Čeští egyptologové rozluštili záhadný nápis na sarkofágu. Na stopu je přivedlo prase
Letošní archeologickou sezónu v egyptském Abúsíru chtěli egyptologové z českého Egyptologického ústavu Filosofické fakulty Univerzity Karlovy zakončit kontrolou už objevených nápisů. Nakonec se jim ale v hrobce generála Menechibnekona z poloviny prvního tisíciletí před Kristem podařilo rozluštit část hieroglyfů, se kterou si dlouho nevěděli rady.
„Znám jména těchto sedmi bohů, kteří se vrhají na zemi. Je to ta, která vládne magií, která způsobila, že jdou z nebes na zemi,“ cituje z textu na víku sarkofágu generála Menechibnekona egyptoložka a lingvistka Renata Landgráfová.
Kdybychom se na svět dívali stejně, jako staří Egypťané, žili bychom věčně, říká ligvistka a překladatelka
Renata Landgráfová vystudovala egyptologii a srovnávací lingvistiku. Věnuje se staroegyptské literatuře, překládá milostnou poezii a tvrdí, že kdyby z textů zmizeli bohové, nikdo by nepoznal, že se jedná o básnictví staré 3000 let.
„Když se utiší masakr na horizontu. Pane třasu a pane masakru na nebi, uvolni těchto sedm výroků Mehetverety…“ pokračuje ve čtení.
Prase aneb hroší bohyně
Víko sarkofágu v minulosti poničili vykradači hrobek a text nebyl úplný. Navíc je zkratkovitě napsaný a vědci proto měli problém ho rozluštit. Během práce v hrobce generála Menechibnekona se ale vrátili i do nedaleké hrobky kněze Iufaa a zjistili, že ten má na sarkofágu velmi podobný text.
Díky této podobnosti nakonec dokázali rozluštit i text na sarkofágu generála Menechibnekona. Jedním z vodítek, díky kterým si Renata Landgráfová uvědomila podobnost obou textů, je znak prasete.
Smrt nemá moc usídlit se v Menechibnekonově srdci ani v žádném z jeho údů, protože celé jeho tělo prostupuje Eset a její magická moc.
nápis na sarkofágu generála Menechibnekona
„Jde o velmi charakteristický znak. Na Iufaově sarkofágu je na stejném místě znak hroší bohyně, ale to je vlastně totéž. Může totiž jít o prasnici od prasete, ale i o ‚prasnici‘ od hrocha. Stále je to tatáž bohyně Eset,“ vysvětluje egyptoložka.
Ochrana bohů jen pro vyvolené
Texty na sarkofázích měly zemřelému pomoct bezpečně přejít do posmrtného života a právě bohyně Eset ho měla na cestě ochraňovat. Zajímavé je, že původně takové texty mohly zdobit jen náhrobky faraónů. V 6. století před Kristem, ze kterého tyto nápisy pocházejí, si ale takovou „službu“ mohli zajistit i bohatí občané, tedy například i generál a admirál Menechibnekon.
Ramesse II. chtěl ukázat, že má blízko k bohu Slunce, říká Miroslav Bárta o objevu českých egyptologů
Kam zmizely předchozí civilizace – a kam kráčí ta naše? I na to se při své práci ptá známý egyptolog Miroslav Bárta. „Vývoj civilizací nahoru a dolů je součástí dějin, neměli bychom si zoufat. Cesta člověka spočívá v tom, jak se se vzestupy a pády dokáže vyrovnat,“ shrnuje v rozhovoru s Patricií Strouhalovou.
Čeští egyptologové se do Abúsíru vrátí znovu na konci léta, aby pokračovali ve studiu starověkých textů a připravili jejich publikování, které už s napětím očekávají jejich zahraniční kolegové. Kromě toho budou čeští vědci prozkoumávat další šachtové hrobky v okolí, a tak není vyloučeno, že je čeká další převratný objev.
