Čeští vědci na stopě červích děr. Zkratky prostorem a časem možná skutečně existují

„Toto je obrázek, který reprezentuje srovnání, kde jsme původně předpokládali supermasivní černé díry,“ ukazuje Zdeněk Stuchlík, ředitel Fyzikálního ústavu na Slezské univerzitě, změť čar a křivek.

Jsou to výsledky rentgenového záření zachyceného družicemi, které mělo vycházet z okolí obřích černých děr. Jenže tady selhaly úplně všechny výpočty a předpoklady. Takže bylo nutné zjistit, proč to nefunguje.

„Napadlo nás, že jednou z cest by mohlo být zaměnit předpoklad černé díry předpokladem červí díry. A kupodivu to vyšlo,“ popisuje vědec.

Čtěte také

Co by se stalo, kdyby astronaut zmizel v černé díře? Odpovídal astronom Jiří Svoboda

Na stopě důkazu

Je to zatím jenom první indicie, teprve první náznak důkazu, že červí díry opravdu existují a zkratky prostorem i časem, hvězdné brány, nemusí být jenom fantazií. Na výzkumu spolupracuje také Jaroslav Vrba. Tajemství odhaluje záření z takzvaných akrečních disků.

„Ta částice je na nějaké kruhovém orbitě, ale částečně se na ní vrtí. To vrtění jsme schopni pozorovat v rentgenovém záření. Náš test je spíš ukázkou, že to je možné, než že to skutečně existuje. Jsme opravdu na začátku,“ říká,

Červí díru můžeme podle dosavadních zjištění popsat jako stabilizovanou černou díru, kdy zůstane zachované ono průchozí hrdlo mezi dvěma světy. Vědci z Fyzikálního ústavu ve výzkumu pokračují. Snaží se zjistit třeba to, jak by vypadaly astrofyzikální jevy na opačné straně červí díry.

Umělecká představa cestování červí dírou|foto: NASA