Chodil jsem do zvláštní školy, teď plaťte

v soudní síni

Zvláštní škola - hodně rodičům naskočí při představě, že by tam jejich děti chodily, husí kůže. Rom Jaroslav Suchý, který se kvůli tomu, že musel chodit do zvláštní školy, soudí s ministerstvem školství, tvrdí, že je to stigma na celý život. Jaké jsou dnes doopravdy takzvané zvláštní školy?

Zvláštní školy se nově jmenují praktické, protože označení zvláštní hodně dětí i rodičů bralo negativně. Změnilo se s názvem i vyučování? Jsou tam třídy plné nezvladatelných dětí a učitelky na pokraji zhroucení, nebo v celku normální učení - jen víc praxe a méně teorie?

V praktické škole v Trávníčkově ulici v Praze jsem právě zastihli učitelku, které se dohadovala se svými žáky o počítání. A dohady o to, jestli se vůbec bude počítat, jsou prý tady běžné. Tato drobná hádka končí smírem. Ředitelka Jana Ošťádalová říká, že někdy je to horší. Učitelé si tu vyslechnou i nejednu nadávku.

"Třeba napadají spolužáky, kdy učitel musí zasáhnout. Pak jste to vy, kdo se s ním doslova a do písmene pere. Kolikrát musíme na zklidnění zavolat rodiče. Musíme ho izolovat od třídy. Dítě dovede popadnout židli a mrsknout ji, co má po ruce, hrubě nadává. Pak to zapírá. Byl tu i žák, velmi robustní, napadal spolužáky, že jsem musela zavolat i rychlou službu, aby ho odvezla. Když přijela, byl už zase zklidněn a vypadalo to, že se nic neděje," přiblížila ředitelka.

V podobných případech rodiče často říkají, že to jejich dítě přece dělat nemůže, že je doma hodné. Někteří jim dokonce nedávají léky na zklidnění předepsané psychiatrem, protože prý není žádný blázen. Ředitelka Ošťádalová nás ale ujišťuje, že je tu také spousta hodných dětí. Tak se jdeme podívat na hodinu češtiny.

"Chodili jsme po Praze, aby se seznámili s jednotlivými částmi města. Jedna část se týkala Vyšehradu a dnes jsme měli v rámci čtení povídku, která se týká Vyšehradu. Takže dneska se seznámili s Horymírem a Šemíkem," říká učitelka Michaela Pařízková.

Dostat z dětí něco o učení není snadné. Mikrofon ale neodmítají a o odpověď se snaží. "Je to tady dobré, nemusím se doma nudit a můžu se něco naučit. Tělocvik. Běhali jsme, házeli jsme granátem a skákali do písku," uvedl jeden z místních žáků.

Kdo rozhodl o těchto dětech, že budou chodit do praktické školy, a ne do takzvané normální? Rozhodně se to nestane rychle a snadno. Je k tomu potřeba správní řízení, psychologické vyšetření, speciálně pedagogické vyšetření a souhlasit musí také rodiče.

Ředitelky Ošťádalové se ptáme, jestli si myslí, že se někdo může v takzvané zvláštní škole ocitnout neprávem. "Nemůžu říkat, že určitě nikdo, protože nikdy neříkej nikdy. Ale mám jednu zkušenost, kdy sem přišla maminka dítěte, které k nám opravdu nepatřilo. Přesvědčovali jsme ji, že na základě psychologického vyšetření i našich vlastních zkušeností je škoda ho k nám dávat, protože máme redukované učivo. Ona nám řekla, že má právo k nám dítě dát, že sama do naší školy chodila a že ví, že se s ním tady bude dobře zacházet a dítě k nám opravdu bylo vřazeno. Ale bylo to proto, že to chtěla matka. Rodič má nárok dát dítě do školy, kterou si vybere," dodala ředitelka.

Zvláštní škola je nálepka, které se nelze zbavit

Rom Jaroslav Suchý proslul nejen tím, že na Hradčanském náměstí pohladil Baracka Obamu, ale také svou soudní pří s ministerstvem školství. A ta zatím nekončí. Suchý chtěl půl miliónu korun za to, že musel chodit do zvláštní školy. Prý se tam dostal jenom kvůli barvě pleti. Pražský městský soud už jeho žalobu zamítl, ale Suchý se odvolá.

