Cínovou horečku v Malajsii provázelo horko a malárie
Malajsie je dnes jedním z největších vývozců ropy a zemního plynu na světě. První komoditou, která udělala z této země surovinovou velmoc, byl ale cín. U zrodu cínového byznysu stáli Číňané a úspěšně se tomuhle podnikání věnují dodnes.
Venku na slunci je teď v poledne skoro čtyřicet stupňů, ale tady v továrně Selangor příjemně profukuje. A tropický vzduch se tu mísí s monotónním tepáním jemného, špičatého kladívka.
„Pracuji tady už skoro čtyřicet let. Co jiného bych dělala? Bydlím kousek odtud, každého ho tu znám. Tohle je můj svět,“ říká paní Mulafon, která právě dokončuje tepanou cínovou vázu.
Každý úder je na milimetr přesný a musí ho provést stále stejnou silou, aby výsledná dekorace byla všude stejně hluboká. Cínová váza nakonec svého zákazníka najde nejspíš až v daleké Anglii.
Cínová horečka
Cín začal na Malajském poloostrově ve velkém těžit čínský dobrodruh Zhen Gon. Rozemletí, plavení a pražení byly těžká dřina, a koho Číňan najmul, tomu začaly galeje. V mnohém to připomínalo prospektory na Klondiku. Jenže lidi tu netrápily mráz a vlci, nýbrž horko a malárie.
„Nejbohatší naleziště objevil v údolí Kinta, ve svazovém státě Perak. Pro úřady bylo tenkrát výhodné, že někdo lokalitu osídlí a začne tam pracovat. Byli to Číňané, kdo rozjel velký obchod s cínem. Ale byly to těžce vydřené peníze,“ vysvětluje slečna Joen z rodinné továrny Selangor.
Dodnes ji vedou potomci pana Kuna a cínové zboží odtud míří do celého světa. Továrna má necelých dvě stě zaměstnanců a slečna Joen říká, že moderní technologie dnes dokáží z cínu vyrobit prakticky cokoli.
Cínové jsou trofeje pro vítěze Velké ceny Malajsie formule jedna na okruhu Sepang nebo stavební doplňky ve světoznámých dvojčatech Petronas v Kuala Lumpur.
Největší džbán na světě
Dneska už jde všechno velmi rychle, pražení, nebo leštění zvládají moderní stroje. Člověk je tu hlavně od vymýšlení nových motivů a dekorací. „Možná jen leštění finálního výrobku se moc nemění. U malých motivů to stejně musíte udělat ručně, tak jako kdysi,“ zamýšlí se paní Mulafon.
A až budete z manufaktury Selangor odcházet, možná nebude věřit svým očím. Na dvoře tu mají největší cínový džbán na světě, potvrzuje to i Guinessova kniha rekordů. Vešlo by se do něj 5592 piv.
V zemi, kde některé náboženské kruhy volají za pití alkoholu po uplatnění práva šaríja, to člověka, přiznávám, trochu překvapí.
