Církevní restituce bez emocí

1. únor 2014
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

Církevní restituce. Bolavé téma v naší společnosti. I 23 let po sametové revoluci stále rozděluje jak politickou scénu, tak obyčejné lidi u stolu v hospodě. Pojďme se teď na něj podívat bez emocí.

Počátek církevních restitucí musíme vidět v létech 1948 až 1950 – tehdy komunistická moc v zemi zabrala až na kostely veškerý církevní majetek. V akci K zrušila všechny církevní řády, řeholníky pozavírala a movitý i nemovitý majetek převzala do péče Náboženská matice. Jak to probíhalo, popisuje bývalý ředitel náboženské matice František Skřivánek.

„V té době byl zřízen státní úřad pro věci církevní. A ten de facto obsadil náboženský fond, který byl zřízený už za Josefa II. Ten státní úřad pro věci církevní využil toho názvu Náboženská matice a obsadil ho zhruba 100 zaměstnanci. Ti se zabývali tím, že měli převádět majetky do socialistického vlastnictví.“

František Skřivánek se stal prvním porevolučním ředitelem Náboženské matice a díky jedinečnému archivu, který po celou dobu komunismu tato instituce Státní tajné bezpečnosti pečlivě vedla, mohl dokazovat u soudů, jaký majetek kdysi řádům patřil. A že nikdy nepatřil Náboženské matici a tudíž ho nemohla darovat státu! To už jsme v roce 1990 a tehdy se cosi církvi vrací, ale co?

„V roce 1990, kdy ty řády de facto byly znovu povoleny, tak stát jim musel dát aspoň střechu nad hlavou. Takže se vrátily kláštery. Ale nevrátilo se to majetkové zajištění a zázemí toho kláštera, takže to byla nouzová situace takto řešená.“

A kardinál Miloslav Vlk dále vysvětluje, proč se tehdy nevrátilo církvi všechno.

„Protože k tomu nebyl dostatek vůle a myslím si, že se také chápalo, že to je věc daleko složitější, než třeba problém těch řádů a ostatních restituentů. A když byste se ohlédl, tak za které vlády bylo vyřešení této otázky takzvaně na spadnutí? Nebyl dostatek vůle za těch 20 let v žádné vládě.“

Jak známo v roce 2013 vešel konečně v platnost zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, podle něj se tedy teď bude majetek vracet. Jakým způsobem? To nám poví Karel Štícha, hlavní ekonom Arcidiecéze pražské.

„Existuje stále celý aparát takzvané pozemkové knihy, která byla vedená jako registr vlastnických vztahů až do roku 1964. A hned po revoluci všecky církve a samozřejmě katolická církev nejvíce zahájily práci na tom, aby shromáždily informace z archivu pozemkové knihy a tato práce probíhala 20 let.“

autor: Karel Vepřek
Spustit audio