Čeští vědci vyvinuli lék, který by mohl léčit rakovinu. Teď čekají, až ho koupí velká farmaceutická firma

Klinická studie ve Spojených státech oficiálně začala 31. srpna. Zapojí se do ní celkem 160 pacientů s nádory na plicích nebo hrtanu, říká Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, který látku se svým týmem vyvinul. „Dostávají malinkatou dávku, která je postupně zvětšována, pacient je samozřejmě sledován z mnoha stránek, zejména jestli nedochází k nějakému vedlejšímu účinku,“ popisuje.

Cílem studie bude zjistit takzvanou maximální tolerovatelnou dávku. „Na jedné straně chceme dávku maximální, aby se potlačil nádor, na druhé straně samozřejmě dříve či později narazíme na vedlejší účinek, takže se musí vyvažovat zájem pacienta,“ říká Majer. „Musí tam být šance, že přinese benefit pacientovi.“

Čtěte také

Češi vyvinuli lék na rakovinu. Na trh by se mohl dostat kolem roku 2024, potvrzuje vědec

Už při preklinické fázi, tedy při testech na zvířecích buňkách, se například potvrdilo, že lék z dílny Ústavu organické chemie a Johns Hopkins University velmi dobře funguje v kombinaci s imunoterapií, pokračuje Majer. „Přeměnou metabolismu rakovinových buněk naše látky způsobí citlivost nádoru na imunoterapii.“

Zatím jen drobné zpoždění

Podle původního plánu z roku 2018, kdy Ústav organické chemie s americkou univerzitou zakládali spin-off Dracen Pharmaceuticals, měl být lék na trhu zhruba v roce 2024. Projekt zatím nabral jen drobné zpoždění – klinické testy začaly kvůli koronaviru až téměř pět měsíců po jejich schválení.

Ústav organické chemie s Johns Hopkins University od počátku doufají, že vývoj léku dotáhnou do klinické fáze a pak lék odkoupí například velká farmaceutická společnost. Vývoj totiž celkem bude stát až miliardu dolarů. 

Čekání na velkou firmu

Čtěte také

Vědecké dobrodružství v USA: Američtí vědci jsou soutěživější, říká Čech z tamního výzkumného týmu

Investiční fond Deerfield přitom na jeho rozjezd dal „jen“ 40 milionů dolarů, tedy asi 800 milionů korun. A to v amerických poměrech není nijak závratná investice, řekla před dvěma lety Radiožurnálu profesorka Barbara Slusher z Johns Hopkins University. „Většinou se tak děje proto, že investiční fondy chtějí dát významnou částku společnosti, o které si myslí, že má potenciál, a chtějí jí pomoct k úspěchu. Nechtějí investovat do spousty malých podniků – raději si vyberou jeden projekt, který podle nich bude fungovat.“

Odkoupení licence na lék s označením DRP-104 velkou farmaceutickou společností by vývoj látky mohl o něco uspíšit, pokud by byla ochotná investovat do rozšíření stávající klinické studie.