Čeští vědci opět vyrazili na Antarktidu. Tání ledovců se týká celé planety, přispět k řešení může i český výzkum
Devítičlenná česká výprava je na cestě na ledový kontinent. Polární základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse vlastní a provozuje brněnská Masarykova univerzita. Expedice na ní stráví téměř dva měsíce. Zaměří se na studium ledovců, permafrostu, sladkovodních systémů i mikroorganismů a rostlin. Vědcům v tom budou pomáhat přístroje, které musí přepravit na vzdálenost patnáct tisíců kilometrů.
Čtěte také
Velká černozelená taška je zatím prázdná. Přístroje, které pojme, jsou zatím nachystané na stole v pracovně klimatologa Kamila Lásky. Jedním z nich je i radiometr, kterým vědci měří energetickou bilanci.
„Na skoro metr dlouhém rameni je citlivý detektor, s jehož pomocí měříme toky krátko- a dlouhovlnného záření. Ty přicházejí jednak z atmosféry, ale také se odrážejí od zemského povrchu,“ ukazuje. Kromě šedého terčíku na kovovém držadle klimatolog postupně připravuje na přesun automatickou meteorologickou stanici nebo akustický anemometr, tedy přístroj na měření rychlosti a směru větru.
Ledovcová předpověď
Tato a další zařízení pomůžou vědcům zjistit, co všechno má vliv na akumulaci, nebo naopak na úbytek sněhové pokrývky, a především na zmenšování ledovců v Antarktidě. Podle Kamila Lásky je problematika tání ledovců velmi složitá a podílí se na ní celá řada faktorů, které ještě nejsou dostatečně prozkoumány.
Výzkumný projekt, na kterém se Láska podílí spolu s kolegy z Karlovy univerzity, měří ledovcovou hmotu a její změny v čase. Na základě leteckých a družicových snímků se vědcům podařilo zrekonstruovat, jak se ledová masa v uplynulých třiceti letech měnila. Podrobná data nasbíraná v terénu pomůžou co nejpřesněji nasimulovat, jak se led může chovat v budoucnu.
Kde vzít peníze?
Grant zajišťuje financování výzkumu po dobu tří let. Ostatní dlouhodobé studie, které čeští vědci na zaledněném kontinentu provádějí, jsou ale v prekérní situaci. Ministerstvo školství přestalo vědecké expedice financovat z dosavadních zdrojů na velké výzkumné infrastruktury.
Čtěte také
Aktivity v Antarktidě jsou logisticky i časově specifické a podle vedoucího Českého výzkumného antarktického programu Daniela Nývlta chybí v českých podmínkách na jejich financování příhodný dotační program. Pracuje ale na tom, aby se to co nejdřív změnilo.
„Pokud budou jednání s ministerstvem školství probíhat tak jako doposud, tak očekáváme, že bychom mohli najít společnou cestu řekněme v červnu,“ věří Nývlt. Angažmá českých vědců v Antarktidě je podle něj důležité. Tamní klima má totiž vliv na přírodní prostředí celé planety včetně severní polokoule a střední Evropy.
Související
-
Z Antarktidy se vrátila další česká vědecká expedice. Zkoumala lišejníky i sekret z tuleních nozder
Obě letošní české vědecké výpravy na Antarktidu jsou zpátky doma. Z ledového kontinentu odvezly tuny odpadu, ale i vzorky lišejníků, rozsivek nebo sekretu z nozder tuleňů.
-
Kam pluje šestá největší ledová kra v historii?
Šestá největší zaznamenaná ledová kra v historii se po roce vyčkávání dala do pohybu.