Čeští vědci opět vyrazili na Antarktidu. Tání ledovců se týká celé planety, přispět k řešení může i český výzkum

Čtěte také

Na Antarktidě jsem nechala kus sebe, chtěla bych tam zůstat další měsíc, popisuje Lucie Výborná

Velká černozelená taška je zatím prázdná. Přístroje, které pojme, jsou zatím nachystané na stole v pracovně klimatologa Kamila Lásky. Jedním z nich je i radiometr, kterým vědci měří energetickou bilanci.

„Na skoro metr dlouhém rameni je citlivý detektor, s jehož pomocí měříme toky krátko- a dlouhovlnného záření. Ty přicházejí jednak z atmosféry, ale také se odrážejí od zemského povrchu,“ ukazuje. Kromě šedého terčíku na kovovém držadle klimatolog postupně připravuje na přesun automatickou meteorologickou stanici nebo akustický anemometr, tedy přístroj na měření rychlosti a směru větru.

Ledovcová předpověď

Kamil Láska a Daniel Nývlt po dokončení instalace meteorologické stanice na vrcholu ledovce Davis Dome v roce 2009|foto: Z. Engel

Tato a další zařízení pomůžou vědcům zjistit, co všechno má vliv na akumulaci, nebo naopak na úbytek sněhové pokrývky, a především na zmenšování ledovců v Antarktidě. Podle Kamila Lásky je problematika tání ledovců velmi složitá a podílí se na ní celá řada faktorů, které ještě nejsou dostatečně prozkoumány.

Výzkumný projekt, na kterém se Láska podílí spolu s kolegy z Karlovy univerzity, měří ledovcovou hmotu a její změny v čase. Na základě leteckých a družicových snímků se vědcům podařilo zrekonstruovat, jak se ledová masa v uplynulých třiceti letech měnila. Podrobná data nasbíraná v terénu pomůžou co nejpřesněji nasimulovat, jak se led může chovat v budoucnu.

Česká stanice Johanna Gregora Mendela leží v severní části ostrova Jamese Rosse na pobřeží průlivu prince Gustava. Vlevo v pozadí tufový kužel Bibby Hill, vpravo na horizontu severní část Antarktického poloostrova (Grahamovy země). |foto: Daniel Nývlt

Kde vzít peníze?

Grant zajišťuje financování výzkumu po dobu tří let. Ostatní dlouhodobé studie, které čeští vědci na zaledněném kontinentu provádějí, jsou ale v prekérní situaci. Ministerstvo školství přestalo vědecké expedice financovat z dosavadních zdrojů na velké výzkumné infrastruktury.

Čtěte také

Daniel Nývlt: Snažíme se, aby Antarktida byla co nejméně dotčená turismem

Aktivity v Antarktidě jsou logisticky i časově specifické a podle vedoucího Českého výzkumného antarktického programu Daniela Nývlta chybí v českých podmínkách na jejich financování příhodný dotační program. Pracuje ale na tom, aby se to co nejdřív změnilo.

„Pokud budou jednání s ministerstvem školství probíhat tak jako doposud, tak očekáváme, že bychom mohli najít společnou cestu řekněme v červnu,“ věří Nývlt. Angažmá českých vědců v Antarktidě je podle něj důležité. Tamní klima má totiž vliv na přírodní prostředí celé planety včetně severní polokoule a střední Evropy.