může mít na stole i další vláda a to si zřejmě moc nepřeje ani současná opozice.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.