Chovají se k nám jako ke zvěři v kleci, rapují v americkém Fergusonu

Luxusní auta, vily, jachty, peníze – i tak vypadají kulisy současného afroamerického hip hopu. Mnoho rapperů však popisuje i skutečný život americké černošské komunity, který je blahobytu na hony vzdálený.

Hudba a protesty mají hodně společného. Jasný text a chytlavá melodie dovedou leckdy říct víc než hodiny proslovů na tribuně.

Na hudební pole se částečně posunula také debata o rasových poměrech ve Spojených státech. Hip hopové skupiny se přidávají k protestujícím obyvatelům předměstí St. Louis, které pobouřilo zastřelení 18letého Michaela Browna policistou.

V rozhlasových stanicích, na internetu, sociálních sítích i na ulici – černošští hip hopoví umělci vysílají svou vlastní zprávu o tom, jak vnímají události ve Fergusonu. Hned několik nahrávek, které se objevily prakticky okamžitě po zastřelení Michaela Browna, se snaží popsat emoce, jež černošskou komunitou nejen ve Fergusonu zmítají: rozhořčení, hněv, zármutek a žal.

Čtěte také

S vlastní výpovědí o realitě afroamerické komunity přicházejí etablovaná jména, ale i neznámí umělci. 22letý básník a rapper Marcellus Buckley vyrazil do ulic předměstí St. Louis vybavený svou vyřídilkou a verši. „Jak můžeme důvěřovat někomu, kdo nás sráží ve chvíli, kdy jsme zranění?“ ptá se.

Poezie mi dává hlas, říká rapper Marcellus

„Místo nabídnuté ruky nám nadávají do opic a chovají se k nám jako ke zvěři v kleci a opakují nám písničku, že dostáváme, co zasluhujeme," recituje mladík z Chicaga policistům oblečeným do zásahového vybavení včetně automatických zbraní, obušků a holí.

„Všichni policisté samozřejmě nejsou špatní,“ podotýká básník z Chicaga a seřazeným důstojníkům recituje i povzbudivější verše, nazvané Pro policisty, kterým záleží na lidech. Když mužům zákona rozdává vytištěné kopie, někteří ho poplácávají po zádech a živě s ním konverzují.

Rapper Marcellus Buckley rozdává policistům své básně

„Poezie mi dává hlas. Pomáhá mi komunikovat s lidmi, říct jim, co mám na srdci, předat jim něco z toho, co cítím. Často se dočkáte vřelé reakce od úplně cizích lidí. Je to požehnání,“ říká Marcellus Buckley.

Veršů má prý plnou hlavu a témata sbírá všude. Nejvíc však v realitě předměstského života. Ta na okraji Chicaga, které je pověstné bitvami gangů, násilným prostředím, ekonomickými a sociálním problémy, je podle něj možná drsnější než v St. Louis.

Čtěte také

Hip hop ve Spojených státech popisuje policejní brutalitu, vězení i bídu

Hip hopová kultura nabízí autorům i publiku možnost, jak ventilovat frustraci z problémů, kterým komunita čelí.


Hip hop vznikl na počátku 70. let v Bronxu, kde se v černošských a hispánských komunitách koncentrovala chudoba,“ připomíná profesor Jelani Cobb z univerzity z Connecticutu. „Lidé si postupně vytvořili platformu, kde popisovali, co se děje v jejich životech.

„Hip hop v Americe popisuje realitu policejní brutality, zavírání lidí do vězení, chudobu a bídu. U zrodu celého směru stáli lidé, kteří měli být ve společnosti neviditelní. Rozhodně se nepočítalo, že budou mít prostor, kde by mohli společnost kritizovat,“ podotýká autor knihy o estetice hip hopu Jelani Cobb.

Jak připomíná, hip hop v afroamerické kultuře dál hraje zásadní roli, i přesto, že jeho tón i obsah stále silněji ovládá komerce. Právě rappeři, kteří mají mezi mladou černošskou generací respekt, byli mezi prvními, kdo protestující obyvatele Fergusonu nejen podpořili, ale vyzvali je i k zastavení násilí. Mnozí se dál snaží hněv proměnit v politickou akci, která by mohla poměry změnit.

autor: lek
Spustit audio