Čína se bojí politického bojkotu olympiády, nechce ztratit punc světové velmoci, míní sinoložka

Do zahájení zimních olympijských her v Pekingu zbývá měsíc. Zatím je ale dění kolem přípravy olympiády jedna velká neznámá. Úřady novinářům brání v přístupu k informacím – přesvědčil se o tom mimo jiné i štáb České televize, který při práci na olympijské reportáži čelil sledování a úřednické šikaně. Zahraniční novináři se nedostanou do olympijské vesnice ani na sportoviště. Číňané oznámili, že všech 12 sportovišť je připravených a dokončené jsou i mimosoutěžní stavby.

„Čína promo kolem olympiády nezvládá, opravdu se bojí diplomatického bojkotu, který už vyjádřila řada stěžejních zemí. Pro Peking je to ztráta tváře, protože olympiáda je pro ně jedna z nejdůležitějších akcí,“ vysvětluje Kateřina Procházková, sinoložka projektu Sinopsis.

Čtěte také

Letní hry se v Pekingu konaly v době ekonomické krize v roce 2008 a pro zemi znamenali velký úspěch. Číňané v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem chce dokázat světu, že navzdory pandemii je schopná opět uspořádat velkolepé hry. „Chce dokázat, že je mezinárodní velmoc, kterou nic nezastaví,“ shrnuje sinoložka.

Politický bojkot her je na místě

Problémy, které teď čínské úřady dělají novinářům, jsou podle ní jasnou reakcí na politický bojkot, který vůči hrám vyhlásily některé státy. „Už v roce 2008 bylo obtížné získat přístup k čínským sportovcům nebo natáčet v tréninkových centrech. Situace teď je ale mnohem horší,“ připouští Procházková.

Diplomatický bojkot her je nicméně podle ní tentokrát na místě víc než před 14 lety. Čínský režim od té doby nijak nezměnil přístup k lidským právům, dlouhodobě okupuje Tibet, omezuje svobodu v dosud autonomním Hongkongu a v pracovních táborech vězní na dva miliony Ujgurů. „To, že v 21. století dochází v nějaké zemi ke genocidě a páchání zločinů proti lidskosti, je příšerné,“ konstatuje sinoložka.

Čtěte také

MOV jako čínský spojenec?

Mezinárodní olympijský výbor zatím novinářům v Číně příliš nepomáhá. Sdělil, že nemá mandát ani možnost měnit zákony suverénní země, což se týká i předpisů upravujících mediální pokrytí mimo konání olympijských her.

„Ve vedení MOV je bývalý německý šermíř Thomas Bach, který má velice blízko k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi,“ vysvětluje Procházková s tím, že Bach se na stranu Pekingu postavil i v případě nedávného zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.

Měla by vláda objednat nový lék na covid od firmy Pfizer? Co vše je nutné zvážit? A jak moc Piráty před sjezdem štěpí otázka kumulace funkcí? Poslechněte si celou polední publicistiku.

Hosty Věry Štechrové byli:

  • Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice na Bulovce;
  • Lukáš Jelínek, politolog;
  • Kateřina Procházková, sinoložka projektu Sinopsis.
autoři: Věra Štechrová , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.