Cesty do Kyjeva. Na začátku stál i premiér Fiala

8. květen 2022
Evropa Plus

V polovině března se rozjela série nevídaných cest do válečné Ukrajiny. A možná neočekávaně stála u začátku i Česká republika. Návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska sledoval celý svět. A brzy se k nim hlavně evropští státníci začali přidávat. Bude se někdy tento seznam politiků hodnotit, a co to bude znamenat pro ty, kteří na něm chybí?

Fotografie Petra Fialy v neprůstřelné vestě s helmou už z internetu, ani z jeho portfolia nikdy nezmizí.  O tom už toho bylo řečeno i napsáno spoustu. Výraznou stopu v tomto příběhu zanechal třeba ale i slovenský premiér Eduard Heger, který se k této první trojici kvůli bezpečnostním obavám nepřidal. Pod tlakem kritiky tisku a nepříznivých reakcí veřejnosti začal vzápětí svého rozhodnutí litovat. 

Zleva premiéři Slovinska a Polska Janez Janša a Mateusz Morawiecki, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczynski a předseda české vlády Petr Fiala

Trvalo to jen pár dní a Eduard Heger v už osvobozené Buči stál po boku šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Předseda slovenské vlády zároveň oznámil, že Bratislava věnuje Ukrajině svůj raketový systém protivzdušné obrany S-300.

Od té doby neuplynul snad jediný týden, kdy by na Ukrajinu nepřijela nějaká politická návštěva ze zahraničí. Nutno dodat, že řada státníku mířila do ukrajinské metropole ve chvíli, kdy už nebyla pod palbou ruských jednotek. Kyjev byl tedy relativně bezpečný. 

Britský premiér Boris Johnson navštívil válečnou Ukrajinu jako první představitel země ze skupiny  G7 - tedy ekonomicky nejvyspělejších států světa.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Borisem Johnsonem se během svého setkání vydali na procházku ulicemi Kyjeva

Karl Nehammer zvolil trochu jinou strategii, šéf vlády Spolkové republiky, která neustále deklrauje svou vojenskou neutralitu, osobně pohovořil s Volodymyrem Zelenským a pak se vydal za Vladimirem Putinem, jako první unijní politik vstoupil od začátku války na půdu Kremlu.

„Obecně, z rozhovoru s prezidentem Putinem nemá dobrý dojem. Evidentně se připravuje na masivní ofenzivu, jasně jsem mu zdůraznil, že jeho postoj k této válce není ani vzdáleně někým sdílený. Jeho postoj k této válce je stále jakási obrana Ruska, pořád to označoval za speciální operaci. Já ale mluvil o válce. Toto je válečná invaze.„ oznámil pak Nehammer na tiskové konferenci.

Státníci na Ukrajině otevírají ambasády, přislibují další dodávky zbraní, setkávají se s mnohými ukrajinskými představiteli a vyjadřují jim svou podporu.

Za mezinárodní společenství Ukrajincům přijel dodat odvahu generální tajemník OSN António Guterres. Mezi politiky vítanými v Kyjevě s otevřenou náručí ale rozhodně nejsou všichni reprezentanti západního světa. Německý prezident Frank Walter Steinmeier by na Ukrajinu zamířil rád, ale Volodymyr Zelenský mu na poslední chvíli vzkázal, že tam není vítaný kvůli jeho letitým přátelským vztahům s Moskvou a tím umožnění její rozpínavosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča

Za Zelenským se tím pádem nechystá ani spolkový kancléře Olaf Scholz, který pozvánku sice dostal, ale kvůli právě kvůli  německému prezidentovi ji přijmout nechce. Tak to okomentoval ve vysílání televize ZDF:

„Tak se to nedělá, tak to nefunguje. Člověk prostě nemůže říci zemi, která poskytuje tolik vojenské pomoci, tolik finanční pomoci potřebné k zajištění ukrajinské bezpečnosti, že její prezident není vítán.“

 Namísto něj se tam vydala alespoň lídr německé opozice Friedrich Merz.  Pozvání Ukrajinců nepřijal zatím ani papež František, i když ze zcela z jiných důvodů. „K čemu by bylo, kdyby papež přijel do Kyjeva a válka druhý den stále pokračovala?“ vysvětlil Svatý otec argentinskému deníku La Nacion.

Poslechněte si celou Evropu Plus v audiozáznamu.

Spustit audio

Související