Chceme vzbudit emoce, které ukrýváme do kovu, říká Aleš Brix z České mincovny

3. leden 2019

Aleš Brix je obchodní ředitel České mincovny, což je výrobce a prodejce pamětních mincí a medailí a jediná mincovna oprávněná razit mince pro ČNB. S Petrem Králem si povídali o tom, jak se naše mince vyrábí, jakou hodnotu má zlato a jak se dají peníze padělat.

V rámci oslav stého výročí vzniku republiky a stého výročí vzniku české měny vznikly dvacetikoruny s portréty tří výrazných osobností. Portréty Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Rastislava Štefánika způsobily pořádné fronty. Aleš Brix je za ně rád: „Chtěl bych poděkovat ČNB, že přišla s tímto nápadem a Česká mincovna z Jablonce vyrobila dvacetikoruny, které se dostaly do distribuce.“ Další fronty očekává s připravovanými mincemi s portréty tvůrců měny: Rašína, Engliše, Pospíšila.

Pamětní mince českých fotbalových legend pomohou fotbalistům – seniorům prožít důstojné stáří

Antonín Panenka s pamětní mincí

Legendární fotbalista Antonín Panenka, bude mít spolu s dalšími deseti slavnými českými fotbalisty svou pamětní minci. Hrdina penaltového rozstřelu z finále mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1976 představil v prostorách České mincovny sběratelskou sérii československých fotbalových legend.

Ke stému výroční zavedení české měny Česká mincovna chystá další speciály. Jedním z nich je zlaťák, který váží 130 kilogramů. „K vidění bude na výstavě na Pražském hradě na přelomu ledna a února v režii ČNB, která si připomíná sto let vzniku měny. Zlaťák se právě dokončuje, jeho nominální hodnota je 100 milionů korun a je to druhá největší mince světa,“ říká Aleš Brix.

Kromě toho, že mince slouží jako památka, lidé je vnímají také jako investici. „Myslíme si, že lidé chtějí vlastnit něco fyzického. Chtějí si udělat radost něčím, co má hodnotu,“ vysvětluje Aleš Brix. Nejde jen o památeční mince, ale také o zlato. Naši předkové podle něj našli něco, čeho je limitované množství. Místo zlata, které si před tisíci lety zvolili jako ekvivalent směny, se dosud nevymyslelo nic lepšího.

Oběžné mince však mají jiné složení: „Každá z mincí je ze specifické kombinace kovů nebo slitiny. Polotovarům říkáme střižek a ty se dováží z mincoven v rámci Evropské unie, Velké Británie nebo Finska.“ Slitiny mají specifické vlastnosti, které umožní, že se střižku stane mince.

Technologie výroby mincí se u nás příliš nemění. „Oběžné mince se vyrábí technologií mechanického přenosu motivu: ze sádry do pryskyřice a z té se redukuje na velikost razidel, která razí obrázek,“ vysvětluje Aleš Brix a dodává: „Na minci rozeznáte sebemenší detail. Kdykoli platím, dochází mi, kolik lidské práce je za každou mincí.“