Chcete peníze z evropských fondů? Mějte pevné nervy

Skoro 700 miliard pro každého - to jsou Strukturální fondy Evropské unie, které mají pomáhat chudším regionům Evropy, aby dohnaly ty vyspělejší. Žádat o peníze mohou lidé, podnikatelé, regiony, neziskové a veřejné organizace nebo státní úřady. Není to ale tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Dosáhnout na peníze je běh na dlouhou trať. Uznáním podané žádosti často skutečné dobrodružství teprve začíná.

S Libuší Kaprálovou, ředitelkou Sdružení pro integraci mentálně postižených, stojíme u regálu - a počítáme: "Smlouvy, monitorovací listy, publicita, ta je taky povinná. Ta může mít, pokud nedodržujete pravidla publicity, také vliv na ukončení projektu. Zápisy z porad, to jsou taky povinnosti. Výběrová řízení, další smlouvy, pracovní výkazy, všechno."

Libuše Kaprálová rozhodně není v oblasti strukturálních fondů žádná začátečnice. Než založila vlastní organizaci, pracovala s fondy na pražském magistrátu i v soukromé firmě. Je samozřejmě ráda, že tu evropské peníze jsou - fondy jsou štědré a podporují projekty, které mají smysl i z dlouhodobého hlediska. Když ale drobná žena stojí před stohy fasciklů, přepadá ji někdy beznaděj. "Je toho opravdu hodně," řekla.

Selský rozum by napovídal - když máte dobrý nápad - třeba pomáhat mentálně postiženým, aby mohli pracovat a zbavili se závislosti na rodině a státu - požádejte o finanční podporu, získané peníze pečlivě vyúčtujte - a je to. "Ne, není. Vždycky se tak trochu trpce smějeme nad plakáty, kde je napsáno: Není nic jednoduššího, než sebrat evropské peníze, které se válí na zemi. Tak takhle to určitě není," oponuje Libuše Kaprálová.

O přijetí žádosti se rozhoduje řadu měsíců, musíte nastudovat spousty příruček. Zásadní jsou i znalosti a zkušenosti, protože podmínky se často mění. Když uspějete, můžete začít pracovat. Současně ale nastává další etapa - takzvané řízení projektu, což je vlastně práce na jeden stálý úvazek. V podstatě neustále prokazujete, že utrácíte peníze správně. A kontroly zacházejí do neuvěřitelných detailů.

"Třeba jsme museli vysvětlovat, na co jsme koupili těsnění k vodovodnímu kohoutku v hodnotě ani ne 80 korun. Až 80 haléřů jsme museli vysvětlovat. A bylo to jenom zaokrouhlením standardizovaného účetního systému. Prostě mrhání energie, kterou bychom jako zaměstnanci projektu třeba mohli vložit do toho, abychom se o klienty starali lépe, například hlavní cíl pomoct lidem třeba s handicapem," přiblížila peripetie s fondy Libuše Kaprálová.

Ještě upozornění: Pravidla se mohou měnit během hry. Rozpočet vám schválili, ale peníze nemusejí být vyplaceny, když vám neuznají některé náklady, takže mějte stále v záloze desítky nebo stovky tisíc korun. Pro neziskovky to může být fatální problém. To větší firmy, které získávají podporu třeba na rozvoj svých zaměstnanců, mají aspoň nějaké zásoby a také oddělení specialistů. Přesto, jak říká Jan Kopecký ze Siemensu, i ony se strukturálními fondy někdy bojují.

"Metodika není vždy úplně jednotná. Nebo jsme povinni ke každému projektu dávat finanční výhled naší společnosti nebo projektu za 10 let. To není úplně jednoduché, protože doba je relativně turbulentní a ne vždy jste schopni dobře odhadnout, jaká bude finanční situace za 10 let. A ne všichni úředníci jsou stejně informováni a mají stejné informace a stejné informace nám poskytují. To znamená, že jsou nekonzistentní. Potom ale nevíme, co máme do žádosti vyplnit, pokud dostaneme od dvou různých úředníků na stejném úřadu různé informace," vysvětlil Jan Kopecký.

Abychom jen nenaříkali, evropské peníze se čerpají a projekty běží. Je ale opravdu nutné kontrolovat, obrazně řečeno, každý chlebíček, každý nápoj a každý haléř? Nařizuje nám takovou někdy až absurdní přísnost Evropská komise? Nebo jsme, jak se říká, papežštější než papež my sami?

Každý hlídá druhého, aby se nezakutálel ani cent

Peníze ze strukturálních fondů Evropské unie může teoreticky získat kdokoli. Podmínka? Podat dobrý projekt. Uspějí ale spíš ti, kdo jsou dobře připraveni a odhodláni podstoupit nekonečné papírování, vykazování, detailní kontroly, a to vše ještě s nejistým výsledkem. Některé menší organizace si stěžují, že se jim tak cesta k evropským penězům v podstatě uzavírá. Musí to tak být? A máme spletitou byrokracii přičítat úředníkům evropským, nebo našim vlastním?

