Cinka Panna – houslistka a primáška

5. červen 2017

(1711 Gemer – 5. 2. 1772)

Cinka Panna se narodila v roce 1711 v obci Gemer (dnes okres Rimavská Sobota) ve slavné romské muzikantské rodině. Její otec byl vynikající hudebník, primáš, mimo jiné dvorní muzikant knížete Františka Rákocziho. Jejímu otci a bratrům je připisováno autorství písní Rákocziho žalm, Rákocziho duma a jiných.

Vyrostla v městečku Gemer v domě statkáře Jánoše Lányiho. Už od dětství projevovala nevšední hudební nadání a získávala si přízeň posluchačů. Statkář Lányi se v nepřítomnosti otce choval k děvčátku jako mecenáš. Už v Gemeru jí umožnil chodit do školy. Tvrdí se, že ji dal studovat v Rožnavě ke kapelníkovi J. Nepomukovi Palackému.

Jako velmi mladá byla provdána za romského kováře – hudebníka Dániho, který v roce 1725 založil kapelu, která se stala známou po celém Uhersku, Polsku a Rumunsku. Primášem kapely se stala jeho mladičká a krásná žena.

Greguss Imre (1856-1910): Cinka Panna

Cinka Panna vedla kapelu v mužském oblečení s fajfkou v ústech. Procestovala téměř celou Evropu. Hrabata i mocipáni jí žádali o ruku. Vdát se však za pána nechtěla. Není divu, že o ní složili tuto píseň:

„Cinka Panna, krásně hraješ, jen kamenné srdce máš, srdce kámen, rty oheň, nemůže se jich zmocnit žádný.“

Píseň pravděpodobně vznikla z motivu věrnosti k muži, kterého nikdy nezradila. Ani jednou neupadla do nástrah panských zábav.

Mnoho písní přepracovala po svém otci, například Písně tří set vdov, Tanec mrtvých, nebo Písně prastarých otců. Složila například skladbu Leť laštovičko.

Busta Cinky Panny v Gemeru

Patřila mezi první, kdo začali hrát halgató (pomalé písně). Její nejúspěšnější skladby vznikly roku 1735, a to ve sbírce „Kuruc dalok“, později také sbírka „Maďar halgató“. Rukopis Uherské sbírky má 156 stran a obsahuje okolo 300 skladeb: 64 písní a tanců, 24 skladeb tzv. stolové hudby, 15 písní se slovenskými názvy.

Narodili se jí čtyři synové a jedna dcera. Synové později tvořili celou její kapelu.

Cinka Panna zemřela 5. 2. 1772. Pochována byla ve své rodné obci Gemer ve svém mužském kroji, ve kterém hrála se svými drahými houslemi z dílny Amati.

Její synové dali vyrýt na její pomník tento latinský nápis:

„Po hvězdy slavná houslistka, Cinka Panna v tom hrobě odpočívá. Nad jejím popelem nechť bdí věčně Její slavné jméno.“

Po její smrti vzniklo mnoho legend a básní, romány i divadelní hry. Od roku 1970 se v její rodné obci pořádají festivaly hudby, písní a tanců, čerpající z její tvorby. Jméno velké legendární primášky se velmi často vyskytuje v historických dílech Jókaiho Móra (1825-1904). Béla Balász vytvořil divadelní hru o 4 dějstvích „O baladách Cinky Panny“. Hudbu zkomponoval Kodály Zoltán. V roce 1983 byla v Komárně premiéra hry od Jókaia Móra o životě Cinky Panny s názvem „Milovaná do smrti“. Její podobiznu od neznámých mistrů najdeme v Rimavské Sobote (okres Čoltovo). Režisér Dušan Rapoš o ní natočil film s názvem Cinka Panna (2008).

Anna Giogrobiani-Gurji v roli Cinky Panny při natáčení v Malých Karpatech

Použitá literatura:

Manuš, Erika: Jdeme dlouhou cestou. Arbor Vitae, Praha 1998.
Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Státní hudební vydavatelství Praha, Praha 1963.

autor: Veronika Korčáková Sobková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.