Čeští pendleři jsou zhýčkaní, za práci v Německu chtějí víc, než mají lékaři, tvrdí znalci poměrů z Chebu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na hraničních přechodech platí zpřísněný režim pro takzvané pendlery

Cheb je typickým pendlerským městem. Řada Čechů odtud za prací dojíždí do Německa. Své o tom ví i třicátník David Svoboda, který pro německé firmy české zaměstnance shání.

„Momentálně je větší hlad po práci v Německu ze strany Čechů. Plno fabrik v Německu ale stále jede na kurzarbeit, takže nepřijímají,“ shrnuje David Svoboda.

On sám kvůli koronaviru také přišel o práci. Jako personalista začal pro německou firmu pracovat v únoru, v březnu dostal výpověď a firma ho vzala zpět teprve před několika týdny. „Moje místo bylo k ničemu, neměl bych koho verbovat přes hranice,“ vysvětluje.

Společně se svou 29letou manželkou Andreou až donedávna vedli malou restauraci na bavorském venkově. Skončili ale v pravý čas – v prosinci loňského roku. „S místními jsme si nesedli, jsou úplně jiní než my,“ vysvětlují. 

„Dřív byli rádi za 1000 eur“

Andrea, která už toho v Německu v podnikání i coby najatá pracovní síla zažila víc než dost, je k ostatním pendlerům překvapivě přísná: „Lidé jsou prací v Německu zhýčkaní. Mají tolik peněz, že ani nevědí, co s nimi. Když začínali, měli 1000 eur a byli za to rádi, dnes by chtěli dva nebo tři tisíce. Tolik nemá ani lékař, natož člověk, co pracuje ve fabrice!“ 

Manžele Svobodovy přestává pendlerský život a práce pro jiné bavit, a tak uvažují, že až se trochu otřepou, odejdou z chebského bytu, koupí si usedlost za městem a otevřou si vlastní rodinnou farmu.

Spustit audio
autoři: Ľubomír Smatana , als

Související