Čínské zboží je v benátském ráji skla tabu
Italské Benátky nejsou jen městem plným vodních kanálů, po kterých vás provezou vždy usměvaví gondoliéři. Jsou také místem s bohatou historií. Dalo by se říct, že až křehkou. Dodnes jsou velkým pojmem například benátská zrcadla. Ze skla toho ve městě na laguně a okolí pořídíte mnohem víc.
Pokud vás omrzí courání benátskými uličkami, kličkování mezi stovkami dalších turistů a hladoví holubi, vyjeďte si na nedaleký ostrov Muráno. Vaporettem, tedy benátskou městskou lodní hromadnou dopravou, je to zhruba tři čtvrtě hodiny.
Rázem se ocitnete doslova v zemi skla. Obchody plné skleněných váz, lustrů, sošek i šperků se střídají s menšími i většími sklářskými dílničkami. Co kousek skla, to podle místních originál.
Konkurence z Číny se zdejší skláři nebojí
Kde se vlastně na Muránu sklářská tradice vzala? Odpovídá mi sklář Emilio: „Sklářství se na Muráno z Benátek dostalo ve 12. století. Tehdy bylo řemeslo na vzestupu. Zároveň bylo pro město nebezpečné, hrozily totiž požáry. Možná tím pravým důvodem bylo to, že Muráno je ostrov, a tak se tu lépe strážilo tajemství výroby skla.“
Zdejší skláři neztratili o řemeslo zájem ani v době krize. „Sklářství se na Muránu i dnes věnuje spousta lidí. Jsou hrdí na tuto dlouholetou tradici, někteří jsou umělci, jiní majitelé továren. Pokud vás zajímá víc, ve zdejším muzeu najdete knihu, v níž jsou napsána všechna jména současných i minulých sklářů,“ upozorňuje Emilio.
Jak mě při odchodu uklidňuje, čínské konkurence se na Muránu nebojí. O zdejší sklo je ve světě zájem. Vyvážejí ho i do Číny.
Vybavena informacemi o historii se vydávám prozkoumat současnost. Kam jinam než do jednoho z obchůdků prodávajících sklo.
Těžítka i náušnice
Ještě než vejdu dovnitř, nemůžu si nevšimnout upozornění na dveřích, které hlásá, že uvnitř nic z Číny nepořídím. Prodavačka to znovu vysvětluje i jedné ze zákaznic, která si vybírá z nabídky prstenů. Líbila by se jí sice jiná barva, tu však zkrátka zdejší sklář nepoužívá.
Já pro změnu obdivuji výrobky plné barevných květin: těžítka, náušnice i přívěsky. Stále mi nejde do hlavy, jak je možné něco podobného vyrobit.
Jak se dozvídám, jde o starou techniku tisícikvětého skla. Základem jsou různobarevné skleněné tyče, které skláři poskládají tak, aby v průřezu vytvořily květinu. Pak už se jednotlivé tenké pláty nahřejí v peci, přitavují k sobě a vytvářejí nejrůznější tvary i předměty.
Neodolala jsem. Ostrov plný skla opouštím vybavena květinovými náušnicemi a skleněnými dárky pro své přátele.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vždy mi šlo o zájmy Evropy. Závazky vůči NATO jsou prioritní, řekl Babiš po setkání s Ruttem
-
Letní summit NATO rozděluje Čechy. Třetina chce v čele delegace Pavla, třetina zase Babiše, říká průzkum
-
‚Lživé zpravodajství.‘ Magyar vystoupil ve veřejnoprávní televizi, v ostrém výstupu ji zkritizoval
-
Pavel vnímá vládní usnesení o summitu NATO spíš jako cestovní plán. Složení delegace pro něj nestvrzuje