Chudárek: ČT nešetří, nemá nikde rezervu. Škrty 350 milionů jsou maximum, s čím ještě dokážeme fungovat

V jakém stadiu je nyní na konci prázdnin jednání o změně financování médií veřejné služby? Berete v tuto chvíli jako definitivní, že k 1. lednu příštího roku k žádné změně nedojde?

Momentálně jsme ve stadiu prázdnin, to znamená, že Sněmovna začala pracovat teprve před pár dny. Musíme brát jako fakt a realitu, že ve Sněmovně visí zákon, který má změnit financování veřejnoprávních médií. S tím musíme pracovat. Na naší radě probíhají jednání, ale předpokládám, že veškerá jednání se rozjedou až na podzim.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Budeme to zkoušet dál.‘ Ředitelé ČT a ČRo chtějí dál jednat o financování veřejnoprávních médií

Sněmovna měla prázdniny, ale ne všichni politici byli pryč. Využil jste nějak prázdniny k tomu, že byste jednal s premiérem, ministrem kultury nebo s někým dalším? Máte od nich aktuální informace?

Samozřejmě se průběžně s politiky potkávám, neřešíme ale zatím žádné konkrétní věci ani pozměňovací návrhy.

Jak nejistota ohledně financování České televize pro příští rok ovlivňuje přípravu rozpočtu? Jak se dá sestavit rozpočet, když nevíte, kolik budete mít příjmy?

Byl jsem vyzván Radou ČT, abych předložil variantu – nechci používat přímo slovo krizového – ale sníženého rozpočtu pro případ, že by došlo k poklesu příjmů ČT. S péčí řádného hospodáře to považuji za velice správnou cestu a také jsem to tak na včerejší radě udělal. Momentálně s kolegy z managementu zvažujeme předložení tohoto sníženého rozpočtu pro rok 2027, přestože si myslíme, že v roce 2027 ještě ke změně nedojde.

Návrh, který jste včera představil radě, počítá se škrty ve výši 350 milionů korun. Včera to bylo prezentováno jako hypotetický scénář. Z toho, co jste teď řekl, tedy míříte k tomu, že se stane realistickým, že opravdu rozpočet, který předložíte Radě ČT, bude o 350 milionů nižší?

Plánujeme to v tomto rozsahu. Je to forma, se kterou ještě ČT může dostát toho, aby mohla poskytovat veřejnou službu v tom rozsahu, v jakém ji poskytuje nyní. Abychom nemuseli vypovídat dlouhodobě uzavřené smlouvy, především sportovní práva, kde by to dle mého asi ani nešlo přesně. Anebo vypovídat smlouvy na dlouhodobou dramatiku, kde by to šlo, ale byly by tam velké sankce. Toto by tedy zůstalo zachováno. Nejdůležitější je, že bychom při této částce byli schopni naplňovat uzavřené memorandum veřejné služby.

Čtěte také

iROZHLAS

Jen plníme náš program, hájí změnu financování Babiš. ‚Měli by zvládnout ušetřit,‘ souhlasí Havlíček

Co je to za vzkaz, když v této situaci, kdy se debatuje o financování veřejné služby, generální ředitel ČT přijde na radu a řekne, že je možné příští rok ušetřit 350 milionů?

Uvedu to na pravou míru. My nešetříme, my nemáme nikde rezervu. My skutečně budeme muset sáhnout do rozpočtu, což se promítne jak v personální oblasti, tak v investicích, které budeme muset odložit. Promítne se to v provozních nákladech a bohužel i ve výrobním úkolu, to znamená ve výrobě pořadu.

Když budeme konkrétnější, tak na výrobu pořadů by mělo být o 70 milionů méně. Co to bude prakticky znamenat? Které pořady zmizí nebo nevzniknou, přestože měly vzniknout?

