Čím déle klíště saje, tím se zvyšuje riziko, vysvětluje infektolog. Jak vypadají příznaky boreliózy?
Když máme klíště, tak se objeví lokální reakce. Flek je menší, svědí, pálí, někdy i bolí a objevuje se poměrně záhy potom, co odstraníme klíště. „To je moment, kdy bychom k lékaři chodit neměli,“ říká infektolog Milan Trojánek. „Ale pokud se flek objeví s větším časovým odstupem, řekněme třeba týdny, je poměrně velký, zvětšuje se nad pět centimetrů, nesvědí, nepálí, nebolí, tak to už může být projev lymeské boreliózy.“ Jsou na obzoru nějaké protilátky?
Je období klíšťat. Baví vás ještě odpovídat, jak klíště správně vytáhnout?
Zajímavé je, že když to někde řeknete v médiích, tak pak se na vás spousta kamarádů a známých obrátí, jestli to opravdu myslím vážně, že klíště se nemá vykroutit, že se nemá používat olej, že se má pouze vytrhnout pinzetou…
A co jim na to říkáte?
Čtěte také
Že to myslím naprosto vážně, že to je naprostý standard a opravdu to jsou i mezinárodní doporučení a funguje to dobře, když se to člověk naučí. Takže opravdu – pinzeta, vytáhnout klíště pod hlavičkou, poté vydesinfikovat. To je optimální způsob, jak vyndávat klíště.
Proč si klíšťata vybírají zvláštní místa na lidském těle, to znamená podkolení jamka, tříslo, podpaždí?
Bude to souviset s tím, že klíště jak jde po kůži, tak si vybere místo, kde je kůže jemnější, kde nebude tak dobře odhaleno. Když by se klíště přisálo někde na bérec, tak ho odhalíme poměrně snadno, zároveň je tam kůže jinačí, není tak jemná a měkká.
A je jedno, kde klíště je přisáté, jestli třeba ve vlasech nebo na noze? Kam vlastně virus míří, putuje tím naším tělem?
V případě klíšťové encefalitidy bych řekl, že tam zásadní rozdíl nebude. Pravdou je, že třeba u lymeské boreliózy se setkáváme s tím, že třeba člověk, který má klíště přisáté ve vlasaté části hlavy nebo v obličeji, takže může mít vyšší riziko třeba obrny lícního nervu. To jsou případy, se kterými jsme se setkali. Ale jinak obecně spíš to nemá významný vliv.
Kde bychom měli dávat větší pozor? V lese, nebo v městském parku?
Asi závisí, kde přesně se budeme nacházet, ale důležité je to, že klíšťata mají ráda vlhké biotopy. Líbí se jim, když tam jsou vyšší keře, nebo když tam jsou nějaké byliny, prostě větší porost, listnaté lesy, a když je tam vlhko. Takže to jsou optimální místa, kde se klíšťata vyskytují, naopak třeba jehličnaté lesy, ty se jim moc nelíbí.
Čím déle je klíště přisáté, tím vyšší je riziko nákazy. Ale co je ten čas? Je to hodina, půlden, 24 hodin?
To platí zejména pro lymeskou boreliózu. Pro klíšťovou encefalitidu stačí přisátí i relativně krátké. A u lymeské boreliózy jsme si mysleli, že klíště musí být přisáté aspoň 24 hodin, nějakou delší dobu. Ale ukazuje si, že i kratší přisátí může být rizikové. Ale pravdou je, že čím déle to klíště saje, tím se zvyšuje riziko. A jsou studie, které nám ukazují, že stačí někdy třeba i kratší doba, šest hodin na to, aby se přenesla lymeská borelióza.
Co riskujeme, když kousek klíštěte v našem těle zůstane?
Tak podle Němců neriskujeme mnoho. Německá doporučení říkají, že to nezvyšuje riziko přenosu nákazy, ať už lymeskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. A dokonce v amerických doporučeních jdou tak daleko, že tvrdí, že ani není nezbytné nezbytně nutné toto vyndávat. Němci doporučují případně pomocí nějaké ostré jehličky zbytek vytáhnout. Ale opravdu nemusíme kvůli tomu jezdit o půlnoci do nemocnice, aby y někdo vytáhl zbytek klíštěte.
Klíšťata můžou přenášet lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Borelióza je častější. Dá se vyléčit? A jak je to u klíšťové encefalitidy?
S diagnostikou boreliózy to je někdy poměrně těžké a víme, že u řady pacientů může být i falešně pozitivní protilátkový nález. Máme řadu pacientů i v ambulanci, kde opravdu mají třeba různé potíže různého charakteru, které mohou souviset s celou řadou jiných ať už nemocí nebo stavů, které v tom organismu jsou.
A někdo z lékařů zjistí, že mají třeba pozitivní protilátky třídy IGM proti borelióze a hned se řekne výborně, tak máme diagnózu. A tady musím říci, že když pak doplníme třeba i podrobnější testy, tak se zjistí, že to může být falešná pozitivita. A právě řada těch případů může být vlastně i jenom špatně oddiagnostikována. Takže diagnostika boreliózy je pro nás náročná a souvisí to s tím, že protilátky mohou být i falešně pozitivní.
Takže se na boreliózu může svádět i zánět mozkových blan, který nemusí s boreliózou souviset?
Čtěte také
Na boreliózu se může svádět řada různých obtíží, se kterými ta bakterie opravdu nemusí mít nic společného.
Víme, že jsme měli před nějakou dobou klíště, máme teplotu a strach, že by to mohlo s klíštětem souviset. Kdy jít k lékaři?
Tak toto je poměrně častá konzultace na ambulanci a tady bych chtěl říci, že už jenom to, že člověk má klíště a pak se objeví zvýšená teplota nebo nějaké chřipkové příznaky, tak to ještě není ten důvod, proč vyhledat lékaře. Opravdu v létě se setkáváme s celou řadou viróz, které se mohou projevovat právě podobně jako klíšťová encefalitida na začátku.
A pro nás je zejména důležité, aby člověk přišel v případné druhé fázi. To znamená, pokud to je pacient, který si prodělá nějaké chřipkovité onemocnění, které samo o sobě vlastně, pokud by to byla klíšťovka, ještě nepostihuje mozek a mozkové blány. Pokud se objeví druhá fáze, to znamená, že po nějaké době se objeví znova příznaky s intenzivními bolestmi hlavy, zejména pokud člověk má kombinaci bolestí hlavy a zvrací, světloplachosti podobně, tak to je přesně ten moment, kdy by opravdu měl skončit v nemocnici a kdy bychom třeba měli zvážit i lumbální punkce.
Související
-
Když vidíte klíště pod mikroskopem, vnímáte jeho krásu, ne nelákavý vzhled, vysvětluje biolog
Molekulární biolog Jan Perner se zabývá studiem klíšťat a roztočů. Co ho na nich fascinuje? Proč někdo klíštěti nechutná? A jak ho správně vytáhnout?
-
Na očkování proti klíšťové encefalitidě není důvod čekat, říká epidemiolog Rastislav Maďar
Rozhovor s Rastislavem Maďarem o tom, jak se nejlépe chránit proti klíšťové encefalitidě.
-
Čím dříve klíště odstraníme, tím lépe, říká Milan Raška
Milan Raška, přednosta Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP. Jak daleko jsou vědci v hledání vakcíny na lymskou boreliózu? Proč je těžké najít lék proti AIDS?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.