Čeští olympionici v Riu vytvořili silný týmový duch, pochvaluje si badmintonista Petr Koukal

V pořadí svou třetí olympiádu bral s větším klidem – je starší, ženatý a olympiádu si užil nejvíce. „Udělal jsem si ji hezkou sám pro sebe, ne skrz objektiv foťáku nebo telefonu, hledal jsem si tam ty hezké věci a spíše atmosféru,“ vysvětluje.

K hezkým věcem, které ho potěšily, patří týmový duch, který se v Riu vytvořil – v porovnání s olympiádami v Pekingu a Londýně to podle něj bylo silné. Navíc, olympiáda byla daleko, takže tam nebylo moc Čechů, nebyly tam také maminky, kamarádi sportovců. „Museli jsme držet pospolu, zjistili jsme, že třetí, čtvrtý den, když jsme šli na oběd, tak nás sedělo nejvíce u stolu pohromadě,“ popisuje.

Když člověk umí badminton, tak má velkou šanci, aby se solidně vyrovnal na tenisovém, squashovém krutu, ale i třeba na stolním tenisu.

Na olympiádě si také užil medailové úspěchy českých olympioniků, když ne na sportovištích, tak v olympijském domě – slezli se do kanceláře a společně fandili. „Někdy nás tam bylo tolik, že jsem nevěřil, že se tam vejdeme,“ říká.

Přiznává také, že poslední dny na olympiádě byly náročné – dlouho fandili, slavili, pak balili a cestovali. „Ráno jsem doufal, že se na tady na hotelu srovnám snídaní, když si dáte ráno kachnu, tak tělo neví, co se děje,“ usmívá se.