"Rozhodl o tom tehdejší Okresní národní výbor v Chebu. Když jsem byl v dětském domově v Chebu, bylo to hlavně na návrh zvláštní školy, protože jsem zlobil a učitelé si se mnou nevěděli rady, tak mě šoupli do zvláštní školy. Měl jsem možnost studovat na základní škole jako normální děti, ale protože si kantoři se mnou nevěděli rady, tak mi dali nálepku mentální retardace a poslali mě do zvláštní školy. Bylo to v roce 1985," uvedl Jaroslav Suchý.

Ten si v dospělosti doplnil vzdělání a pak složil i maturitu. Tvrdí, že ve zvláštní škole byli skoro samí Romové. "Byla to norma. Cikáni patří do zvláštní školy a aby si to tehdejší komunistický režim formálně před veřejností obhájil, zaštiťuje se takzvanými psychologickými posudky. Psychologové šli tomuto řešení na ruku a podle toho psychologické posudky také vypadaly. Praktický důkaz mého tvrzení je jednoduchý. V první třídě zvláštní školy, kam jsem chodil, byly samé romské děti, ani jeden bílý. Naopak v odpovídajícím ročníku normální školy byli samí bílí a ani jeden Rom," doplnil Jaroslav Suchý.

Jednou chodit do zvláštní školy je podle Suchého celoživotní stigma. "Podívejte, kde jsem dneska. Nemám práci, na úřadu práce. To všechno souvisí. Vždyť se mě zaměstnavatelé ptají na životopis, tak tam musím uvést školu. Když se mě ptají, že jsem byl na romské škole a ve zvláštní škole, tak se to s vámi nese celý život, ta nálepka absolvent zvláštní školy," řekl.

K žalobě Suchého inspirovalo předloňské snažení osmnácti Romů, kteří s podobnou stížností uspěli u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ministerstvo školství si ale myslí, že se tyto případy liší. Jaroslav Suchý si mimo jiné stěžoval na psychology - prý obecně přijímali to, že Romové prostě patří do zvláštní školy.

Většina romských dětí by základní školu nezvládla

Asi čtvrtina českých základních škol poblíž míst, kde žije hodně Romů, prý romské děti diskriminuje v přístupu ke vzdělání. Tvrdí to analýza vypracovaná pro ministerstvo školství. A někteří Romové se pak třeba můžou dostat do takzvané zvláštní školy, i když by mohly chodit do normální.

Psycholog Karel Humhal nedokázal odpovědět, zda jsou v Česku Romové diskriminováni v přístupu ke vzdělání. Nevyloučil ale, že třeba v individuálních případech je to možné. "Je pravda, že většina dětí, které jsem vyšetřoval, romských dětí, tak bohužel není schopna prokázat takové výsledky, které by je opravňovaly k tomu, aby zvládly základní školu. Ani školní výsledky, ani psychologické. Co s nimi potom mají odborníci dělat? Mám dobrou zkušenost se školou na Praze 9, to je historie stará více než 20 let, kde se z této školy stala speciální romská škola a dětem se tam hrozně líbilo. Škola kvetla, děti také. Bohužel, nějaká kurátorka z městského úřadu školu zrušila s tím, že to zavání rasismem. Děti pak byly přeřazeny do různých zvláštních škol a tím to skončilo," uvedl psycholog.

Řekl také, že má pozitivní zkušenost se zvláštními školami z minulosti, kdy v určité době vznikly zvláštní učňovské školy. "Měly redukované učivo. Místo toho, aby se jejich studenti učili složité matematické úkony, tak se učili praktickým věcem. Potom byli paradoxně preferováni před učni z normálních učňovských škol, protože třeba uměli lépe udělat zeď," doplnil Karel Humhal.

Rom Jaroslav Suchý si ve své soudní při s ministerstvem školství stěžoval i na psychology. Prý často - aspoň v osmdesátých letech - posílali romské děti do zvláštní školy jenom kvůli barvě pleti. Karel Humhal ovšem namítl, že Romové jsou velmi obratní v argumentování, proč něco nejde. "Měli by se spíš soustředit na to, jak by něco mohlo jít," dodal k tomu psycholog.

Do blízkosti přírodní památky Na plachtě v Hradci Králové před pár týdny navezla firma Stako jedovatý odpad. Bylo to přesně do míst, kde přezimovali obojživelníci. Přestože firma odpad zase odstranila, určité škody už napáchala. Spekuluje se také o tom, jestli to tato firma neudělala záměrně, aby vyhubila chráněné živočichy, které by už nebylo potřeba chránit. Pak by už nic nebránilo další výstavbě, o kterou nejen Stako, ale také developerská firma Orco, pro kterou Stako provádí stavební práce, stojí. Nalaďte si v pátek 24. dubna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.