Čestný pionýrský, „malované děti“ a červené šátky už jsou minulostí

17. listopad 2014
Encyklopedie Radiožurnálu

Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže byla v době normalizace hlavní nesportovní volnočasovou organizací školní mládeže. Na červené šátky a modré košile nedokáže zapomenout snad žádný pamětník. Aby také ne, v dobách její největší slávy v 80. letech 20. století prošlo touto organizací až 85 % dětské populace. Jaká byla historie pionýrského hnutí a k čemu sloužilo?

Poté, co se v roce 1948 dostali komunisté k moci, byla jednou z nejdůležitějších charakteristik vznikajícího režimu snaha o kontrolu a podchycení všech aspektů veřejného i soukromého života společnosti. To znamenalo nejen zničení opozice, znárodňování a kontrolu hospodářství, ale i přímý dohled nad církvemi a fungováním volnočasových organizací. A to se týkalo i volnočasových aktivit školní mládeže.

Čtěte také


Není náhodou, že první československá pionýrská organizace byla založena 24. dubna 1949, na svátek svatého Jiří, patrona skautského hnutí, kterou měla jakožto režimu neloajální organizaci nahradit.

Zpočátku spadala pionýrská organizace pod Československý svaz mládeže. Cílem této organizace nebylo jen organizování smysluplných volnočasových aktivit, ale i ideologické působení a výchova loajálních občanů k režimu. Navazovala tak na zkušenosti ze Sovětského svazu, kde fungovaly první pionýrské organizace už od roku 1919.

V souvislosti s uvolněním poměrů v rámci pražského jara ztratila na krátkou dobu Pionýrská organizace ČSM svůj monopol. Dočasně byl obnoven Junák a vznikla řada svébytných mládežnických spolků, včetně nezávislého Pionýra. S nástupem normalizace však byla založena Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže, která opět podléhala kontrole KSČ. Po sametové revoluci se Pionýr oprostil od komunistické ideologie a jako zájmová organizace funguje dodnes.

autor: ČRo
Spustit audio