Cinka Panna z Gemeru: legendární romská primáška

6. leden 2018

Hudební nadání u Romů je známé. Je více jak pravděpodobné, že hudbou se živili už jejich předci v Indii. Z 16. století jsou známí hudebníci, kteří hráli na citeru. Nejstarší zmínka o muzikantech v Uhersku a i v Evropě je z roku 1489, kdy romští muzikanti hrávali na loutnu královně Beatrix. Nesporně nejznámější postavou z řad romských muzikantů byla houslistka jménem Cinka Panna z Gemeru.

Cinka Panna, vlastním jménem Anna Cinka, se narodila v roce 1711 v romské rodině v obci Gemer nedaleko Rožňavy. Jméno Cinka ve staroromštině označuje název tajného starodávného kmene. Jako patnáctiletá se vdala za romského kováře, muzikanta, se kterým založili vlastní kapelu. Muzikanti v čele s romskou primáškou hráli jen na šlechtických a společenských akcích a stali se známí v celém Uhersku, Polsku a Rumunsku. Pokračuje kulturoložka Ľudmila Pulišová:

„Už během své doby byla považována za legendární primášku. Její jméno můžeme najít v zahraničních encyklopediích. Často ji zvali šlechtici, aby jim přišla zahrát. Celý její repertoár tomu byl přizpůsobený – maďarské kurucké skladby, taneční i pomalé písně, a také halgató (druh kompozice, pozn.), jejíž autorství je připisováno právě jí.“

Její kapela hrála i skladby, které převzala po svém otci a upravila je. Byly to například písně Tři sta vdov, Tanec mrtvých nebo Pieseň prastarých otcov. Pokračuje etnografka Vlasta Fabiánová:

Primáška Cinka Panna

„Legendami opředená Cinka Panna byla hudebně vzdělaná. Gróf Lányi ji dal na studia v Rožňavě u tamního kantora.“

Mezi nejznámější skladby patřily její pomalé uherské skladby nebo třeba Vlašťovičko leť. Největší díla Cinky Panny jsou zachycena v Uherské sbírce z roku 1730, která obsahuje 64 maďarských, 15 slovenských písní, 12 tzv. suitských tanců a 6 maďarských kuruckých skladeb.

Kromě houslí ovládala Cinka Panna hru na citaru, píšťalku, fleuru, kolovrátek, dudy, fajfarku, zvonce i mulitánku. Na svoji dobu to byla velmi moderní, emancipovaná, smyslná a impulzivní žena, která uspěla v tradičně mužské profesi. Oblékala se do mužských šatů a vystupovala s fajfkou v ústech. Pro vystoupení svojí kapely navrhla kostým z kurucké uniformy a gemerského kroje. Více Vlasta Fabiánová:

„V rámci zábav, doma, ve vlastní komunitě, upřednostňovali samozřejmě romský folklor, ale když měli klienty mezi majoritou, zejména na šlechtických dvorech nebo při jiných příležitostech, tak tam se vyžadovala jiná hudba.“

Uhersko ohrožovaly koncem 17. a začátkem 18. století boje o moc uvnitř monarchie a turecké nájezdy Osmanské říše. Na pozadí toho se vytvářel i osobitý hudební styl s názvem kurucké písně pojmenovaný podle probíhajících kuruckých válek. Interpretačním uměním Cinky Panny se tyto písně staly populární v celém Uhersku. Pokračuje autor knihy o známé romské primášce Jozef Lenhart:

„V 17. století, za života Cinky Panny, proběhl jeden z největších pogromů na Romy v oblasti Gemera, kde zavraždili na 300 Cigánů. A jen proto, že byli najatí do boje, to pro mě byla tak silná inspirace, že jsem ji musel dostat na světlo a teprve přes ně jsem se snažil pochopit a interpretovat příběh Cinky Panny.“

Busta Cinky Panny v Gemeru

Cinku Pannu vzpomíná slovenský literát Ján Botto v pověsti Báj Maginhradu. Stala se inspirací pro více maďarských umělců – pro legendy, písně, básně či námět na divadelní hry. Znovu Ľudmila Pulišová:

„Nejen ona, ale mnozí jiní znám romští primáši byli podobným zdrojem inspirace pro hudební skladatele – například Liszt, Haydn, apod.“

Jako jediná Romka na Slovensku má Cinka Panna postavený na svoji počest pomník ve své rodné obci Gemer, kde ji pochovali 2. února 1772 ve věku 61 let.

autor: mst
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...