To nejsme schopni teď říct, protože ještě nemáme postavený výrobní úkol pro příští rok. Budeme ho zahajovat a tvořit příští týden a bude samozřejmě vycházet z dlouhodobých plánů, které máme uzavřené. Rada je schválena na pět let. Jde o veřejný dokument a podle těchto čísel budeme postupovat. Pokud bychom přistoupili ke snížení úkolu o 70 milionů, budeme to muset řešit právě z toho, čím bude naplněn.

Opravdu nemáte žádnou představu, co by z širokého portfolia toho, co vytváříte, šlo jako první?

Zatím to nebudeme sdělovat, protože si to nejdříve musíme ujasnit především s ředitelem programu a s ředitelem výroby.

A to ještě nemáte?

Máme to předběžně, ale výrobní úkol ještě není hotový.

Čtěte také

Zavoral: Šetřili jsme 20 let, o tom to není. Jde o to sebrat peníze ČRo a ČT, ohrozit je a destabilizovat

Opravdu se nedá ani naznačit, jestli to bude dokumentární tvorba, dramatická tvorba, nějaké seriály, zábava nebo něco pro děti?

Konkrétní věci nebudeme říkat, ale třeba jsme měli naplánovaný dětský seriál, který budeme muset odložit.

V návrhu, který včera projednávala rada, byly škrty i v personální oblasti, tuším 30 milionů korun. Co to bude znamenat prakticky? Kolik lidí skončí?

V dlouhodobých plánech – a není to nic nového – máme plánované personální úspory během pěti let do dvanácti procent, což představuje přibližně 350 lidí. Pokud bychom šli touto redukcí, šlo by v počátečním stavu o 100, 120 nebo 130 lidí.

Znamenalo by to i zmrazování platů?

Budeme vyjednávat kolektivní smlouvu, takže to je taky předčasná otázka.

Připadá ale něco takového v úvahu? Půjdete do jednání i s touto variantou?

Samozřejmě je to jedna z variant.

Když se vrátím ještě k tomu návrhu, vy říkáte, že to má nějaké dopady. Na druhé straně je taktické vůbec připouštět, že televize splní své úkoly, memorandum příští rok, když škrtnete 350 milionů korun? Nemůže to vypadat, že trochu dáváte za pravdu vládním politikům, třeba premiérovi Andreji Babišovi, který veřejně říkal, že ČT a ČRo mohou šetřit a že to je otázka toho, jestli chtějí, nebo nechtějí?

Částku považujeme za maximum možného. Bereme ji jako realistickou, tedy že by s ní ČT ještě mohla fungovat, pokud by to byla částka, která je momentálně v zákoně, což je vlastně minus jedna miliarda oproti roku 2026. My ale řešíme rok 2027, kdy už by to nebyla jedna miliarda, ale 1,3 miliardy. V roce 2024 jsme použili 400 milionů rezerv, takže dohromady je to 1,7 miliardy, a to by bylo absolutně nereálné. S částkou 350 milionů bychom dokázali pracovat, ale samozřejmě bylo by to ochuzené.

Čtěte také

Co by znamenala změna financování veřejnoprávních médií? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu

Slibujete si od návrhu třeba to, že politici budou vstřícnější v dalších jednáních, že to budou brát jako projev dobré vůle?

Na jednání musíme přijít s nějakými parametry a toto je to, s čím budeme chtít jednat.

Pokud tedy vláda navrhuje škrty nominálně miliard a vy jste vysvětloval, že v praxi je to víc pro příští roky a přicházíte nyní s 350 miliony, předpokládáte, že se sejdete někde mezi tím?

Předpokládáme, že pokud nám rada odsouhlasí rozpočet s tímto deficitem minus 350 milionů, samozřejmě s tím budeme pracovat. Předpokládáme, že příští rok k žádné změně financování nedojde, tudíž si vytváříme rezervu, kterou budeme mít umístěnou ve fondu poplatků a s kterou budeme moct potom pracovat. Je to částka, se kterou budeme operovat.

Jaká je aktuální strategie České televize ohledně televizních poplatků? Ohrožuje všechno, co se děje, nezávislost České televize? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.