"Jestli jsou někteří úředníci papežštější než papež, to je samozřejmě možné, na druhou stranu musím říct, že všichni, se kterými jsem se setkala, se nám snažili vyjít vstříc, vždy nám pomáhali hledat řešení a chvílím je, kudy chodím," říká projektová manažerka Eva Bělinová, která má s evropskými penězi řadu zkušeností.

S nářkem některých neziskovek na byrokracii kolem čerpání peněz částečně souhlasí. Jedním dechem ale dodává, že kdo chce peníze, musí se prostě přizpůsobit platným pravidlům, i když složitým. "Nemá cenu proti nim bojovat. Spíš se snažím vyjít jim vstříc tak, abych tu věc zpracovala správně, abych vyhověla pravidlům, protože mám vyzkoušeno, že to zjednoduším," vysvětlila.

Evropské miliardy k nám netečou první rok. Spousta zdejších úředníků už se naučila, jak na využívání peněz pečlivě dohlížet, ale zároveň neházet žadatelům zbytečně klacky pod nohy. "Mám-li dát jasný konkrétní případ zjednodušení, které nastalo, tak monitorovací zprávy v minulém programovacím období se předkládaly každé tři měsíce, nyní už je magistrát požaduje jenom po uplynutí šesti měsíců, což je jednoznačná administrativní úleva. Vím, že to projektu, který povedu, pomůže," přiblížila Eva Bělinová.

Teď ale zásadní otázka: Kdo vymyslel, že žadatelé musejí pracně vysvětlovat překročení rozpočtu o haléře nebo nákup několikakorunových maličkostí? A že jim za to hrozí i ukončení rozjetého projektu? Za zacházení s evropskými penězi u nás ručí ministerstvo pro místní rozvoj. To tvrdí, že Evropská komise jako dárce je sama pod obrovským tlakem, aby se nezakutálel ani cent.

Strukturální fondy teď totiž tvoří největší položku evropského rozpočtu, takže hospodaření s nimi si každý žárlivě hlídá. Možná jsme někdy zbytečně přísní, ale, jak říká Daniel Braun z ministerstva pro místní rozvoj: "Při té pozornosti, kterou všichni strukturálním fondům věnují, jsou úřady nuceny dělat možná i nadbytečné požadavky na žadatele. Základní motivace ale je být si jistý, že se dodržují všechna pravidla, kvůli jejichž nedodržení by třeba za pět let mohl přijít evropský auditor a odebrat úřadu peníze, které mu byly přiděleny."

Možná se blýská na lepší časy. Česko chce za svého předsednictví usilovat o to, aby měli žadatelé k evropským penězům lepší přístup.

Proč to dělat složitě, když se to může zjednodušit?

Těžké může být pro malé i větší žadatele získat podporu ze Strukturálních fondů Evropské unie. Detailní kontroly každého haléře, hrozba nevyplacení záloh při sebemenším pochybení anebo - v případě větších investičních projektů - také až dodatečné platby.

Česko chce během svého předsednictví usilovat o zjednodušení čerpání. Ministři pro regionální rozvoj států Evropské unie se dohodli na vytvoření pracovního týmu, který bude podle českého ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka usilovat o zefektivnění systému. "Naši zástupci, odborníci popíší všechny kritizované body a navrhnou jejich zjednodušení. Už teď víme, že bude větší objem zálohových plateb, abychom nemohli při zvláště velkých aktivitách zůstat bez peněz, kvůli čemuž by pak akce nemohly pokračovat. To je velká pomoc pro ty, kteří takové projekty realizují," uvedl ministr.

Ten je zároveň přesvědčený, že na tomto zjednodušení se shodnou staré i nové členské země Evropské unie. "Je to naštěstí náš společný projekt. Sice se peníze rozdělují v různé míře jednotlivým zemím, ale všem. Tak všichni příjemci mají zájem na tom, aby měli zálohové platby, aby nemuseli každý sebemenší doklad dávat Evropské unii a střádat ho, což je obrovská administrativní zátěž. To jsou podmínky, které jsou stejné pro všechny členské země, takže toto zjednodušení pomáhá každému," doplnil Jiří Čunek.

Ministr je rovněž přesvědčen, že tato opatření pomohou i například menším nezizkovkám právě proto, že nebudou muset drobné výdaje složitě vykazovat úředníkům Evropské unie. "To znamená, že drobné administrativní náklady až do výše 20 procent nebudou muset projekty podrobně rozepisovat a budou jim proplaceny paušálně. Ono se to nezdá, ale jsou to týdny práce, které ušetří," dodal ministr.

Před rokem zemřelo v Havířově na přechodu pro chodce dítě. Co se od té doby změnilo? Nalaďte si v pondělí 22. prosince Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.