Chceme ukázat, že vážit si jídla je normální, říkají spoluzakladatelé organizace Zachraň jídlo
Podle statistik se až třetina vyprodukovaného jídla vyhodí nebo znehodnotí. V Evropě připadá na jednoho člověka dokonce 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Proti plýtvání potravinami bojuje také organizace Zachraň jídlo. Její spoluzakladatelé Anna Strejcová a Adam Podhola jsou hrdí především na to, že se za pět let jejich působení stalo z plýtvání jídlem celospolečenské téma.
„Naše původní myšlenka byla uspořádat jednorázovou akci, neměli jsme ambici zakládat žádnou organizaci. Ale to téma a zájem o něj nás přesvědčil o tom, že se tomu chceme věnovat naplno,“ říká v úvodu rozhovoru Adam Podhola, kterého těší, že se tým organizace Zachraň jídlo daří nejen stále rozšiřovat, ale také zaplatit.
Na Food Waste Hackathonu se budou vyvíjet aplikace proti plýtvání jídlem
Lidé nebo restaurace by pomocí aplikace mohly například darovat jídlo, které nespotřebují. Nové mobilní aplikace, které by v Česku zmírnily plýtvání jídlem, se budou snažit vymyslet programátoři, studenti nebo obchodníci zapojení do projektu Food Waste Hackathon, který proběhne ve dnech 21. až 23. dubna v Praze. Vítězný nápad bude mít šanci proniknout na trh.
„Nejde jen o plýtvání jídlem, ale všemi zdroji, které se vkládají do výroby a pěstování potravin. Proto se na celý problém snažíme dívat z ekologického i sociálního pohledu,“ říká Anna Strejcová a Adam Podhola dodává, že k největšímu plýtvání však v našich zeměpisných šířkách překvapivě dochází u samotných spotřebitelů. Naopak například v zemích rovníkové Afriky vzniká největší množství znehodnocených potravin spíš na začátku výrobního řetězce.
Jak můžete omezit plýtvání jídlem u sebe doma?
- Vyfoťte si ledničku předtím, než jdete nakupovat, a nekupujte to, co už doma máte.
- Zbytky nevyhazujte, ale využijte je k dalšímu vaření. Inspirujte se třeba recepty na webu Zachraň jídlo.
- Naučte se potraviny správně skladovat, aby se zbytečně nekazily. Ne všechno totiž patří do lednice.
- Rozlišujte mezi označením trvanlivosti „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“.
- Využívejte mrazák a nadbytečné potraviny si schovejte na příště. Naučte se zužitkovat nadúrodu do polotovarů.
„Je to tím, že nemají dostatečně vyvinutou infrastrukturu a je pro ně daleko větší problém skladovat a uchovávat potraviny před jejich redistribucí,“ doplňuje. Evropané se sice v tomto ohledu k potravinám chovají ohleduplně, ale k plýtvání dochází tím, že spotřebitelé neumějí správně nakupovat a vyhazování jídla pro většinu z nich neznamená zásadní finanční zátěž.
Až pětina potravin končí v koši. Nechápeme totiž správně údaje o datu spotřeby
Češi vyhazují mnoho potravin předčasně. I v otázce trvanlivosti je třeba nejen pečlivě číst etikety na výrobcích, ale také jim správně rozumět. Řada lidí totiž vůbec netuší, že existuje rozdíl mezi označením „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“.
„Chceme ukázat, že vážit si jídla je normální a využívat zbytky není jen umění chudých,“ vyvrací Anna Strejcová zažitý předsudek.
A přestože zakladatelé organizace Zachraň jídlo nemají gastronomické vzdělání, chystají na příští rok vydání kuchařky, která by měla spotřebitele naučit, jak si poradit se zbytky nebo nadbytečnými potravinami. Na receptech s nimi spolupracují i kuchaři, kteří patří mezi gastronomickou špičku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
